Článek
Válka na Blízkém východě trápí giganty fastfoodového průmyslu, konkrétně McDonald’s a Starbucks. V posledním čtvrtletí minulého roku se jim totiž nedařilo tak, jak očekávali, a v některých oblastech světa jim klesly zisky nebo nedosáhli svých stanovených cílů. Za problémy podle nich stojí dezinformace a bojkot jejich podniků, ke kterému na sociálních sítích vyzývají podpůrci Palestiny.
Pro McDonald’s představuje tento pokles vůbec první propad tržeb za poslední čtyři roky. A se špatným kvartálem přichází i propad akcií. Poté, co společnost oznámila, že k poklesu tržeb ve čtvrtém čtvrtletí přispělo zpomalení prodeje na Blízkém východě, jí v pondělí klesly akcie o téměř čtyři procenta.
Akcie Starbucks od úterý, kdy společnost oznámila, že válka snížila její tržby, klesly o zhruba dvě procenta, uvádí americký kanál CNBC. Podle ředitele společnosti Laxmana Narasimhana příjmy společnosti činily za čtvrté čtvrtletí 9,43 miliardy dolarů oproti očekávaným 9,59 miliardy dolarů. Nesplnění cíle dává za vinu mylným dojmům, které si lidé vytvořili o postoji společnosti k válce. Věrní zákazníci podle Narasimhana při Starbucksu stojí, o ty příležitostné ale přichází.
Proč podporovatelé Palestiny bojkotují řetězce
Hlasy k bojkotu McDonald’s se začaly ozývat krátce po útoku členů hnutí Hamás na Izrael v říjnu loňského roku. Po začátku války rozdaly tamní pobočky řetězce izraelským vojákům tisíce obědů zdarma. S tím nesouhlasili někteří zákazníci především v muslimských zemích, jako je Kuvajt a Pakistán, ale i ve Francii, kde žije největší evropská muslimská populace. Od té doby vyzývají k bojkotu franšízy a někteří dokonce k útokům na provozovny, které od té doby čelí vandalismu.
V divizi McDonald’s, která zahrnuje pobočky na Blízkém východě, v Číně a Indii, kvůli bojkotu činil růst prodeje ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 0,7 procenta, zatímco řetězec počítal s růstem o 5,5 procenta.
„Uvědomuji si, že několik trhů na Blízkém východě a některé trhy mimo tento region zažívají značný dopad na podnikání v důsledku války a spojených dezinformací, které ovlivňují značky, jako je McDonald’s. To je skličující a nepodložené,“ vyjádřil se k situaci na síti LinkedIn ředitel společnosti Chris Kempczinski.
„V každé zemi, kde působíme, včetně muslimských zemí, je McDonald’s hrdě zastoupen místními vlastníky, kteří neúnavně pracují a podporují své komunity a zároveň zaměstnávají tisíce svých spoluobčanů,“ dodává s tím, že právě tento systém je principem úspěchu značky.
Společnost McDonald’s se totiž spoléhá na nezávislé podnikatele, kteří vlastní a provozují většinu z více než 40 000 restaurací po celém světě. Přibližně 10 procent z nich se podle The Wall Street Journal nachází na Blízkém východě. Dokud válka trvá, neočekává šéf výrazné zlepšení.
„Největší obavy máme z dopadů války na stálost příjmů. Vypadá to, že tento problém bude přetrvávat i po příštím čtvrtletí nebo možná i po dvou,“ uvedl pro deník The Guardian Brian Mulberry, manažer klientského portfolia společnosti Zacks Investment Management, která drží akcie McDonald’s.
Kritika Starbucks se, na rozdíl od McDonald’s, projevila i v USA. Řetězec kaváren se stal terčem bojkotu poté, co odborová organizace Starbucks Workers United, která zastupuje stovky kaváren tohoto řetězce, vyjádřila podporu Palestincům. To vedlo k řadě obvinění, že společnost podporuje teroristické hnutí Hamás. Starbucks se ovšem od tweetu, který odbory později smazaly, distancoval a zažaloval Workers United za porušení práv k ochranné známce. To vedlo řadu lidí k dojmu, že si společnost jednoznačně zvolila stranu, kterou v konfliktu podporuje, a rozhodli se k bojkotu a vandalismu.
Podle Narasimhana se jedná o dezinterpretaci. „V mnoha našich pobočkách došlo k vandalismu. Vidíme, že protestující jsou ovlivněni zkreslením toho, co zastupujeme, na sociálních sítích. Spolupracujeme s místními úřady, abychom zajistili bezpečnost našich partnerů a zákazníků. Nic není důležitější. Náš postoj je jasný. Stojíme za lidskostí,“ napsal v dopise zaměstnancům.
Útoky na pobočky i výzvy k bojkotu se doplňují s kroky hnutí BDS (Boycott, Divestment, Sanctions), které protestuje proti izraelským vojenským akcím na palestinských územích tím, že se zaměřují na podniky a instituce obviněné z podpory porušování práv Palestinců. Apely k bojkotu obou řetězců se šíří převážně na sociálních sítích, převážně pak na X a TikToku. Kromě Starbucks a McDonald’s jim čelí také pizzerie Domino’s Pizza, Papa John’s, Burger King, Coca-Cola nebo Pizza Hut.
