Hlavní obsah

Poprask ve vsi. Na pozemcích pro domy se vrší hlína z chemického provozu

Foto: Daniel Novák

Na pozemky pro rodinné domy v Trnové nechává developer vozit haldy materiálu, které plánuje dát pod komunikace.

Na pozemcích pro rodinné domy v Trnové u Prahy se kupí haldy zeminy. SZ Byznys zjistily, že pochází z bývalé továrny na nátěrové hmoty Tebas v Praze. Developer a další aktéři se odkazují na laboratorní testy, že je materiál čistý.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do středočeské obce Trnová v okrese Praha-západ již několik měsíců přijíždí denně několik desítek nákladních automobilů plných zeminy a dalšího materiálu. Řidiči sypou náklad na pozemky, kde má v budoucnu vyrůst přes sto rodinných domů.

Kvůli masivní navážce je ve vsi poprask. Stavební firma se sice snaží komunikace uklízet, ale stejně jsou často ulice plné bahna. Nákladní auta zatěžují silnici a místní si navíc stěžují, že se jim lze na úzké komunikaci jen obtížně vyhnout.

Přivážená zemina končí v místě, kde místní developer Domy Trnová v minulých třech letech rozprodal více než stovku pozemků na rodinné domy. Stavbu komunikací a sítí tam zajišťuje stavební firma HSMN. Obě společnosti uvádějí, že navážený materiál bude sloužit jako podloží pod komunikacemi v nových ulicích.

Informaci, že navážený materiál pochází z bývalé továrny na nátěrové hmoty Tebas v Praze, v obci Trnová nikdo neměl, a to ani na radnici.

„Tato skutečnost nám známá nebyla,“ reagoval starosta Trnové Zdeněk Pekárek. Starosta zároveň vyjádřil obavy, aby navážený materiál nebyl ve skutečnosti černá skládka.

Pozemky v Trnové, kde končí navážená zemina

Redakce se proto u developera i stavební firmy snažila zjistit, odkud přivážený materiál pochází. Jednoznačná odpověď však napoprvé nepřišla.

„Je to z deponií, kde se zemina nakládá a vozí se k nám. My si víceméně platíme jenom dopravu. Přijímáme tu pouze vedlejší produkt, nepřijímáme odpad,“ uvedl původně Jiří Vojáček, šéf stavební firmy HSMN, která má projekt v Trnové na starosti. „Nevím přesně, z jakých deponií se to sbírá,“ dodal již dříve stavbyvedoucí.

SZ Byznys opakovaným sledováním nákladních aut zjistily, že pendlují mezi Trnovou a staveništěm v Praze-Vysočanech.

Cesta nákladních aut z bývalého chemického areálu v Praze 9 do Trnové, jak ji zachytila redaktorka SZ Byznys. Video: Karolína Štuková

Tam se poblíž říčky Rokytka chystá bytový projekt. A to na místě, kde se v podniku Tebas od roku 1930 do roku 2009 vyráběly barvy a laky. Areál byl po desetiletích produkce nátěrových hmot kontaminovaný chemikáliemi a je kvůli tomu zanesený ve státním Systému evidence kontaminovaných míst.

Po opakovaném dotazu ohledně původu přivážené zeminy již stavbyvedoucí Vojáček z firmy HSMN připustil, že skutečně pochází ze zmíněné lokality v Praze 9.

„Z té stavby sem materiál jezdí. Máme však veškeré laboratorní a chemické zkoušky, že materiál, který k nám jezdí, je bez závady. Je to velice striktně hlídané, nic kontaminovaného se do Trnové nemůže dostat,“ řekl Vojáček z HSMN.

Nákladní linka Harfa–Trnová

V pátek zhruba třicet minut před polednem ze staveniště na Vysočanech, kde vzniká projekt Harfa Living pražského rezidenčního developera Central Group, vyjíždí tři nákladní vozy.

Vyrážíme na vlastní oči zjistit, kam z areálu s nákladem zeminy a dalšího materiálu jedou.

Nákladní auta, která z Vysočan míří přes Štěrboholy na Jižní spojku směrem na Brno, se drží těsně za sebou. Zhruba po třiceti minutách jízdy zpomalují a z hlavní trasy sjíždí pryč. Ukazatel, který konvoj míjí, napovídá jasně. Obec Trnová je vzdálená tři kilometry.

Foto: Daniel Novák

Přímo u příjezdu do obce stojí policejní hlídka, která právě zastavila řidiče nákladního vozu v opačném směru. Podle předchozích zjištění SZ Byznys policisté už v předchozích dnech začali pokutovat znečištěná vozidla vyjíždějící ze stavby. Přijíždějící trojici s nákladem nechává hlídka pokračovat.

