Článek
Obchodů se žlutočerveným logem Billa je nyní v Česku 253. Za pět let by jich mělo být okolo 330 a k tomu dalších pět set zaměstnanců, líčí plány v rozhovoru pro SZ Byznys Ir Liam Casey, který český byznys rakouské Billy začal před rokem řídit.
Dosud v expanzi Billa postupovala tempem osm až 10 nových prodejen ročně. Z poklusu teď přechází do sprintu, otevírat chce o polovinu více obchodů. A přijde i se změnami nabídky. „Krátkodobě plánujeme otevřít dalších asi 80 prodejen. Většina z toho by měly být standardní obchody kolem tisíce metrů čtverečních. Zároveň s našimi koncepty Billa mini a Billa local můžeme operovat i v menších městech,“ popsal Casey, který dlouhodobě působil na řídících pozicích také v Lidlu a v Penny Marketu.
„Nové prodejny můžeme otevírat například na pěších zónách, v obchodních centrech, ale také samostatně. Vidíme, že v příštích několika letech bude na českém trhu velká příležitost pro rychlejší expanzi,“ dodal šéf řetězce s obratem 36,5 miliardy korun v roce 2020.
Billa by se tak v počtu prodejen přiblížila nizozemské síti Albert, jež na začátku roku spravovala 335 prodejen. Nejvíce obchodů z nadnárodních řetězců má v Česku diskontní síť Penny Market, který obsluhuje 410 prodejen a patří s Billou do stejné mateřské skupiny REWE.
Konkurence nespí. Lidl letos otevřel už deset nových prodejen: v Kladně, České Lípě, Ústí nad Labem, Velké Bíteši, Frenštátě pod Radhoštěm, Pohořelicích, Ostravě, Děčíně, Poličce a Mukařově. Nejmenší z nich je středočeský Mukařov s více než 2600 obyvateli. Za dva týdny otevře letošní 11. a celkově 317. prodejnu v Kaplici. Velikost obce ale není nejdůležitější. „Rozhodující je vždy spádová oblast,“ říká mluvčí Tomáš Myler. Síť Albert otevírá v posledních letech přibližně pět prodejen ročně.
Penny Market loni otevřel 12 prodejen a letos přidá dalších 15. Do expanze a renovací dá přibližně jednu miliardu korun. Kaufland má 141 obchodů a v tomto roce plánuje otevřít další čtyři. „Český trh je oproti těm zahraničním velmi dynamický a konkurenční,“ poznal Casey za rok svého působení v Česku. Jedno je s otevíráním nových obchodů jisté – soutěž bude ještě tvrdší.
Papírové cenovky mizí
S aktivnějším obsazováním české maloobchodní mapy Billa navýší svůj rozpočet na investice. Dnes vydává 50 milionů eur ročně (téměř 1,2 miliardy Kč) na nové pobočky a také modernizaci stávající sítě. Některé obchody jsou přes deset let staré a čekají na rekonstrukci. Už letos by se měly na střechách některých obchodů objevit solární panely. Výhledově má pak řetězec v plánu otestovat dobíjecí stanice pro elektromobily na parkovištích u vybraných prodejen.
A tím novinky, které chtějí obchody zavádět, nekončí. Řetězce zachvátil boom digitálních cenovek. Ve velkém je za klasické papírové mění Albert, Lidl i Billa. „Teď jsou na zhruba sto prodejnách. Na začátku příštího roku by se měly dostat na zhruba dvě stě prodejen a poté eventuálně do ostatních obchodů,“ řekl Casey.
Ruku v ruce s otevíráním nových prodejen a chystaným rozšířením e-shopu mimo Prahu a Brno jde rozšiřování skladů. Ve hře je i výstavba nového skladu na Moravě nebo v jižních Čechách, který by se kapacitně vyrovnal hlavnímu skladu firmy v Modleticích u Prahy.
Jednou z největších změn pro zákazníky bude navyšování podílu privátních značek v nabídce. Billa patří mezi obchodníky, kteří jich mají nejméně. Tento segment vlastních výrobků, které si řetězce nechávají na zakázku vyrábět u zavedených potravinářských firem a nabízejí je levněji pod svou značkou, v posledních dvou letech velmi silně roste. Důvodem je snaha lidí v napjaté ekonomické situaci ušetřit na potravinách.
„Spotřebitelé jsou uvědomělí, šetří peníze, kde se dá. Vidíme to ve změně nákupního chování zákazníků, kteří kupují více zboží v promocích a také vyhledávají menší velikosti balení. Vidíme také silný příklon k privátním značkám. Proto jsme se rozhodli, že výrazně navýšíme jejich podíl z 23 procent na 30 procent v průběhu příštích let,“ říká šéf Billy a slibuje, že většina značek by měla být od lokálních pěstitelů a producentů.
Největšími spotřebitelskými trendy posledních let je rostoucí podíl akčních nabídek a právě vzestup privátních značek. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) je jejich podíl na celkové nabídce obchodů v Česku 24 procent, zatímco v Evropě je to v průměru 34,5 procenta.
Navýšení jsme loni plně nepřenesli na naše zákazníky. Naopak jsme investovali do marží, snažili jsme se korigovat inflaci a nabídnout zboží za přijatelnou hodnotu.
„Východní Evropa má stále nízký podíl privátních značek oproti její západní části, nicméně růst v tržbách je u privátních značek třikrát rychlejší, než roste celkový trh potravin a drogerie. Zákazníci kvitují jejich lepší cenovou dostupnost v porovnání se značkovým zbožím,“ vysvětluje Jakub Špika, Retail Services Director ve společnosti NielsenIQ.
Privátní značky jsou pro řetězce jednou z cest, jak zmírnit inflaci, protože nejsou zatíženy tak vysokými náklady (například na reklamu) a nižší marži obchodníci doženou vysokým objemem. Také mohou českým potravinářům sloužit k exportu. Ten podle SOCR v roce 2010 dosahoval 10,7 miliardy korun a v roce 2022 už přes 27 miliard.
Letos ceny některých potravin začínají klesat. Snižují se ceny cukru, vajec i másla. „Podobný trend může být i ve zbytku roku, ale to záleží na mnoha okolnostech vývoje ekonomiky,“ říká šéf Billy. Obchod podle něj loni v době rekordní inflace zdražil méně, než stoupaly náklady a dodavatelské ceny. „Navýšení jsme loni plně nepřenesli na naše zákazníky. Naopak jsme investovali do marží, snažili jsme se korigovat inflaci a nabídnout zboží za přijatelnou hodnotu.“
