Článek
Spotřební daň na pohonné hmoty ode dneška do konce září klesne o 1,50 koruny na litr. Zlevnění, které stát vyjde na čtyři miliardy korun, se podle analytika společnosti Amundi Asset Management Petra Zajíce projeví do několika dnů.
„Mělo by se to projevit relativně rychle. Je to otázka dvou, tří, čtyř dnů. Závisí to na obratu čerpacích stanic. Snaží se držet co nejmenší zásoby, aby mohly konečnou cenu o spotřební daň rychle snížit,“ odhaduje Zajíc.
Jenže zatímco zdražování jde na pumpách většinou promptně, ke zlevnění se pumpaři většinou tak rychle nemají. „Kdybych byl cynik, tak bych řekl, že když v březnu vypukl konflikt na Ukrajině a vyletěly ceny, někde přeceňovali i dvakrát denně. Říkali, že přivezli nové dodávky za vyšší cenu. Tak předpokládám, že podobný obrat mají i dnes.“
Tři důvody, proč benzin v létě nezlevní
Proč se má cena za litr pohonných hmot snížit víc než je schválené snížení daně?
„Z ceny včetně spotřební daně se teprve vypočítává DPH, takže skutečné zlevnění by mělo být asi o jednu korunu a 75 až 77 haléřů,“ počítá Petr Zajíc. „Je otázka, jestli si nenechají vyšší marži, to se obávám nedá úplně vyloučit,“ dodává.
Litr benzinu se včera prodával za 46,42 Kč a nafta za 46,27 Kč, vyplývá z dat společnosti CCS, která ceny monitoruje. Před létem ceny ženou nahoru tři věci – diskuse o embargu na dovoz ruské ropy, probouzející se poptávka v Číně po několikaměsíčním lockdownu Šanghaje a Pekingu a startující turistická sezóna. Poptávka se zvyšuje, nabídka kulhá.
Výraznější pokles cen tedy v létě podle Zajíce nelze čekat. Přes 50 korun za litr se ale podle něj benzin nedostane. „Díky snížení spotřební daně by k tomu nemuselo dojít, ceny by mohly zůstat na úrovni, jako jsou teď. Snížení spotřební daně pokryje nárůst cen podkladové komodity.“
To je ropa, která jen za posledních šest týdnů vyšplhala ze 100 na 120 dolarů za barel. Ještě větší růst je znát u cen benzinu. Na burze v Rotterdamu podražil z dubnových 300 dolarů za 100 galonů na dnešních 400 dolarů, tedy o třetinu.
Vláda honí marže u benzinu s křížkem po funuse
Snížení spotřební daně není první krok, kterým se vláda pokouší motoristům a přepravním firmám ulevit. Předcházelo mu zrušení silniční daně a také zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv. Do ceny neměla opatření takřka žádný dopad, míní Zajíc z Amundi.
„Vliv je marginální. Valná většina biosložku do pohonných hmot dál přidává, protože musí splňovat pravidla, která nastavila EU už dávno.“
Jako důležitější vnímá Zajíc kontrolu marží u čerpacích stanic. „Prospělo to v první fázi hysterie, kdy provozovatelé čerpacích stanic využili paniky, zvýšené poptávky a marže navýšili.“ Jenže teď už marže rostou úplně na jiném místě produkčního řetězce.
„Stát se zaměřil na marže u čerpacích stanic. Jenže v Česku máme extrémně propojenou síť distributorů a čerpacích stanic. Ty největší čerpací stanice jsou součástí firem, které rafinují. Benzina od PKN Orlen a maďarský MOL. Marže se z čerpacích stanic přesunula do marží distributorů,“ říká Zajíc.
Stát má svázané ruce
Vláda tedy začala mluvit o tom, že chce kontrolovat marže distributorů. Jenže mezitím se marže přesunuly do rafinérií.
„Dnes je nárůst ze tří čtvrtin na straně rafinérií. Rafinační marže se zvedly z průměrné hodnoty před válkou 1,50 Kč na litr nafty a dvě koruny na benzinu na dnešních sedm korun na benzinu a kolem osmi korun na naftě,“ všímá si Zajíc.
Tady už stát podle analytika nezmůže nic. „Stát má svázané ruce. Je to veřejně obchodovaná komodita, stát s tím nemůže udělat vůbec nic.“
Snížení DPH na benzin, ke kterému přikročili třeba v Polsku, a které preferuje opoziční hnutí ANO, není podle Petra Zajíce optimální cesta. „Argument proti je, proč by vyšší náklady těch, co využívají autodopravu, měli platit všichni občané státu? U spotřební daně se to dotkne jen těch, co benzin spotřebovávají.“
Kolik platí Evropané za litr benzinu