Vozovku Trnové pokrývá vrstva bahna. Na první pohled je ale vidět, že o její úpravu se tu krátce před naším příjezdem snažil zametací vůz, který stojí jen několik desítek metrů od příjezdu do obce.

Právě Trnová je pro náklaďáky konečná stanice. Hromadí se u příjezdové vozovky k pozemku. Přímo na něj se totiž nedostanou. Před nimi se totiž tvoří fronta asi pěti dalších, které čekají na vyložení. Na pozemku je rušno, kromě čekajících náklaďáků s dovezenou zeminou se tam pohybují také bagry, které dovezenou navážku postupně zpracovávají.

Abychom si potvrdili, že je trasa vozů stejná a auta nejedou jinam, absolvovali jsme cestu za nákladním vozem znovu.

Už cestou zpět k vysočanskému staveništi potkáváme dalších několik nákladních vozů, které parkují na parkovišti na dálnici poblíž sjezdu k obci.

Trasa nákladního vozu se ani v druhém kole nezměnila. U odbočky na Trnovou navíc s naloženým vozidlem potkáváme další trojici žlutých náklaďáků, které se vrací zpět do Prahy.

„Co vyjede do Trnové, je podrobené rozborům a je to čisté. Nikdo by si nevzal kontaminovaný materiál na zarovnávání terénu,“ uvedl shodně Vladimír Hošek, jednatel společnosti AŠH-Eko Recyklace, která má nakládání s materiály z bývalého Tebasu na starosti.

„Jedná se pouze o výkopovou zeminu, na kterou jsou zhotoveny rozbory o nezávadnosti podle platné legislativy,“ napsal Petr Šimek, majitel firmy Stroje a Služby, jejíž nákladní auta se značkou A1 Demolice patří mezi přepravce jezdící mezi Harfou a Trnovou.

Navíc podle Šimka není Harfa jediným místem, odkud se do Trnové materiál vozí. „Na stavbu Trnová vozíme momentálně ze tří staveb zároveň,“ dodal šéf A1 Demolice.

Areál někdejší výrobny barev a laků Tebas se přemění na bytové domy. Majitelem a investorem projektu je největší rezidenční developer Central Group, který projekt pojmenoval Harfa Living.

Samotný Central Group sdělil, že odpovědnost za nakládání s materiálem ze staveniště je na dodavateli stavby.

„Je povinností a odpovědností dodavatele splnit veškeré zákonné náležitosti a my jako investor samozřejmě zpětně vyžadujeme potvrzení, že vše proběhlo tak, jak má. Nejinak to bude i u této stavby,“ sdělil mluvčí Central Group Ondřej Šťastný.

Toluen i těžké kovy

Areál u Rokytky prošel zčásti sanací již na konci 90. let, kdy se tam ještě vyrábělo. Sanace se tehdy zaměřila na odstranění například toluenu a dalších chemikálií používaných při výrobě barev.

Od roku 2009 už Tebas ve Vysočanech nevyráběl. Areál se postupně začal připravovat pro budoucí bytovou výstavbu. Po roce 2012 se tam proto uskutečnil průzkum znečištění budov, zemin a podzemní vody.

Areál bývalého závodu na barvy a laky Tebas v Praze 9:

Průzkum zjistil „extrémní znečištění“ těžkými kovy, polychlorovanými bifenyly a dalšími chemikáliemi, uvádí souhrnná zpráva k lokalitě po Tebasu z roku 2020 zveřejněná v Systému evidence kontaminovaných míst, který provozuje Ministerstvo životního prostředí.

„Kontaminant na stavbě (ve Vysočanech, pozn. red.) skutečně nalezený je. Udělalo se tam několik sond a na jedné z nich se kontaminant našel. Kontaminovaný materiál si investor na stavbě nechává. Státní správě pak musí dokládat, jak s tímto materiálem naložil,“ uvedl nyní šéf stavební firmy HSMN Jiří Vojáček ze stavby v Trnové.

+10

Nakládání s nebezpečným odpadem je v tuzemském stavebnictví dlouhodobým tématem. Seznam Zprávy loni popsaly průšvih v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, kde materiál s rakovinotvorným azbestem skončil i pod cyklostezkou.

Kvůli azbestu vypukl rozruch i před třemi lety při demolici Michelských pekáren v Praze stojících uprostřed sídliště. Také tam se objevila podezření, že firmy nepostupovaly při likvidaci materiálů s nebezpečnou látkou tak, jak měly.

Doporučované