Bez ruského plynu přijde Křetínský o miliardy, ale Slováci mu to vynahradí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Uzavírka ukrajinských plynovodů zahájená na Nový rok, postihne i českého miliardáře Daniela Křetínského. Na nové poměry se však stihl včas připravit, takže nakonec neprodělá, jen bude vydělávat o něco méně než dosud.

Křetínský je přes svou hlavní firmu EPH jedním ze čtyř vlastníků slovenské páteřní trubky, která pod značkou Eustream doposud ve velkém posílala ruský plyn dál do Rakouska, Maďarska a příležitostně i do Česka. Ukrajina dodávky do této trubky zastavila ve snaze ztížit Rusku export a přísun peněz.

Firma Eustream však na tom zas tak škodná nebude. Už v průběhu loňského roku totiž slovenský energetický regulační úřad vyhověl jejímu požadavku, aby nenesla výpadek tranzitu sama. A tak si Eustream velkou část ušlých výnosů vybere letos od slovenských zákazníků.

Jde o podobný princip jako v Česku. I zdejší tranzitní plynovod NET4GAS přišel kvůli válce a odstřihávání Evropy od ruského plynu o miliardové příjmy. Protože jde ale o strategickou infrastrukturu, český Energetický regulační úřad firmě dovolil loni i letos vynahradit si újmu z tranzitu zvýšením poplatků pro domácí spotřebitele.

„Stabilní výhled vychází z našeho předpokladu, že Eustream dokáže ustát konec ruských dodávek a plateb díky svým nový tarifům, platným od roku 2025. Očekáváme také podporu ze strany vlastníků, pokud by byla zapotřebí,“ uvedla agentura Moody’s na konci listopadu v aktualizované zprávě o úvěrové spolehlivosti Eustreamu a firem kolem něj.

Podobnou aktualizaci vydala v listopadu také konkurenční ratingová agentura Fitch. I ta ponechala své známky beze změny. S odůvodněním, že výpadek obchodů s ruským plynem si Eustream vykompenzuje vyššími poplatky doma na Slovensku. Moody’s jako plus zmínila i to, že regulované poplatky na Slovensku jsou jistější zdroj příjmů než tranzitní poplatky od nevyzpytatelného Gazpromu.

Moody’s i Fitch hodnotily Eustream v kontextu celé skupiny EPIF, což je jedna z hlavních dcer EPH. V Eustream má EPIF 49 procent a manažerskou kontrolu, zbytek tranzitního potrubí patří slovenskému státu přes státní plynařský podnik SPP. EPIF kromě tranzitu drží teplárny a elektrárny v Česku, distribuční firmy na Slovensku a plynové zásobníky. Kromě EPH je v EPIF pasivním investorem australský investiční fond Macquire s 31 procenty.

Dohromady má EPIF podle Fitch letos, i bez příjmů z tranzitu ruského plynu, vydělat 511 milionů eur, tedy necelých 13 miliard korun. Jde o hrubý zisk EBITDA před odečtením daní, odpisů a úrokových nákladů, což je v podnikové praxi nejpoužívanější ukazatel pro posouzení toho, kolik je firma schopna svým vlastníkům a věřitelům skutečně vynášet.

Srovnatelné číslo za rok 2024 bylo 681 milionů. Zisk tedy klesne a hlavním důvodem má být právě konec tranzitu pro Eustream. EPIF má na sobě velkou část dluhů celé skupiny EPH, dohromady za 2,66 miliardy eur, v přepočtu přes 66 miliard korun. Podle ratingových agentur by ale vzhledem k přetrvávající ziskovosti neměl být se splácením dluhů problém – a to i bez ruského plynu.

Fitch, Moody’s ani EPH neupřesňují, kolik se má od slovenských domácností a podniků navíc vybrat. Nová tarifní tabulka na Slovensku však zvedá právě ty domácí poplatky, které pro Eustream budou nyní v nové situaci nejdůležitější. A to skoro na trojnásobek.

Z 143 na 365 eur se od ledna zvedá platba za to, že někdo se svým plynem vstoupí do sítě Eustream z Česka nebo z Rakouska. Po odstřižení Ukrajiny a Ruska budou tyto dvě trasy pro zásobování Slovenska nyní hlavní. Když plyn opustí páteřní trubky Eustream a odproudí dál do regionálních distribučních sítí k slovenským zákazníkům, bude se platit 329 eur místo dosavadních 104 eur.

Nová tarifní struktura prošla už v červnu. Uvedené ceny se vztahují na přepravu jedné megawatthodiny plynu denně, a to po celý rok. Zjednodušeně řečeno se platí za rezervaci místa v potrubí, tak aby každý den v roce byla příslušná kapacita volná.

Protože jde o fixní celoroční poplatek, není finální zatížení zákazníků v kontextu celkových plateb za plyn zas tak velké. V Česku loni šlo o 60 korun za megawatthodinu, přičemž samotná surovina se nyní prodává za víc než tisíc korun, a to je ještě do finální ceny potřeba započítat další distribuční platby.

Skoro trojnásobný skok je ale mimořádný. V porovnání s Českem budou Slováci svému správci páteřní sítě platit víc než dvojnásobek.

Slovenský premiér Robert Fico vyčíslil ztráty pro Slovensko z ušlých tranzitních poplatků na 400 milionů eur. Proti rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit protestoval v rámci EU nejhlasitěji. Těsně před Vánocemi jel kvůli plynu vyjednávat do Moskvy za Vladimirem Putinem, Ukrajině pohrozil recipročním odstavením od slovenské elektřiny.

V hlavní Křetínského firmě EPH, která dosahuje tržeb na úrovni 24 miliard eur, ale výpadek tranzitu není hodnocen nijak dramaticky, zvlášť když bude částečně vynahrazen inkasem od slovenských odběratelů.

„Se zastavením ukrajinského tranzitu jsme počítali, stejně tak to předpokládaly ratingové agentury, které nás sledují,“ uvádí k změně situace mluvčí EPH Daniel Častvaj. Pro firmu je podle něj hlavní, že rating EPIF zůstal po listopadové aktualizaci u obou agentur v takzvaném investičním stupni, což má potvrzovat stabilitu firmy.

„Z pohledu skupiny EPH je tranzit plynu už delší dobu marginální položkou, která nemá na celkové výsledky podstatnější vliv. A samozřejmě budeme připraveni tranzit obnovit, pokud se situace změní,“ dodává Častvaj.