Článek
Dnes může být obchodník s ročním obratem nad pět miliard korun potrestán za to, že z pozice silnějšího hráče uplatňuje například nevýhodné smlouvy a dohody vůči pekárně, řezníkovi a jinému slabšímu dodavateli. Ale už nikdo nekontroluje, jestli se dodavatelé řetězců chovají férově ke svým ještě menším dodavatelům, jako jsou mlynáři a zemědělci.
To se brzy změní. Namísto zhruba deseti obchodních řetězců bude Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) od ledna 2023 kontrolovat stovky dalších firem, zda nezneužívají významné tržní síly.
Dosud měl úřad na mušce jen největší prodejce potravin. Rekordní pokutu dostaly v roce 2019 obchodní řetězce Penny Market a Billa ze skupiny Rewe za to, že dodavatelům účtovaly nezákonné poplatky. V minulosti padaly pokuty i za „regálovné“, tedy poplatek za zařazení produktů do nabídky, nebo za různá plnění, která nebyla předem smluvně ukotvena.
„Po přijetí novely budou potenciálním terčem všichni, kdo se významně podílí na výrobě, prodeji a zpracování potravin. Půjde o stovky subjektů,“ řekl redakci SZ Byznys místopředseda ÚOHS Petr Solský.
Prohřešků, za které budou padat finanční postihy, je celá řada. Od nedodržování třicetidenní splatnosti faktur, vynucování požadavků nad rámec písemných smluv nebo bonusy za různé služby.
Úřad kvůli tomu požádal o několik lidí navíc, aby agendu zvládal. Gestorem novely, která přenáší do české legislativy směrnici Evropské unie, je Ministerstvo zemědělství. Zákon, který je nyní na Legislativní radě vlády, projednával resort s Ministerstvem průmyslu a obchodu a expertně i s ÚOHS. Počítá se s účinností novely od ledna příštího roku.
Dopadnout by zprostředkovaně mohla i na koncové spotřebitele. „Změnu může pocítit i spotřebitel, a to zejména prostřednictvím větší nabídky zboží na trhu či zvýšení kvality prodávaných produktů,“ uvedl úřad.
Výše pokut za zneužití významné tržní síly se nemění, mohou dosáhnout maximálně deset procent z ročního obratu. K tomu se kontrolní úřad dosud zdaleka nepřiblížil. Pokuty v praxi dosahovaly méně než jedno procento. „Pohybujeme se na trhu rychloobrátkového zboží, které se prodává s nízkými maržemi,“ vysvětlil to Solský.
Dnes je za toho silnějšího hráče v obchodním vztahu považován obchodník s obratem nad pět miliard korun ročně, který prodává potraviny. Nově se tržní síla bude posuzovat v několika obratových pásmech.
V tom nejvyšším je dodavatel s obratem pod 350 milionů eur chráněn před hráčem s obratem nad tuto částku. V nejnižší kategorii je subjekt s obratem pod dva miliony eur (cca 50 milionů korun) chráněn před tím, kdo má vyšší obrat než dva miliony eur. Subjekty ve stejném obratovém pásmu vůči sobě nejsou chráněny.
Novinkou je i to, že se odpovědnost nevztahuje už jen na odběratele potravin, ale také na odběratele zemědělských produktů, které nejsou potravinami jako například květiny, krmiva, korek, len nebo konopí.
Obchodníci budou zneužívat ústních dohod
Regálovné, splatnost faktur po půl roce nebo nátlak pomocí ústně uzavíraných dohod. Praktiky, kterými obchodní řetězce tlačily ke zdi své dodavatele, téměř vymizely. Některé nešvary se však mohou vrátit, říká místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Solský.
Jaké přestupky zákon o tržní síle trestá?
Typicky se zaměřuje na smlouvy. Zákon stanoví povinnost písemnosti. Dřív jsme se setkávali s ústním dojednáváním smluv, které už ale v podstatě u obchodníků vymizelo. Písemnost smluv bude proto důležitá, uznáváme ale také smlouvy v elektronické podobě.
Největšími hříchy s účinností novely mohou být tedy nepsané dohody?
Bude to jedna z věcí, kde bude zneužívání tržní síly nejvýznamnější. Velcí odběratelé mají často zejména s těmi menšími dodavateli sjednány jen základní rámcové smlouvy a všechny objednávky, dodávky a cenová ujednání realizují ústní formou. Funguje to jen do doby, kdy jsou obě strany v souladu.
Petr Solský, místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Je úmyslem nemít to na papíře, nebo bývá důvodem nedostatek času a složitá administrativa?
To se můžeme jako dohledový úřad jen dohadovat. Nemůžeme nikoho podezírat z nekalých úmyslů. Na druhou stranu je samozřejmé, že pro silnější stranu ve smluvním vztahu, což může být třeba zpracovatel potravin vůči zemědělci, je výhodnější detailnější prováděcí smlouvu nemít uzavřenou písemně.
Jaké jsou další hříchy?
Smluvní nerovnováha. Zjistili jsme, že čím menší je dodavatel, tím tvrdší sankce vůči němu obchodní řetězce uplatňovaly a smlouvy byly často jednostranné. Velmi drakonické sankce byly například za nedodržení kvality. Očekáváme, že se s tím setkáme i ve vztahu potravinářů k zemědělcům.
Další praktikou, kterou už se podařilo odbourat, bylo vybírání různých bonusů a poplatků za právo dodávat zboží. Mnohdy je to skryto pod různými vedlejšími službami, typicky třeba v platbách za účetní služby. Není úplně jednoduché prokázat, že řetězec nutí klienta k placení půl až jednoho procenta za různé služby, protože k tomu využívají své dceřiné firmy nebo služby třetích subjektů.
Co poplatky za zalistování známé jako „regálovné“?
Historicky existovaly, ale za deset let, které zákon platí, už v podstatě vymizely. Stejně tak se podařilo odstranit nedodržování třicetidenní splatnosti smluv. V minulosti bylo obvyklé, že odběratelé dodavatelům platili tři, čtyři měsíce nebo i půl roku se zpožděním.
