Hlavní obsah

Boom domácích solárních elektráren narazil na strop. Přichází čas firem

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Trh se solárními elektrárnami pro domácnosti klesá, větší zájem je nyní ze strany firem. S tím roste také zájem o velkokapacitní bateriové systémy.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Solární sektor už netáhnou domácnosti, jako tomu bylo v předchozích letech. Vyšší zájem o instalaci mají nyní firmy.

Podle dat Solární asociace se v prvním pololetí roku 2024 v Česku postavily fotovoltaické elektrárny o výkonu 484 MWp. Domácích elektráren přibylo 21 700 o výkonu 224 MWp. „Postavilo se méně elektráren, ale jsou větší,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Podle asociace však pokles rezidenčního trhu na instalační firmy zásadně nedopadá. „Zatím velký krach nevidíme. Firmy se nyní orientují na velké střechy, tedy firemní instalace a bytové domy. Ne každá firma to ale umí, některé se stále zaměřují na tepelná čerpadla a sektor domácností,“ říká Krčmář.

Za první půlrok bylo postaveno 2160 firemních elektráren o výkonu 255 MWp. Loni šlo o 2900 elektráren, ale o menším výkonu.

„Boom domácích elektráren naráží na svůj limit,“ říká Krčmář. Nárůst větších instalací potvrzuje i průměrná velikost fotovoltaik, která z 10 kWp (průměrná velikost domácích elektráren) vzrostla na 20 kWp. „Cítíme pokles po domácích elektrárnách ze strany našich firem,“ dodává.

Celkový počet solárních elektráren v Česku se dostal na 191 400 a jejich celkový instalovaný výkon činí 3,9 GWp. Nejméně fotovoltaik se nachází v Praze a Karlovarském kraji. V předchozích letech byl téměř nejvyšší výkon solárních elektráren ve slunném Jihomoravském kraji. Růst výkonu však letos nebyl tak významný kvůli problémům s připojením elektráren s přetokem do sítě, která je právě kvůli solárům velmi vytížená.

Solární segment tak letos výrazně zpomalil, což podle Krčmáře způsobil také pokles cen energií, který je pro mnohé domácnosti hlavním argumentem k pořízení FVE. „Lidé ale bohužel zapomínají na to, že vlastní zdroj energie je investicí na desítky let a důležitou pojistkou proti budoucímu růstu cen,“ popisuje Krčmář.

Narůstají instalace s bateriemi, kam lze nespotřebovanou elektřinu ukládat k pozdějšímu využití. 84,5 procenta nově instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren se nyní staví s akumulací. Loni domácnosti a firmy ke svým solárům přidaly akumulační zařízení o velikosti 472 MWh, letos se zatím instalovaly baterie o kapacitě 276 MWh.

Letos došlo k nárůstu velkokapacitních baterií u instalací s výkonem nad 1 MWp. Nyní má baterii pět z 25 instalací. Loni si přidalo úložné zařízení pouze 40 procent firem, letos už toto číslo stouplo na 58 procent.

„Očekáváme, že další rozvoj přijde až s novelou zákona lex OZE III a se schválením dotačních programů z Národního plánu obnovy,“ říká ředitel Asociace akumulace energie AKU-BAT Jan Fousek. Nové dotační programy by měly podpořit přes 300 MWh akumulace.

„Je pravděpodobné, že jak bude klesat instalovaný výkon fotovoltaik, bude zůstávat výkon akumulace, který by měl regulovat přetoky elektřiny do sítě,“ dodal.

Podíl akumulace u rezidenčních fotovoltaik je oproti firemním daleko vyšší a činí 87 procent. Průměrná velikost domácí baterie je 11,8 kWh. „Jsme pátý největší trh v Evropě v oblasti akumulace. Je to díky domácím elektrárnám, ale stále zaostáváme u velkokapacitních akumulací,“ říká Fousek. Lepší než Česko jsou v oblasti akumulace energie Německo, Španělsko, Itálie a Polsko.

Pokles počtu nově instalovaných FVE je patrný i na zájmu o dotace na stavbu solárních elektráren ze Státního fondu životního prostředí. „Očekáváme, že se to na podzim obrátí a bude docházet k růstu, protože stoupne zájem o dotace na FVE v kombinaci s ostatními úspornými opatřeními,“ říká Petr Valdman, šéf Státního fondu životního prostředí.

Solární asociace v příštím půlroce očekává růst výkonu nově instalovaných fotovoltaických elektráren, zejména pokud jde o pozemní instalace. Několik z nich by mělo být propojeno s bateriovými úložišti.

Doporučované