Článek
Zástupci zaměstnavatelů a odborových svazů budou odpoledne opět jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a premiérem Petrem Fialou (ODS) o možných změnách v konsolidačním balíčku.
Odborové svazy spolu se zástupci zaměstnavatelů své požadavky společně shrnuli do devíti bodů, které adresovali předsedovi vlády. Konkrétní požadavky však dopředu prozrazovat nechtějí, protože budou teprve předmětem jednání.
Odboráři se shodují na tom, že by měla zůstat zachována daňová zvýhodnění, která chce stát v rámci úspor zrušit. „Jeden z požadavků je nerušení daňového zvýhodnění členských příspěvků odborových organizací,“ popisuje mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jan Exner.
Řešit se bude také zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, například MultiSport karet. Zvýhodnění benefitů se týká zhruba tří milionů lidí.
Předseda ČMKOS Josef Středula den před jednáním Českému rozhlasu řekl, že právě u tohoto bodu panuje největší shoda mezi zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů. Podle něj suma, která připadá v rámci těchto benefitů na jednoho zaměstnance, představuje až 30 000 korun. Peníze přitom nejen pomáhají lidem z firem, ale také celé ekonomice, protože zaměstnanci výhody investují do dalších služeb, jak jsou například zdravotnické potřeby nebo fitness centra, tvrdí Středula. Přitom podle něj přes 90 procent firem již nyní avizuje, že pokud by výhodnost benefitů byla zrušena, tak je zruší.
Odbory a zaměstnavatelé požadují také administrativní zjednodušení reformy dohod o provedení práce. „Také nám záleží na úpravě reformy dohod o provedení práce. Nynější návrh by přinesl neúměrné administrativní náklady,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu již dříve sdělil, že nutnost konsolidace veřejných financí chápe a podporujeme balíček jako celek. „S vládou chceme dořešit některé technické nejasnosti a doladit finální strukturu tak, aby byly negativní dopady na firmy co nejmenší,“ popisuje Čížek.
Určitě chceme jednat o osvobození energetických daní u metalurgie či sklářství, které jsou standardem ve všech státech.
Úsporný balíček chce také zrušit osvobození metalurgických procesů od placení tzv. minerální daně, kdy tyto podniky nemusejí hradit daň ze zemního plynu a dalších plynů. Na některé firmy by mělo opatření dopad v růstu nákladů o miliony Kč. „Určitě chceme jednat o osvobození energetických daní u metalurgie či sklářství, které jsou standardem ve všech státech,“ říká Čížek.
Přestože Hospodářská komora k jednáním tentokrát nebyla přizvána, oceňuje, že vláda projedná návrhy na úpravu konsolidačního balíčku.
„Hospodářská komora bude iniciovat pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně. Konsolidaci veřejných rozpočtů podporujeme, nicméně k ozdravnému balíčku máme výhrady. Poslancům napříč politickým spektrem budeme vysvětlovat, proč by naše návrhy na úpravy balíčku měli podpořit,“ říká mluvčí Komory Miroslav Diro.
Komora vnímá konsolidační balíček jako brzdu k rostoucímu schodku státního rozpočtu. „Vedle brzdy je ale potřeba, aby vláda přišla i s prorůstovými opatřeními na hospodářské oživení. Těmi jsou posílení pracovního trhu, citelné odbourání neproduktivních agend a zvýšení investic do strategicky důležitých oblastí, jako jsou energetická, dopravní, datová a další infrastruktura,“ říká Diro.
Dále je podle komory třeba zlepšit situaci s nedostatkem lidí na pracovním trhu, snížit administrativní zátěž a posílit investice do strategicky důležitých oblastí.
Navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku by měla státnímu rozpočtu ušetřit 97,7 miliardy Kč během příštího roku. S rokem 2025 by pak mělo jít o 150,7 miliardy Kč. To má zajistit hlavně rušení daňových výjimek, škrtání dotací a omezení státních výdajů.
Kabinet chce balíček schválit do konce roku.
