Článek
Po příznivém začátku roku české hospodářství zpomalí a za celý rok vyroste jen o 1,9 procenta. To bude podle expertů z Bruselu čtvrtý nejhorší výsledek po Estonsku, Německu a Finsku. Proto také Česko patří mezi čtyři země, jejichž ekonomický výkon ještě letos zůstane pod úrovní posledního předkrizového roku 2019. Pokles za období tří let dosáhne 0,8 procenta. Horší bilanci má jen Španělsko, které sice utrpělo pandemií nejvíc, letos se ovšem zařadí mezi pět nejrychleji rostoucích ekonomik.
„Oživení české ekonomiky zablokují poruchy dodavatelských řetězců a rostoucí ceny energií způsobené ruskou útočnou válkou proti Ukrajině, stejně jako fiskální náklady spojené s přílivem uprchlíků,“ zní verdikt komise, který nepřipouští pochybnosti, že by to mohlo dopadnout lépe.
K tomu bruselská analýza dodává, že roční míra inflace dosáhne v Česku 11,7 procenta, tedy nejvíc po Bulharsku a Litvě. K prosperitě ekonomiku nedotáhne ani rozpočtový deficit přes čtyři procenta, kterým se Česko zařadilo mezi nejméně disciplinované národy na jihu a východě Evropy.
Zdrcující prognóza odpovídá stanovisku expertů samotného českého státu. Ministerstvo financí a Česká národní banka očekávají, že letos ekonomika takřka neporoste, maximálně o jedno procento. ČTK citovala hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka, který připomíná, že Česko je podle Mezinárodního měnového fondu ze všech zemí nejvíc postiženo poškozením dodavatelských řetězců. „Kdyby svět fungoval jako dřív, naše ekonomika by loni vyrostla o více než sedm procent,“ popsal ekonom Marek gigantický propad.
Přesto dosavadní údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) zásadní ekonomické potíže nesignalizují. V prvním čtvrtletí vyrostly o čtyři procenta reálné tržby maloobchodu, ve kterém jsou lidé dosud ochotni platit často přemrštěné ceny. Vedle toho se rozjela výstavba bytů i velké dopravní stavby, po odečtení inflace proto stavebnictví proti loňsku vyrostlo o 11 procent.
Nad vodou se drží i klíčový český sektor, tedy průmysl. Výpadkem dodavatelských řetězců skutečně trpěla výroba automobilů, která byla proti prvnímu čtvrtletí 2019 skoro o desetinu nižší, potíže má i spřízněná výroba plastů. Ceny donutily Čechy šetřit na energiích, produkce všech ostatních odvětví se však už zotavila. V první řadě to platí pro chemický průmysl, výrobu léků nebo potravin, spokojeni jsou dřevaři, skláři i producenti stavebních hmot. Úroveň před krizí překročili také výrobci elektrotechniky včetně počítačů a elektromotorů.
„Nevidím žádný důvod, proč by mělo dojít k ekonomickému propadu,“ shrnuje analytik ČSÚ Josef Vlášek. Dodává, že přes problémy s chovem prasat prosperuje také zemědělství. V číslech se přitom nenajde žádný náznak, že se situace v nejbližší době výrazně změní „Průmyslové firmy mají dost zakázek a většinu z nich netrápí ani problémy s materiálem,“ uvedl statistik, mimo jiné s odkazem na hutní provozy.
Na relativně příznivá čísla se odvolává hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská. „V prvním čtvrtletí se ukázalo, že ekonomika má i v čase krizí setrvačnost a odolnost,“ uvedla. Plošný propad všech odvětví se dosud nekoná, a také proto její banka letos předpovídá růst HDP o dvě a půl procenta, tedy na průměru Evropské unie. Do toho ekonomka Horská už započítala riziko, že na začátku příští topné sezóny nebude dost plynu a ropy.
