Hlavní obsah

Biofarma roku dodává maso i do škol. Majitel vyšachoval velké korporace

Foto: Filip Horáček

Zemědělec František Winter se svým stádem v podhůří Jeseníků.

Důchodový věk nic neznamená. Důležité je předat farmu dětem, je přesvědčen oceněný sedlák František Winter, kterému do penze zbývají dny. Biohovězí dodává i do škol.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mým snem v mládí bylo dělat strojvedoucího. Padlo to, protože mi zjistili vadu očí. A tak jsem šel na zemědělskou školu do Šumperka,“ vzpomíná František Winter, jak to celé začalo.

Po absolvování školy v roce 1979 nastoupil do Státního statku Hanušovice. Vyzkoušel si práci na pozici agronoma, zootechnika a hlavního agronoma a nakonec se ujal vedení jednoho ze závodů státního statku. Po revoluci část s kolegou zprivatizovali a na přelomu tisíciletí se naplno pustili do ekologie. Teď už jde každý svou cestou, jemu zůstalo přes 400 hektarů.

Farma Statek Winter z podhůří Jeseníků, kterou si teď hýčká s rodinou a celkem devíti zaměstnanci, získala ocenění Ekofarma roku 2024, které uděluje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců s Nadačním fondem Bartákův hrnec. Statek se celý točí kolem dobytka. Rostlinné produkci už se nevěnuje. To, co vyroste na loukách, zpracuje na senáž a siláž pro více než 200 kusů dobytka. Ten se pase na kopcích a mezi stromy na Hanušovické vrchovině. Vyzrálé biohovězí dodává do restaurací i školních jídelen.

„Pořád se mluví o dodávkách od vidlí po vidličku, ale nic se neděje. Udělali jsme si díky šikovnému starostovi vlastní projekt. Začali jsme propojovat zájemce o regionální bioprodukty a dodavatele z řad farmářů,“ líčí Winter, jak se podařilo dostat drahé a kvalitní biohovězí do dvou školních jídelen v okolí. Biopotraviny v českých školách moc vidět nejsou, ale projekt, do kterého se zapojily i dvě místní akční skupiny (MAS) Šumperský venkov a Horní Pomoraví, ukazuje, že nic není nemožné.

Některé z potravin, které si najdou cestu do škol, pocházejí z klasického zemědělství. Cílem projektu ale není, aby školáci jedli pouze bio. Hlavní myšlenkou je propojení institucí s lokálními farmami. „I díky tomu jsme na hraně výrobních kapacit. Do jídelen dodáváme každý měsíc maso z jedné krávy,“ přiblížil Winter. Ročně farma porazí kolem 45 kusů jalovic, které se prohánějí po místních loukách, a díky zachování a podpoře krajinných prvků se krávy na pastvě mohou schovat ve stínu stromů.

Kvůli dlouhodobým vazbám stravovacích zařízení na dodavatele z řad velkých korporací je však podle něj poměrně obtížné se do škol dostat. „Ale ze strany rodičů je o to zájem a pochvalují si, že jejich děti mají regionální výrobky. Obědy zdražily asi jen o pět korun,“ uvedl.

Foto: Statek Winter

„Není problém Green Deal, ale způsob, jakým je vynucován,“ myslí si ekofarmář roku.

Farma ročně porazí a zpracuje také zhruba 120 jalovic na zakázku pro farmáře z okolí, kteří nemají vlastní jatka. A na zakázku provádí také různé polní práce.

František Winter v těchto dnech stříhá poslední kousky metru před důchodem. Přitom dobře ví, že si penze ještě několik let neužije. Musí si počkat, až ho plně zastoupí dcera, která je na rodičovské dovolené.

Na statku ve Vysokých Žibřidovicích je také bourárna masa s bio certifikací. Farmáři mají vizi, že by se k ní v příštích letech mohla přistavět také malá výroba na zpracování produktů z hovězího masa, jako jsou salámy, párky, klobásy či zavařeniny.

„Biojatka jsou přísnější. Začíná to už individuálním přístupem ke zvířatům, která jdou na porážku, kdy poslední nevidí, jak už první visí na háku,“ popsal. „Ekonomika chodu jatek je jak na houpačce. Problémem je zdražování, hlavně energií, ale i dalších věcí. Třeba kafilerie nám ze dne na den zdražila výkup odpadu,“ líčí boj s náklady, který trápí všechny podnikatele v oboru. „Snížili jsme od ledna ceny masa díky poklesu DPH, ale už začínáme být na hraně, jestli nám ekonomika vyjde, nebo ne,“ říká.

Byrokracie zabere denně celé hodiny

S novou Společnou zemědělskou politikou od roku 2023 se měnily dotace ve prospěch menších farem, farem s ekologickou produkcí a těch, které hospodaří ve znevýhodněných oblastech, jako jsou hory. Podle Wintera však mají některé nevýhody, o nichž se nemluví. „Máme sice dotace za údržbu krajiny, za znevýhodněné oblasti ANC, ale nesáhneme si na podporu na pořízení strojů. Nemáte šanci si pořídit sklízecí techniku na louky a pastviny, lisy apod.,“ uvedl. Statek hospodaří na 417 hektarech luk a pastvin.

Oslovení zemědělci si často stěžují, že na ně v dnešní době míří přemíra byrokracie, které se nevyhnou ani ekologičtí farmáři. V tuzemsku se v ekologii hospodaří na více než 16 procentech výměry. Nadbytečná administrativa nehledí na tituly a dusí i statek roku.

+2

„Abych splnil všechny požadavky, sedím denně čtyři a půl hodiny u počítače. To je bohužel realita, ale takhle to dál nejde, protože jsem na to sám,“ líčí Winter. V posledních pěti letech ho prý už několikrát napadlo, že s hospodařením sekne, ale nakonec převážila touha něco předat dětem.

Před rokem v soutěži PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců zvítězila ekofarma Květomluva, která na Valašsku pěstuje bylinky a zeleninu. Té málem zlomila vaz pandemie covidu, když se s nuceným uzavřením lázní výrazně snížil odbyt. V roce 2022 vyhrála rodina Loosových, která chová dobytek na Mostecku.

Doporučované