Článek
Česká národní banka ukončí příští měsíc úročení vkladů, které k ní musí ukládat banky jako povinné minimální rezervy. Nejde rozhodně o malou částku, v průměru tak banky držely u ČNB letos přes 100 miliard korun a banky to dost zabolí.
Centrální banka tímto rozhodnutím navazuje na obdobný krok Evropské centrální banky z letošního července.
„Česká národní banka přistoupila k tomuto kroku s cílem snížit náklady na provádění měnové politiky při zachování její efektivity,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí ČNB Petra Krmelová. Povinné minimální rezervy musejí u ČNB ukládat banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny.
Co jsou povinné minimální rezervy
- Banky mají povinnost na účtu u ČNB udržovat určitou část svých finančních prostředků jako rezervy. Od konce roku 1999 jsou to dvě procenta.
- Tyto rezervy jsou určeny jako opatření centrální banky pro regulaci a kontrolu peněžního oběhu a likvidity v ekonomice.
Zdroj: ČNB
ČNB však upozornila, že povinné minimální rezervy už delší dobu nejsou faktickým nástrojem měnové politiky centrální banky. Ta tuto rezervu považuje spíše za nástroj pro zajištění dostatečné likvidity v bankovním systému, aby bylo možné zajistit plynulý průběh platebního styku mezi bankami.
Měsíčně 100 milionů
S odezvou na rozhodnutí ČNB již přišla Komerční banka, která v pátečním prohlášení uvedla, že očekává významné dopady na její hospodaření. „Stanovená výše povinných minimálních rezerv pro současné udržovací období (7. září až 4. října 2023) činí přibližně 19,6 miliardy korun. Zrušení úročení těchto povinných úložek tak představuje snížení úrokového příjmu Skupiny KB přibližně o 115 milionů korun měsíčně ve srovnání s aktuálním úročením ve výši dvoutýdenní reposazby sedm procent,“ vyčísluje Komerční banka.
Moneta Money Bank pak odhaduje, že úrokový příjem jí v letošním roce poklesne o 120 milionů korun a přibližně o 450 milionů korun v roce 2024.
„Ačkoli zrušení úročení povinných minimálních rezerv bude mít vliv na čisté úrokové výnosy bank, neočekáváme, že by měl být příliš výrazný. Odhadujeme, že na roční bázi by měl být negativní dopad na čisté úrokové výnosy bank v řádu jednotek procent,“ uvedl analytik Fio banky Karel Nedvěd.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler na svém účtu na síti X poznamenal, že letošní průměrná velikost povinných minimálních rezerv činí 115 miliard korun. „Zrušením úročení by za celý rok ČNB snížila své úrokové platby o osm miliard, pro letošní rok to budou dvě miliardy,“ napsal.
„Informaci hodnotíme mírně negativně pro akcie Komerční banky a Monety vzhledem k negativnímu vlivu tohoto kroku na úrokové výnosy bank. Potenciální dopad do ročního čistého úrokového výnosu odhadujeme do tří procent při úvaze pokračujících sedmiprocentních úrokových sazeb. Pravděpodobné snížení úrokových sazeb ze strany ČNB v ročním horizontu by nicméně teoretický dopad na čistý úrokový výnos snižovalo,“ dodal analytik Thomas Unger z Erste Bank Group.
Akcie bank obchodovaných na pražské burze na krok ČNB zareagovaly prudkým oslabením. Akcie Komerční banky krátce po 15. hodině odepisovaly až čtyři procenta pod 670 Kč za kus, později část ztrát odmazaly. Nepříznivě se vyvíjely rovněž akcie Monety i Erste Group, pod níž spadá Česká spořitelna. Oba tituly ztrácely kolem dvou procent.
