Budoucnost autoprůmyslu je totálně v mlze, říká šéf opavského Ostroje

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přestože uhlí kvůli emisím skleníkových plynů nyní nepatří mezi nejoblíbenější energetické suroviny, pro opavský strojírenský podnik Ostroj znamená jistotu nových zakázek. Firma se totiž dohodla na partnerství s významnými společnostmi z USA, které Ostroji pomohou právě v průniku na americký trh s technologiemi pro těžbu uhlí.

Vedle toho ale dělají v Ostroji také například díly pro tažná zařízení automobilů. Rovněž budoucnost autoprůmyslu tedy byla jedním z témat rozhovoru redakce SZ Byznys s generálním ředitelem Ostroje Alešem Martínkem.

Opava patřila mezi města nejvíce zasažená zářijovými povodněmi. Měli jste vodu také v areálu Ostroje?

Naštěstí jsme nakonec byli mimo zaplavenou oblast. To však na začátku jasné nebylo. Když jsem před kulminací povodní volal na povodňový štáb, tak jen řekli: udělejte, co můžete. Tak jsme s kolegy z naší dobrovolnické hasičské jednotky a dalšími zabezpečovali provoz, který máme nejblíže k řece.

Je to zároveň chemický provoz, takže jsme se snažili udělat všechno pro to, kdyby se tam voda dostala, abychom nenapáchali žádné škody. Měli jsme štěstí v tom, že se voda zastavila dva metry od vrat. Ale protože jsme u řeky a je tu nízká spodní voda, tak jsme v areálu měli zaplavené všechny podzemní prostory.

Z povodní jsme se vzpamatovávali asi dva týdny. Dramatický vliv na provoz to ale nemělo. Jeden den jsme nechali všechny zaměstnance doma, protože spousta lidí řešila úplně jiné problémy. Zaměstnanci, jejichž domácnosti byly zasažené, pak dostali další tři dny plně placeného volna.

Jak pro Ostroj dopadl rok 2024?

Za poslední čtyři roky jsme toho zažili hodně. Od pandemie covidu a energetické krize přes prudký nárůst cen vstupních materiálů a důsledky války na Ukrajině. Takže poslední čtyři roky pro nás byly velmi těžké. V těchto letech jsme končili ve ztrátě. Za rok 2024 se opět dostaneme do černých čísel, ale vypadá to, že rok nebude tak dobrý, jak jsme doufali.

Proč nebudete mít rok tak dobrý, jak jste doufali?

Největší vliv mají problémy německých průmyslových firem. Díky novým zákazníkům a novým projektům nás to ale naštěstí nezasáhlo v plném rozsahu. Po dvou letech úsilí se nám pěkně rozbíhají dvě nové výrobkové řady. To je mobilní bednění pro stavbu tunelů, kde jsme začali dodávat pro stavbu metra D v Praze nebo firmě Skanska na stavby do Norska. Do provozu také dáváme velký výrobní projekt automatizované dopravníkové linky.

Děláte také pro firmy z automobilového průmyslu. Jak tam vnímáte situaci, jaká je v oboru nálada mezi vašimi zákazníky?

Automobilový průmysl je pro nás důležitý segment. Věnuje se mu hlavně naše divize Kovárna. Objemově je to do 25 procent našich tržeb. Za nás situaci v tomto odvětví vidíme dobře. Podařilo se nám rozjet nové projekty určené pro vozidla, která se dobře prodávají. Velká část naší produkce této oblasti jsou díly pro tažná zařízení, takzvané koule. Zákazníci je od nás odebírají jak pro vozy se spalovacím motorem, tak pro elektroauta.

Budoucnost v tomto segmentu ale vidíme podobně jako naši zákazníci i samotné automobilky: totálně v mlze. Nechtěl bych dnes dělat manažera firmy, která stojí a padá s auty. A obzvláště ne v automobilce.

Jakou roli v tomto kontextu má ve vašich rozvojových plánech právě automobilový průmysl? Jak to ovlivní budoucnost divize Kovárna vyrábějící právě pro auta?

Kovárnu jsme začali modernizovat a budeme ji modernizovat dál. Je to i fyzicky těžká práce, jede se tam na více směn. Takže určitě jdeme postupnou cestou automatizace a robotizace. Již dva roky nám tu běží plně robotizovaná kovací linka.

Omezením je, že musíte mít velkosériovou výrobu. V letech 2025 a 2026 budeme do kovárny investovat poměrně velké peníze. Potřebujeme totiž nahradit největší kovací linku, kterou máme. Avšak z hlediska případného rozšiřování kapacit jsme velmi opatrní.

Bude mít situace kolem aut vliv na zaměstnanost v Ostroji?

Myslím, že u nás ne. Jsme v situaci, kdy máme natolik velké objemy výroby a tolik zakázek, že do kovárny naopak nabíráme.

V čem vidíte šanci na další rozvoj byznysu?

Jedna z našich předností je, že máme velký výrobkový záběr. Důlní zařízení patří do našeho zařízení od roku 1948, kdy byl podnik vybudovaný. V případě důlních zařízení jsme se vždy orientovali na Ukrajinu a Rusko. V době, kdy byl Írán vyňat ze sankcí, jsme měli snahu dodávat i do této země, ale po obnovení sankcí jsme činnost v této zemi ukončili.

Čáru přes rozpočet nám ale udělala válka na Ukrajině. Předtím přitom byla situace příznivá. Ceny energií i uhlí šly nahoru a věděli jsme, že naši zákazníci budou chtít investovat. Do toho ale přišla válka. V roce 2022 jsme zrušili naši pobočku v Rusku na Sibiři a od té doby do Ruska nedodáváme nic.

V této souvislosti jsme se začali více angažovat na polském trhu a začali jsme se zajímat o situaci v Austrálii a ve Spojených státech. Tam těžba uhlí pokračuje. Například v USA se pravidla pro těžbu zpřísňují, a je to tak v pořádku, ale zároveň je zájem těžit dál.

Takže důlní zařízení jsou pro Ostroj stále perspektivní?

Určitě ano, ale asi na nich nebudeme stavět naší dvacetiletou strategii. Je nám jasné, že odklon od uhlí tu je. Když se ale podíváme na období příštích let, tak vidíme, že tu poptávka ze strany těžařů bude. Máme kompetentní a schopné lidi, abychom tato zařízení dokázali vyvíjet a konstruovat.

Daří se nám také ve výrobě elektrozařízení pro Innomotics (bývalý Siemens), kde vyrábíme například statory nebo hřídele pro velké generátory.

Velká poptávka je i po letištní technice. Je vidět, že se hodně létá a letiště mají dostatek zdrojů na obnovu techniky. V tomto segmentu vyrábíme například podvozky pro tahače tahající letadla. Letos jsme také zahájili sériovou výrobu speciálních nakládacích plošin pro letadla.

Na co z vašich produktů nejvíce sázíte?

Na vlastní výrobky. Nechceme být montovna. Je velký rozdíl, pokud děláte díl, který není vaším výrobkem, a jste plně závislý na vašem zákazníkovi, nebo jestli máte vlastní výrobek, který si dokážete sám zkonstruovat, vyzkoušet, vyrobit, nasadit k zákazníkovi a servisovat. Je to otázka kumulace přidané hodnoty a kontroly nad celým procesem, plánovaní a rozvoje firmy.