Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na Slovensku začala od dubna platit nová transakční daň, která má být jednou z hlavních součástí vládního balíku na záchranu deficitního rozpočtu. Platit ji budou hlavně firmy, některá ustanovení ale postihnou i fyzické osoby a firmy ze zahraničí, včetně těch českých.
Hlavním principem je srážka ve výši 0,4 procenta z každé platby, která odejde z firmy přes bankovní účet. U transakcí nad 10 tisíc eur platí strop, takže maximální výše daně je 40 eur. Stejná daň funguje už dvanáctým rokem v Maďarsku.
Slovenská daň se týká všech firemních transakcí s výjimkou těch, jež firmy posílají státu, tedy třeba daňových odvodů nebo plateb sociálního pojištění. I přes prvotní protesty v zákoně naopak zůstalo zdanění výplat rozesílaných z firem na účty zaměstnanců.
V Česku daň nehrozí, říkají strany před volbami
O zvláštním zdanění bank se čas od času mluví i v Česku. Dosavadní návrhy – včetně stále platné wind-fall daně – se ale týkaly jen zisků. K nápadu zdanit transakce se v Česku nikdo z politiků nehlásí, což ale před volbami platí obecně pro jakékoli zvedání nebo zvyšování daní.
„Vzhledem k tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura v minulosti již několikrát uvedl, že současná vláda nebude zavádět nové daně, zavedení daně z finančních transakcí Ministerstvo financí aktuálně nepřipravuje,“ uvedla na dotaz redakce mluvčí resortu Gabriela Krušinová.
„Vše budeme mít v programu, rozhodně daně zvyšovat nebudeme. Chceme je důsledně vybírat, tam jsou rezervy,“ říká v reakci na slovenskou novinku šéf stínové vlády ANO Karel Havlíček – s tím, že ale konkrétní případ transakční daně na Slovensku či v Maďarsku nemá dopodrobna nastudovaný, a proto si jej netroufá hodnotit.
Ziskovost bank je v Česku tradičně vysoká, stejně jako odliv dividend směrem k jejich zahraničním matkám. Což jsou zprávy, které u politiků i veřejnosti obvykle fungují jako podnět k úvahám, zda do společné státní kasy nevybrat něco navíc právě na úkor finančního sektoru. Odpůrci těchto tendencí argumentují tím, že banky stejně přenesou náklady na klienty a výsledkem je další zátěž pro celou ekonomiku.
Celkem loni bankám a spořitelnám v Česku stoupl čistý zisk meziročně o 17,7 miliardy na 121,7 miliardy korun. Agentura Kantar loni v průzkumu pro Českou televizi změřila, že speciální sektorovou daň na banky by v tuzemsku odkývalo 70 procent lidí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS k tomu loni uvedl, že stávající daň z neočekávaných zisků skončí v letošním roce a že dál s jejím pokračováním nepočítá. Jinak dlouhodobě podobně jako Havlíček mluví o tom, že zvedání či zavádění nových daní není potřeba. Jiné strany dříve dávaly najevo, že by se s ní v zájmu naplnění rozpočtu dokázaly smířit.
Co bude po skončení wind-fall daně?
Ekonomové jsou v tomto hodnocení opatrnější a vesměs upozorňují na skutečnost, že zdejší veřejné finance nejsou dlouhodobě ve zdravé rovnováze. A že v době narůstajících nároků – ať už jde o výdaje na zbrojení nebo na důchody a zdravotnictví ve stárnoucí společnosti – nepůjde ani v Česku fungovat bez toho, že se stav státní pokladny bude do budoucna nějak systematicky řešit.
Obecně platí, že na výběr jsou jen tři cesty. Proškrtání výdajů, zvýšení daní nebo utrácení na dluh. Třetí varianta má ale za následek tlak na inflaci a na zdražování peněz, a to nejen pro stát, ale i pro ostatní dlužníky.
