„Bohemka“ si od Army 4 hodně slibuje. Miliardy vydělává i díky Mrazíkovi

Za pobořenými zdmi domu padá sníh. Voják drží v rukách bazuku připravenou kdykoliv vystřelit. Přiloží zbraň k rameni a přes optický zaměřovač zacílí polohu nepřátelského nákladního vozidla. Ozve se výstřel, střela proletí vzduchem k cíli a zasáhne zaskočeného nepřítele přímo do čelního skla. Výbuch zničí vůz i s posádkou. Nepřátel je ale stále víc, než by si střelec přál.

Tato scéna pochází z jedné z hráči vytvořených epizod na armádním simulátoru Arma 3 od největšího českého herního studia Bohemia Interactive, které překonalo v loňském roce tržby 1,4 miliardy korun. Letos cílí dle zakladatele Marka Španěla na 2 miliardy.

„Naše pozice vychází do jisté míry z toho, že jsme na české herní scéně od samého počátku devadesátých let, kdy se začal psát příběh českého herního průmyslu. Už tenkrát jsme chtěli řídit potravní řetězec, tedy mít kontrolu nad celým procesem, jímž prochází naše hry – od vývoje až po vydávání. Proto jsme si postavili vlastní herní technologii, vlastní distribuční platformu a neustále se snažíme být maximálně nezávislí. Věřím, že to je jeden z klíčových důvodů, proč jsme se dostali tam, kde jsme dnes,“ popisuje svůj vnitřní motor k rozvoji podnikání Španěl pro SZ Byznys.

Marek Španěl a jeho společník Slavomír Pavlíček ani po desítkách let neztrácí dravost a neustále rozšiřují oblast svého působení. Společně řídí také investiční skupinu SPM Invest, jejímž hlavním aktivem je právě Bohemia Interactive. Skrze SPM Invest ale rozlévají investice i do nemovitostí, potravinářství nebo oděvního průmyslu. Bohemia Interactive se také s tržní hodnotou 5,5 miliardy korun umístila v žebříčku Česká elita mezi sto nejhodnotnějších tuzemských firem.

Když Bohemia Interactive nepracuje na svých titulech, dává šanci uvést na trh svůj titul i dalším vývojářům v rámci projektu Bohemia Incubator. Přímo z vývojářské kuchyně Bohemia Interactive se hráči v tuto chvíli nejvíce těší na – slovy Španěla – dosud největší herní počin studia neboli titul Arma 4.

„Na distribuční platformě Steam se naše studio nachází momentálně v prodejích v prvních třicítce světa. Věřím, že nás Arma 4 dostane do Top 20. Pracujeme na ní v podstatě od vydání trojky, tedy od roku 2013. Vyvíjeli jsme přes deset let vlastní herní technologii v českém herním enginu Enfusion a nyní jsme se v tomto kontextu konečně dostali do fáze, kde jsme chtěli být. Na této technologii hru postavíme,“ vysvětluje unikátnost chystaného titulu Španěl.

Kromě technologického vývoje se bude nová Arma na rozdíl od aktuálního úspěšného herního počinu Arma Reforger soustředit na ucelený velký příběh, díky němuž se mimo jiné více otevře také novým hráčům. Tvorba atmosféry skrze soundtrack a příběh obsahující i českou linku, to všechno budou stěžejní prvky Army 4, jež má dle plánu vyjít v roce 2027.

Studio má pobočky v Česku, Thajsku a Nizozemsku a na kontě desítky her, které hraje podle dat společnosti denně 700 tisíc lidí. První titul, na němž lidé mohli vidět logo „Bohemia Interactive“, možná nejednoho hráče překvapí. Jednalo se totiž o herní adaptaci pohádky Mrazík.

„Před vydáním Pohádky o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce se studio nacházelo v krizi, protože jsme neměli peníze a neviděli ani pomyslné světlo na konci tunelu. Projekt Mrazíka se povedlo zrealizovat za rekordních šest měsíců vývoje. Potřebovali jsme titul dokončit před Vánocemi, aby si ho hráči mohli rozbalit pod stromečkem. Kdybychom sváteční vydání nestihli, finančně by nás to silně zasáhlo. Naštěstí se to těsně povedlo a my titulu prodali 2 tisíce kusů. Z naší dnešní perspektivy je to legrační, ale tenkrát jsme to považovali za úspěch,“ vzpomíná Španěl.

Ačkoliv Mrazíkovi se vedlo, první mezinárodní úspěch studia přišel až rok po jeho vydání, tedy v roce 2001, kdy studio zahájilo z dnešní perspektivy legendární sérii vojenských simulátorů hrou Operace Flashpoint.

