Článek
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck v pondělí v Praze jednali o řešení energetické krize v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Podepsali také dohodu ohledně energetické bezpečnosti.
„Podepsali jsme rámcovou dohodu o solidaritě a budeme dále pracovat na konkrétních krocích spolupráce. Tato spolupráce je momentálně to nejdůležitější,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Habeck.
Podle Síkely je důležité, aby Evropa v energetické válce obstála. „Naše vláda pro to dělá maximum,“ uvedl. Stát pronajal část terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, jehož kapacita odpovídá třem miliardám kubíků a měla by pokrýt 2/3 potřeb Česka. Dále uvedl, že tuzemské zásobníky jsou aktuálně naplněny ze tří čtvrtin.
„Nejsme v tom sami, zásadní pro nás v tomto směru je spolupráce s Německem ku prospěchu obou našich zemí. Sdílíme také názor na to, jak ruské energetické válce čelit a jak při ní postupovat. Je třeba zachovat jednotu EU. Nesmí se stát, aby se kterýkoli stát EU ocitl úplně bez plynu,“ zdůraznil Síkela.
S tím souhlasí i Habeck. „Spolupráce mezi našimi resorty, mezi našimi hospodářstvími, funguje v řadě oblastí, nejen v oblasti energetiky, hovořili jsme o automobilovém průmyslu, řešili jsme další kroky směrem k digitalizaci průmyslu, chceme také využívat nové formy umělé inteligence, dosáhnout větší stability dodavatelského řetězce,“ uvedl.
Naše hospodářská strategie se zaměřovala na plyn, který přicházel z Ruska, proto byly postaveny plynovody Nord Stream 1 a 2. Dnes víme, že to byla velká politická chyba.
V současné situaci však tyto cíle převyšuje energetická otázka. Německo je stejně jako Česko zcela závislé na dodávkách ruského plynu.
Habeck uznal, že se Německo dříve příliš orientovalo na Rusko a stalo se na něm příliš závislé. „Naše hospodářská strategie se zaměřovala na plyn, který přicházel z Ruska, proto byly postaveny plynovody Nord Stream 1 a 2. Dnes víme, že to byla velká politická chyba a snažíme se ji napravit, co nejrychleji dokážeme,“ říká Habeck.
Německo má v plánu postavit do konce tohoto roku dva plovoucí terminály na LNG. „Chceme jednat rychle. V budoucnu budeme moci dovážet i plyn do Evropy a do Česka,“ sdělil německý ministr s tím, že momentálně probíhají schvalovací řízení.
Podle něj také potřebujeme plyn z Norska a Nizozemí a plyn dovezený přes Itálii. Německo si je také vědomo toho, že plyn se musí dále distribuovat a rozdělovat. „Dokážeme se s touto situací vypořádat jen tehdy, budeme-li držet spolu a budeme-li solidární,“ myslí si Habeck.
V den, kdy německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu po 13 letech navštívil Česko, byla rovněž zahájena plánovaná pravidelná odstávka plynovodu Nord Stream 1, kterým po dně Baltského moře proudí plyn z Ruska do Německa a odsud do dalších evropských zemí včetně Česka.
Německo se obává, že k obnovení dodávek zemního plynu nemusí 21. července dojít. „Musíme být připraveni na to, že dojde k nějakým ‚technickým‘ problémům a další obnovení provozu se stane předmětem vydírání, nebo se neobnoví vůbec. Doufejme v to nejlepší a připravujme se na to nejhorší,“ doporučil Síkela.
I pro Habecka je těžké říct, zda se po deseti dnech provoz plynovodu obnoví. „Už minulost ukázala, že technické důvody jsou pouze záminkou pro politické rozhodnutí. To se může i zopakovat. Ale nikdo nevidí Putinovi do hlavy, ale možná ani nechceme do jeho hlavy nahlédnout,“ sdělil Habeck.
Sousední země už dříve vyhlásila varovný stupeň a přijala mírná omezení v plynárenství kvůli nedostatku plynu. Nyní se dívá na to, jak by bylo možné snížit spotřebu zemního plynu v průmyslu, který je jeho největším spotřebitelem. „Německo připravuje nástroj, který bude kompenzovat průmyslovým podnikům to, že nespotřebují plyn, ale že dosáhnou významných úspor. To je jedna z možností,“ uvedl Habeck.
Posilování energetické bezpečnosti je jedním z hlavních úkolů, které si vytyčila česká vláda v rámci předsednictví v EU, kterého se ujala 1. července 2022 na půl roku.
