Článek
V tuzemsku lidé nakoupili dluhopisy firem za desítky miliard korun. Teď v době rostoucích sazeb má ale řada firem problémy peníze splácet.
„Velice mě mrzí, že všechny vlády doteď nedělají nic, aby se tato spoušť na dluhopisovém trhu narovnala. Primárně jde legislativní odpovědnost za Ministerstvem financí,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Radomír Lapčík, který je největším akcionářem Trinity Bank a vlastní i obchodníka s devizami SAB Finance či malou banku na Maltě.
„Stačilo by například, kdyby stanovili, že každý emitent dluhopisů musí mít dluhopisový prospekt auditovaný. Už tím by ušetřili našim občanům desítky miliard, o které mohou přijít. Chtělo by to trošku hrdinství a začít to dávat do normálu,“ dodává bankéř.
Trinity Bank, kterou jste zakládal, měla loni rekordní zisk před zdaněním přes miliardu. V letošním prvním čtvrtletí pak v dobré ziskovosti pokračuje. Udržíte ji?
Máme teď úspěšné časy. Loňský rekordní zisk přinesl úžasné 28procentní zhodnocení kapitálu, což je špička mezi českými bankami.
Rosteme ve všech oblastech, ať už je to počet klientů, jichž máme přes 115 tisíc, také nám rostou nemovitostní úvěry. Rozšiřujeme pobočky, které jsme získali za finančně výhodných podmínek, doslova za pakatel, protože jsme je převzali od bank, které odešly z trhu.
Do budoucna chystáme spotřebitelské úvěry, které jsou významným zdrojem zisků v českém bankovnictví. A chystáme taky platební karty, abychom oslovili zase další klienty, takže takový soustavný růst, takové baťovské z kapek moře, z haléřů miliony.
Financujete hodně developerské projekty. Někteří developeři přitom mají v Česku problémy kvůli tomu, že se zdražily úvěry. Ekonomika projektů jim nevychází. Pozorujete to?
Ano. Na trhu je spousta zejména menších developerů, mnohdy bohužel až neumětelů, kteří na trhu viděli příležitost rychle zbohatnout. Tak ti určitě budou mít problémy. Pak jsou zde středně velcí, kteří by to měli zvládnout, a pak špičky, které to už znají a prošly si krizí v roce 2008. Ti zredukují zaměstnance, přibrzdí projekty, aby zůstali ziskoví, a počkají si na další cyklus, kdy nemovitosti půjdou zase nahoru.
Ceny nemovitostí se trošku zhouply dolů. Jak to vidíte dál?
Bude to pokračovat směrem dolů. V Praze nejméně, protože Praha je unikátní. Nechci říct, že z evropského hlediska, ale důležité je, že je v hlavním městě vysoká bezpečnost, že tady nejsou žádné problémové skupiny, což například ve Francii ve vybraných lokalitách hodnotu nemovitostí již velmi ovlivňuje.
Nemovitosti v Praze i proto drží hodnotu a investují v ní lidé z celé planety. Krize se však bude rozlévat mimo centrum republiky. Na okrajích bude cítit víc než v centru.
Myslíte, že ceny půjdou víc dolů v menších městech?
Začalo se stavět i ve městech, které nemají tak silnou základnu, protože hlad po nemovitostech byl obrovský. A navíc lidé kupovali nemovitosti jako ochranu před inflací.
Najednou dochází k prudké změně a my posuzujeme u konkrétních měst, jaká je tam perspektiva výstavby a s tím související dopady do cen, protože v některých městech se konečně podařilo protlačit konverzi například velkých brownfieldů na pozemky k bydlení, takže může dojít k poměrně velké výstavbě. Typicky na Ostravsku se dá z pohledu prostoru stavět téměř donekonečna.
Nebo třeba Bratislava má obrovské možnosti rozvoje a výstavby, ale já jsem k ní nastavený velice konzervativně. Bratislavu takřka nefinancujeme, protože když je krize, dostane vždy velký zásah a je tam obrovský pokles cen nemovitostí. To je místo, kam se krize rozlévá.
Radomír Lapčík (53)
- Český bankéř, pedagog, zakladatel Moravského peněžního ústavu – spořitelního družstva (MPÚ).
- MPÚ se napotřetí po udělení bankovní licence od ČNB stal k 1. lednu 2019 bankou, která vystupuje pod názvem Trinity Bank a patří k malým bankám v Česku.
- Lapčík vlastní většinu v obchodníkovi s devizami SAB Finance, pod který spadá i zahraniční banka na Maltě FCM.
- Jeho sestrou je zpěvačka Dasha.
Nejrizikovější částí nemovitostního trhu jsou ti developeři a firmy, kteří si napůjčovali spoustu peněz na dluhopisy a teď při vyšších sazbách je prostě nezvládnou splácet. Myslíte, že krachy budou pokračovat?
Velice mě mrzí, že všechny vlády doteď nedělají nic, aby se tato spoušť na dluhopisovém trhu narovnala. Primárně jde legislativní odpovědnost za Ministerstvem financí.
Stačilo by například, kdyby stanovili, že každý emitent dluhopisů musí mít dluhopisový prospekt auditovaný. Už tím by ušetřili našim občanům desítky miliard, o které mohou přijít. Chtělo by to trošku hrdinství a začít to dávat do normálu. Dokonce jsem viděl v médiích, že Česká národní banka neschválila první prospekt, takže jsem velice rád, že měli odvahu.
Primárně odpovědnost nesou všechna předchozí Ministerstva financí, protože všichni to věděli a nikdo s tím nic neudělal. A pak to má třeba dopady na kapitálový trh. Teď budeme všichni nešťastní z pražské burzy, když hrozí, že odejde ČEZ. Ale je to prostě i tím, že lidé v kapitálový trh kvůli těm problémům nevěří.