„Jsme na místě, šestko. Vezměte vůz a vypadněte odtamtud,“ zazní z rádia. O vteřinu později zamíří voják útočnou puškou na vzdálenou venkovskou vilu a spustí palbu.

Akční scéna pochází z válečné hry Operace Flashpoint: Cold War Crisis, díky níž Bohemia Interactive získala zahraniční uznání a stala se studiem mezinárodního významu. Právě z téměř čtvrtstoletí starého titulu vychází do dneška řada prvků, na nichž Bohemka postavila svůj miliardový byznys s vojenskými simulátory. To znamená například hloubku detailů a přesnost zeměpisných parametrů map. Flashpoint, který se před deseti lety přejmenoval na Arma: Cold War Assault, je první v řadě této simulátorové série, jíž se v součtu prodalo přes 20 milionů kopií.

Z této hry také vychází nejúspěšnější série studia jménem Arma. Nejpopulárnější vojenský simulátor Arma 3 vyšel v roce 2013 a oblíbili si ho civilisté i vojáci. Ostatně i jedna z modifikací hry se jmenuje Armáda České republiky a přináší možnost zažít simulátor jako člen české jednotky.

Od vydání Flashpointu v roce 2001 se v oblasti vojenských simulátorů česká společnost zdokonalila do firmy globálního významu. V témže roce, co vyšla legendární hra, vznikla také dceřiná společnost Bohemky – Bohemia Interactive Simulations, kterou o dvacet let později koupili britští zbrojaři, dle jejíchž simulací trénují vojáci různých armád NATO.

„Odnož společnosti pro využití našich simulátorů k armádnímu výcviku se vyvinula z herních modifikací naší hráčské komunity. Stejně tak naše v současnosti nejprodávanější hra Day Z má kořeny v rozšířeních, která vyvinuli samotní hráči. Máme z toho radost a snažíme se je přístupností našich her v tomto kreativním pohledu podporovat. Vnímáme jejich aktivitu jako skvělou věc pro rozvoj nejen naší firmy, ale i celého herního průmyslu,“ popisuje důležitý princip fungování Bohemky Španěl.

Podnikatelovou optikou je otevřené a kreativní fungování herního ekosystému nejlepší pro hráče i vývojáře. Nesouhlasí proto se státními projekty, jako je například Státní fond audiovize, jehož úkolem je pomáhat dotacemi i herním vývojářům.

„Stát věnuje čím dál více peněz na to, aby dozíral na své občany. Ve chvíli, kdy ekonomiku pohání dotacemi, začne se produktivní úsilí lidí víc věnovat získávání dotací, jenže na konci dne z toho nevznikne žádná reálná produkce. Potřebujeme podnikatelské prostředí, kde podnikatelskou soutěž nebudou deformovat státní aktivity, ale zůstane dominantní volná soutěž subjektů,“ říká šéf největšího českého studia.

Skončila dle něj také doba, kdy do herního průmyslu teklo obří množství investic. Tento trend byl patrný zejména v covidových letech. Zatímco v roce 2015 utratily společnosti za herní obsah 95 miliard dolarů, v roce 2021 už to bylo 191 miliard. Firmy nabíraly vývojáře, schvalovaly hrám obří rozpočty a vše se jevilo být zalité sluncem. Jenže od roku 2022 se situace radikálně otočila.

S uvolněním covidových restrikcí si hráči vzpomněli, že existuje také svět venku, a jejich zájem ochladl. Množství investic do odvětví kleslo zhruba na třetinu. Vývojáři i světová média mluvili o celosvětové krizi odvětví, aby v roce 2024 vybrala studia prudkou zatáčku.

„Trh se v posledních letech konsoliduje a studia se takříkajíc vrací nohama zpátky na zem. Covid s tím návratem souvisí, ačkoliv toto období považuji spíš za jednu velkou dotační hostinu. Jenže doba navážení obřího přísunu peněz skončila, a to se promítlo i do herního byznysu, kde v posledním roce vidíme korekci,“ vyjadřuje skepsi podnikatel.

I přesto je na český průmysl, jehož je Bohemia Interactive nedílnou součástí, pyšný. České odvětví dle něj dosahuje svou produkcí světového významu.

„Když se kouknete na sto nejprodávanějších her na platformě Steam, najdete mezi nimi zhruba pět českých titulů, což je v přepočtu na obyvatele naší země obrovský úspěch. Vzhledem k tomu, že v začátcích se na nás Západ díval jako na Kazachstán znázorněný ve filmu Borat. Částečně mě toto stigma i motivovalo po celou dobu mojí kariéry a jsem pyšný, že se ho českému hernímu průmyslu podařilo překonat,“ dodává podnikatel pro SZ Byznys.

Mezi úspěšná česká studia patří kromě Bohemia Interactive také SCS Software či Warhorse Studios.