Balíková jednička chce posázet Česko výdejnami a boxy

DPD rozšiřuje tuzemskou síť pro doručování zásilek. Do investice se pustili i přesto, že společnost přišla o ukrajinský, ruský a běloruský trh a stejně jako dalším logistickým firmám jim rostou náklady na pohonné hmoty a energie dvouciferným číslem.

„Popularita doručování na výdejní místa a do výdejních skříní je v porovnání se světem v Česku spolu s Francií téměř nejvyšší. Je to český fenomén,“ vysvětluje generální ředitel DPD Miloš Malaník, proč se do toho pouští právě teď – v situaci, kdy zákazníci omezují nákupy na e-shopech. „Pokles je zhruba desetiprocentní,“ říká.

I proto počítá s tím, že loňské navýšení počtu zásilek o 2,4 procenta (na 45 milionů) letos nejspíš neudrží. Spotřebitelský apetit utrácet podle jeho slov zásadně utlumil válečný konflikt na Ukrajině.

„Hlavně z oblasti e-commerce vidíme ze strany e-shopů podstatně menší objemy, než jsme byli zvyklí. De facto to souvisí se stávající situací, kdy si zákazníci zřejmě více rozmýšlejí, co si koupí. První kvartál proti loňskému roku máme mírný propad,“ uvedl Malaník.

Služby letos na jaře zdražili v průměru o 4,5 procenta a investují jen tam, kde nezbytně potřebují. „Nerozhazovali jsme nikdy a teď je potřeba být ještě obezřetnější,“ říká šéf DPD.

O kolik víc platíte měsíčně za dopravu?

Ono se to nedá jednoduše říct jenom za dopravu. To je jen jedna část nákladů, a my těch vstupů máme celou řadu. Samozřejmě platíme víc našim dopravcům, máme externí dopravce, takže těm platíme vyšší sazby a kompenzujeme jim vyšší ceny paliva. Ale samozřejmě máme i vyšší ceny za energie, za plyn, elektřinu, kterými vytápíme všechna naše depa, kterých je v České republice 24.

Kdybychom to sečetli dohromady, o kolik by to bylo víc než loni touto dobou?

To budou čísla, která se budou blížit k inflaci, která je teď dvouciferná.

Kopíruje to tedy inflaci, nebude to víc?

Kdybych měl křišťálovou kouli, tak bych byl teď hrozně rád. Vidíme, že se každý měsíc inflace hýbe, každý měsíc jsou jiné ceny pohonných hmot.

My naštěstí máme mechanismus, kterým už léta jako dopravci kompenzujeme výkyvy na trhu s pohonnými hmotami, to je tzv. palivová přirážka nebo palivový index. Ten už je tady víc než deset let, je zavedený a my jsme pouze potřebovali zareagovat na ten současný vývoj tím, že jsme ho začali aktualizovat každý týden, dřív se vyhlašoval jednou měsíčně. Je závislý na datech ČSÚ, takže každý pátek máme čerstvá data, kolik ten palivový index bude v příštím týdnu. Teď je to devět procent k ceně přepravy. Dá se říct, že přibližně o každých pět korun růstu ceny paliva se palivová přirážka navyšuje o dvě procenta k dopravě.

Když shrnu to, co jste právě popsal, znamená to, že jste také museli začít šetřit?

My jsme nerozhazovali nikdy a vlastně balíková přeprava je vždycky o velkých úsporách. My jako balíkový dopravce ve firmách často slýcháme, kolik jim zbývá na přepravu a že potřebují, aby byla co nejlacinější. Takže v tomhle režimu jako logistika pracujeme už léta, pouze jsme potřebovali znovu tyto věci dostat do povědomí našich zaměstnanců, zákazníků, že je potřeba se v tuto dobu chovat ještě obezřetněji.

Coby šéf jste nezavelel, že se na něčem má výrazně šetřit?

My jsme omezili některé věci, které nezbytně nepotřebujeme. To znamená, že jedeme nákupy a investice pouze v těch oblastech, které potřebujeme pro letošní rok. Neinvestujeme do věcí, které by nám začaly přinášet užitek třeba za dva, za tři roky. Ty jsme odsunuli v čase a vrátíme se k nim v polovině roku. Nepropouštíme zaměstnance, ale na každou investici se díváme, jestli ji potřebujeme dnes nebo v letošním roce a pokud ne, tak ji dáváme do šuplíku.

A nějaká investice, o kterou byste stáli a skončila v šuplíku?

Naštěstí ne. Jak jsem zmiňoval ta depa, tak naplánovat jejich vybudování trvá zhruba dva až tři roky, takže to jsou všechno projekty, které plánujeme s nějakým střednědobým výhledem, takže to jsou akce, které stejně musí běžet.

Loňský rok byl pro vás výrazně úspěšný, 45 milionů zásilek, 2,4 procenta růstu firmy. Udržíte to i letos?

Letos na tato čísla zřejmě nedosáhneme, asi neporosteme oproti předchozímu roku. Je to vidět teď na tom prvním čtvrtletí. Hlavně z oblasti e-commerce vidíme ze strany e-shopů podstatně menší objemy, než jsme byli zvyklí. De facto to souvisí se stávající situací, kdy si zákazníci zřejmě více rozmýšlejí, co si koupí. První kvartál proti loňskému roku máme mírný propad.

