Článek
Cena benzinu tento týden překonala psychologickou hranici 40 Kč za litr, cena nafty stoupla nad 38 Kč za litr. Jejich růst má dva největší tahouny – rostoucí cenu ropy a oslabení koruny vůči dolaru, za který se ropa, benzin i nafta obchodují na světových trzích.
Barel ropy nyní stojí tolik, co před rokem v listopadu. Ve čtvrtek se jeho cena dostala přes 94 dolarů. Do ceny promlouvá řada faktorů a podle portfolio manažera Amundi Petra Zajíce tvoří 40 procent ceny pohonných hmot ceny samotné výchozí suroviny – ropy, 40 procent slabší koruna a 20 procent marže v řetězci.
„Cena benzinu se na světových trzích vrátila na úroveň z půlky července. S tím, jak končí motoristická sezona, mírně klesla. Přesto máme u čerpacích stanic cenu vyšší asi o dvě koruny. Tam podle mě došlo k výraznému nárůstu marží,“ říká Zajíc.
Na cenu pohonných hmot má však nejvýraznější vliv cena výrobní suroviny. Podstatné snížení těžby ropy v Saúdské Arábii a Rusku tak způsobilo její zdražení. Na zářijovém zasedání OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) Saúdská Arábie deklarovala, že sníží objem těžby o milion barelů denně a že v tomto provozu hodlá pokračovat až do konce roku. Následně se přidalo i Rusko, které těžbu sníží o stovky tisíc barelů za den.
„Celková bilance těžby ropy na světě je tím částečně zasažena. Obchodníci s ropou to překládají tak, že ropy bude málo, a tak ji začínají nakupovat a podepisovat kontrakty na větší množství, aby měli jistotu, že ropu budou mít. Obecně to tlačí cenu nahoru,“ vysvětluje Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů.
Otázkou podle něj je, zda bude ropy skutečně málo. Reakce trhu totiž není v souladu s propočty Mezinárodní energetické agentury, podle nichž bude v roce 2023 těžba ropy oproti spotřebě v mírném přebytku, a to i po poklesu těžby u klíčových dodavatelů. „Proto si myslím, že panika ohledně cen nedává příliš racionální smysl,“ dodává Indráček.
Obchodníci jsou ale nyní vyplašení, a tak cena roste. „To za nějakou dobu vymizí a tlaky skončí,“ věří Indráček.
Existuje také varianta, že se Rusko snaží věc obrátit ve svůj prospěch a ropu netěží schválně. Když vytváří obavu na trhu, cena roste.
Záměrem producentů ropy je samozřejmě dostat cenu výš. V případě Ruska, které je stále významným světovým vývozcem ropy, se podle Indráčka nabízí otázka, zda ke snížení těžby přistoupilo kvůli tomu, že nemá komu surovinu prodat, nebo tak učinilo z politických důvodů. „Existuje také varianta, že se Rusko snaží věc obrátit ve svůj prospěch a ropu netěží schválně. Když vytváří obavu na trhu, cena roste,“ popisuje.
Přestože se těžaři snaží dosáhnout na co největší zisky, záměrem Saúdské Arábie není utahovat kohouty natolik, aby se za půl roku prodával barel za 120 nebo 150 dolarů. Vrchol se podle Indráčka pohybuje mezi 80 a 95 dolary za barel. „Ve finále by na tom země prodělala, protože by na trh přišli noví hráči. Ropy by bylo více a ceny by padaly dolů,“ vysvětluje.
Do současného růstu se také propisuje příchod hurikánové sezony v USA, kdy obavy, aby přírodní katastrofa nezasáhla některou z rafinerií, každoročně touto dobou tlačí ceny vzhůru. Zároveň si každý měsíc Spojené státy kontrolují zásoby, a pokud je jejich stav nižší, v ceně se to projeví.
Na cenu má podstatný vliv také Čína, která je významným spotřebitelem ropy a ropných produktů. „Ve chvíli, kdy tamní ekonomika roste, stačí o desetinu procenta, jsou v tom objemy ropy, které už mávají s cenou,“ dodává Indáček.
Přibližně stejný efekt jako cena ropy má na pohonné hmoty kurz koruny vůči cizím měnám. „Koruna oslabila vůči euru poté, co ČNB na začátku srpna oznámila konec intervencí na podporu koruny. Z 23,20 koruna podražila na 24,50 vůči euru, u dolaru byl pohyb z 21,20 na hodnotu těsně pod 23 Kč,“ říká Zajíc.
Podle analytiků je složité předvídat, jak se budou ceny dál vyvíjet. Benzin by ale s koncem motoristické sezony mohl jít dolů. „Sezona stále běží a je možné, že v listopadu se začne promítat do ceny benzinu její konec nejen tady v Česku, ale i na celoevropském trhu,“ předpokládá Indráček.
Naopak nafta může v růstu pokračovat i v zimě, protože je na rozdíl od benzinu záložní energetickou surovinou, kterou se dá například i topit. „Obecně bývá levná na jaře a přes zimu roste. Naopak u benzinu je sezonnost opačná, kdy cena je nejvyšší od června do srpna, kdy je nejvyšší spotřeba benzinu kvůli turistické sezoně,“ říká Zajíc.
Dá se očekávat, že místo aby v posledních měsících letošního roku pohonné hmoty inflaci snižovaly, tak se bohužel může stát opak a budou ji táhnout nahoru.
Růst cen pohonných hmot může mít také do budoucna dopad na inflaci. Podle Zajíce sice pohonné hmoty tvoří jen malou část spotřebního koše (nafta dvě procenta a benzin jedno procento), ale ovlivňují celkovou cenovou hladinu.
„Dá se očekávat, že místo aby v posledních měsících letošního roku pohonné hmoty inflaci snižovaly, tak se bohužel může stát opak a budou ji táhnout nahoru,“ upozorňuje Zajíc.
Právě cena nafty se promítá i do nákladů na nákladní přepravu vlastně všeho zboží, které se musí někam dopravit, do cen veřejné dopravy i procesů při výrobě řady materiálů.
Podle mluvčího Sdružení automobilových dopravců Martina Felixe je podíl ceny nafty na nákladech dopravců zhruba třetinový a navýšení cen se do nich promítne. „Nebude to okamžitě a u všech stejně. Některé firmy mají tzv. palivové doložky, a cena se tak mění automaticky, jiné musí zvýšené náklady a následné promítnutí do ceny za přepravu dojednat se svými zákazníky,“ říká.
Vzhledem k nízkým maržím dopravců, které se podle Felixe pohybují v nižších jednotkách procent, mohou být firmy, které do cen navýšení nepromítnou, vážně ohroženy.