Česká ekonomika stagnuje. A přitom má plnou zaměstnanost. Inflace je stále neúměrně vysoká. Co osobně považujete za největší problém tuzemské ekonomiky?
Největší problém je nedostatek zaměstnanců. Navíc se to ještě zesiluje tím, že v Německu a v dalších zemích klesá produktivní populace a například Němci jsou nuceni přenášet výrobu do České republiky. I to tlačí na český trh práce.
Například v Dubaji stojí ekonomika na Filipíncích, což jsou skromní, pracovití lidé, naprosto nenároční. Uklízejí, jsou ve službách, jsou v restauracích, takže bych nesouhlasil s Viktorem Orbánem a řekl bych, že Češi by neměli uklízet, ale měli by se věnovat zaměstnáním s vyšší přidanou hodnotou za vyšší mzdu.
Jsem moc rád, že v médiích jsou rozhovory s panem Václavem Smilem, který mluví o nezvládnuté migraci. Vidí americkou úspěšnou migraci, byť není úplně dokonale úspěšná, ale je to dobře řízená migrace. Můžeme se v Česku poučit i ze Švýcarska, kde mají řízený nábor pracovníků ze zahraničí. V Česku teď můžeme využít např. Ukrajince, kteří jsou také pracovití. Musíme zavést bezpečnou, opatrnou migraci tak, aby trh práce nebyl v tak katastrofickém, napjatém stavu.
Lokální obyvatelstvo se pak může posunout nahoru, protože nemusí pracovat na těch nejnižších pozicích. Kdybychom např. postupně nabrali třeba jenom 100 tisíc Filipínek, které mohou pracovat v pečovatelských službách a starají se o mentálně postižené či staré lidi a v dalších oblastech, tak bychom se měli všichni o trošku líp. Tímto krokem např. můžeme vyřešit zaměstnanost v oblasti sociálních služeb, která je u nás dlouhodobě velmi problematická.
Pojďme zpátky k bankovnictví. Jakou část bilance máte v Trinity Bank rozpůjčovanou v úvěrech?
Ke konci roku to byla zhruba čtvrtina. Ze 64 miliard korun bilanční sumy jsme měli více než 15 miliard v úvěrech. Pořád rosteme a daří se nám úvěrovat víc.
Tradičně jsme aktivní v nemovitostním financování, byť situace je teď těžší. Ale pořád jsou silné finanční skupiny a dobré projekty. Jsme teď víc obezřetní, ale pořád nemovitosti financujeme, děláme již více než 25 let. Projekty se teď musí pečlivěji analyzovat, ale nahrává nám, že není tak velká konkurence jako dřív.
Některé banky totiž úplně přestaly poskytovat úvěry developerům. Když přijde nějaký výkyv ekonomiky, z centrály jim sdělí, že to už nemají dělat, a tak prostě přestanou úvěrovat. Na trhu ale pořád existují dobří klienti, takže je tu pro nás prostor.
Letošní rok Česká národní banka ještě nehodlá sazby snižovat. Váš letošní zisk tak pravděpodobně bude ještě vyšší?
To ne, protože je velká konkurence v Česku obecně. Tím, že Češi jsou výborní klienti, tak banky dávají nejlepší sazby, co můžou, takže se sazby zvyšují a nám se snižuje úroková marže. Každopádně banka má víceletý plán, který i v roce 2023 víc než naplňujeme.
Akcionářům vyplatí Trinity Bank za loňský rok 378 milionů korun. Kolik z toho připadne Radomíru Lapčíkovi jako největšímu akcionáři?
Dostali jsme od České národní banky souhlas s nabytím kvalifikované účasti ve výši do 30 procent. Aktuálně přes SAB Finance (Lapčík má podíl v SAB Finance, obchodované na pražské burze, necelých 72 %, pozn. red.) a další společnosti skupiny SAB v souhrnu držíme v bance 22,69procentní podíl, který postupně chceme navyšovat.
Oslovujete malé akcionáře, od nichž vykupujete její podíly?
Především navyšujeme kapitál v Trinity Bank. Banka soustavně roste, takže potřebuje navyšovat kapitál. Ostatní akcionáři mohou podíl navyšovat také, protože mají krásné dividendy a samozřejmě právo na přednostní úpis. Nadále ale platí, že Trinity Bank má přes devět tisíc akcionářů, kteří získávají na poměry českého akciového trhu vysokou dividendu.
Váš podíl se tak navyšováním kapitálu zvyšuje. Je váš cíl překonat 50 procent?
Ano, chceme navyšovat soustavně.
Vy jste v minulosti opakovaně mluvil o tom, že máte zájem koupit nějakou malou banku v Německu či ve Švýcarsku. Nic se ale neděje. Opustil jste tyto plány?
Strategie pořád platí, ale jak říkám, našim bankám se daří výborně, proto navyšujeme kapitál, prioritně v Trinity Bank, ale také na Maltě. Zde financujeme už kolem tisíce bytů a jsme nejrychleji rostoucí bankou na Maltě.
Samozřejmě o akvizicích jednáme. Upřednostnili jsme Německo před Švýcarskem. Zastupuje nás velká čtyřka poradenských firem. Na tom německém trhu přitom působí i naše maltská banka, která má povolení sbírat německá depozita, přičemž aktuálně je máme zhruba ve výši 275 milionů eur. Nabízí se nám pořád i rakouské banky, takže to zvažuju, ale pořád chci jít primárně na největší trh, což je Německo.
Poskytujete úvěry v eurech?
Maltská banka financuje developerské projekty, protože na Maltě tím, že je to malý ostrov, je velice silná pozice developerských projektů. Budovy jsou navíc obecně zastaralé, takže postupně probíhá obnova a my se toho účastníme.