Na Slovensku jsou veřejné finance v ještě horším stavu. Transakční daň je po zvýšení DPH druhou největší položkou konsolidačního balíku, kterým Ficova vláda letos zkouší situaci zachránit. Ročně chce touto cestou vybrat v přepočtu 12,5 miliardy korun, což je z celého balíku pětina a 0,4 procenta slovenského HDP.
Inspirace z Budapešti
V Maďarsku funguje transakční daň od roku 2013. Původně činila 0,3 procenta, loni vláda sazbu zvedla na 0,45 procenta. Premiér Viktor Orbán ji zaváděl souběžně s poklesem přímých daní v rámci filozofie, že lidem a firmám zůstane víc z jejich výdělků a že místo toho se bude víc zdaňovat koloběh peněz v ekonomice.
V Maďarsku se platí ze všech transakcí a v praxi daň funguje tak, že ji odvádějí přímo banky a je na nich, jak moc ji přenesou na klienty. Stát jim ji vyčíslí dle uskutečněných transakcí, banky si ale mohou vybrat, na které zákazníky a typy transakcí daň uvalí a na které ne.
Ficova vláda se snažila při zavádění daně ctít princip, že na ni nebudou doplácet „obyčejní lidé“. Proto se zdaňují jen firemní transakce. Tím, kdo je dle zákona zdaňován, je na rozdíl od Maďarska podnikatelský subjekt, nikoli banka. V praxi ji budou strhávat banky, firmy by si ji zároveň měly samy vyměřit a odvést také z transakcí na svých zahraničních účtech.
U hotovostních výběrů je daň stanovena na 0,8 procenta, a to bez stropu. Dále budou banky klientům strhávat paušální roční poplatek ve výši dvě eura za každou aktivní kartu. Daň se nebude vztahovat na obchodování s cennými papíry, což byl někdejší – dnes už zapadlý – záměr, když se o transakční dani uvažovalo napříč celou Evropskou unií.
Dle slovenských ekonomů bude dopad různý podle oborů. Víc budou zasaženy rychloobrátkové sektory, kde probíhá velké množství menších plateb, což může znamenat nápor hlavně na menší firmy. Dá se také očekávat nejrůznější kreativita, jak dopad daně snížit.
Rozhovor s Petrem Janským z NERV
„Očekáváme, že populárními nástroji bude seskupování více faktur do jedné, zvýšení podílu hotovostních plateb nebo pomalejší růst mezd zaměstnanců, protože zaměstnavatelé budou muset odvádět transakční daň i z mezd vyplácených zaměstnancům. Se zvýšením objemu hotovostních plateb lze očekávat také nárůst šedé ekonomiky a potenciálně vyšší daňové úniky v jiných oblastech daní,“ odhaduje analytik Ľubomír Koršňák z bratislavské pobočky UniCredit Bank.
Že by daň šla plně na úkor bank nebo firem, bez dopadu do cen, je dle něj iluze. „Už na začátku roku, tedy ještě před samotným zavedením daně, slovenské restaurace a hotely uváděly právě tuto daň jako důvod pro zdražování. Ceny v tomto sektoru začátkem roku výrazně rostly, a to i přes snížení DPH na restaurační a hotelové služby od ledna tohoto roku,“ dodává Koršňák.
Slovenská opozice novou daň kritizuje a v případě převzetí moci v budoucnu ji slibuje hned zrušit. Místo ní navrhuje ušetřit na provozu státu nebo na jiné formě pomoci s cenami energií, tak aby stát nepřispíval všem, ale adresně jen těm, kdo to skutečně potřebují.
„Transakční daň nedává žádný hospodářský ani sociální smysl. Bez ohledu na zisk, ztrátu či náklady firem bude zdaněn každý bankovní převod. Je to dokonalý nástroj k dušení ekonomické aktivity, snižování konkurenceschopnosti a zdražování úplně všeho,“ říká poslanec hnutí Progresívne Slovensko Michal Truban.