O kolik?

Je to kolem deseti procent.

Kdy jste si všimli tohoto trendu ze strany e-shopů? Kdy začali být lidé více opatrní?

Všimli jsme si toho hned v lednu. Rok 2021 byl silný díky covidu, kdy tady byl lockdown a první čtvrtletí roku bylo nezvykle silné, protože byly zavřené obchody. Už v lednu bylo vidět, že zboží se na e-shopech prodává méně. Pak to pokračovalo dál, kdy se k tomu přidávaly informace o tom, že budou dražší energie, začíná růst inflace a že zákazníci si zbytné zboží nekupují tak, jak byli zvyklí.

Byl určitým mezníkem i začátek války na Ukrajině?

Řekl bych, že ta to vyloženě podtrhla. Pokud se lidé i předtím trochu omezovali, tak teď si řekli, počkáme, co se bude dít dál, a spotřebitelský apetit to vyloženě utlumilo.

Jaké dopady na vás situace na Ukrajině má?

DPD je součást velké mezinárodní sítě s mezinárodním pokrytím a přepravovali jsme balíky na Ukrajinu i z Ukrajiny. Po vypuknutí války byly veškeré mezinárodní přepravy na Ukrajinu i z Ukrajiny zastaveny. Stejně tak jakékoli mezinárodní přepravy do a z Běloruska a Ruska.

Jak vidíte další měsíce, dá se vůbec něco plánovat?

Jsme závislí na tom, co si objednají buď koncoví zákazníci na e-shopech, a to je zhruba 60 procent našich balíků, a druhou velkou část tvoří i tzv. B2B zásilky mezi firmami. A když se teď bavíme s velkými zákazníky, tak nám říkají, že výhledy mají v řádech jednotek týdnů, možná na měsíc, dva.

Naše plánování je odvislé od toho, co nám řeknou naši zákazníci, kolik budou potřebovat přeprav, a tam je to dost extrémní, protože ta čísla jsou buď taková, že nevědí vůbec, anebo že nám budou dávat každý týden nějaké objemy svých zakázek. Takže plánovat se v letošním roce dá velmi těžko.

Budete muset zdražovat služby?

Každý rok reagujeme na situaci na trhu, už vlastně historicky mnoho let, tím, že zohledňujeme v našich cenách primárně inflaci. Děláme to jednou ročně, tento cyklus je vždy na konci prvního kvartálu. Revizi cen jsme dokončili na konci prvního čtvrtletí a došlo k navýšení cen oproti loňsku, ale zhruba o inflaci. Průměrné zdražení je kolem 4,5 procenta.

Jaké služby za to zákazníci dostanou?

Během covidu se u nás velice rozšířilo neadresné doručování. Před covidem více než 85 procent balíků chodilo na adresu domů, a to se změnilo. Zákazníci začali hodně využívat výdejní místa nebo výdejní boxy, a to je oblast, do které teď hodně intenzivně vstupujeme.

Budeme navyšovat počty výdejních míst, těch máme v současné době kolem 1 400 a finální počet by měl být během měsíce asi 2 400, takže dalších tisíc míst. Začínají být populární boxy na výdej zásilek. Těch máme 12 a během měsíce bychom měli navýšit také o dalších tisíc.

Takže neadresné doručování je stále populární, i když covidová situace se zlepšuje?

Je. My máme čísla za celou skupinu, máme tzv. E-shopper Barometer, který nějakým způsobem mapuje nakupování zákazníků na e-shopech po celém světě. Popularita doručování na výdejní místa a do výdejních skříní je v porovnání se světem v Česku spolu s Francií téměř nejvyšší.

Čím si to vysvětlujete?

Je to fenomén, který tady vznikl už možná před pěti nebo šesti lety a který akceleroval během covidu. Určitě se na něm podílela naše silná konkurence.

Vaše vozidla, která se pohybují po hlavním městě, a zhruba dvacítka budov v Praze měří kvalitu ovzduší. Co ta čísla ukázala?

Měříme prachové částice na našich vozech, kterých je v Praze 70, a na dvaceti místech, což jsou většinou naše provozovny nebo výdejní místa. Takže ve vnitřní Praze máme 90 měřidel, která každých 12 sekund posílají data a je to součást celoevropského projektu, kdy se podílíme na měření kvality ovzduší.

Ta čísla pro Prahu, která publikujeme na našem webu, jsou bohužel z těch 15 měst, ve kterých měříme, nejhorší a někdy má hlavní město ta čísla dokonce dvakrát horší než některé západní metropole.

Je ve hře měření i v nějakém jiném městě v Česku?

Skupina DPD má vytipovaných 20 měst v Evropě, jsou to primárně hlavní evropská města. Že by přibylo v nejbližší době Brno nebo nějaké jiné město, neočekávám, protože jsou v pořadí za námi jiná velká evropská města. Sami se však v každém městě snažíme přispívat ke kvalitě životního prostředí, redukci zplodin, tedy nebudeme mít další měření, ale máme v plánu v českých městech instalovat například bezemisní doručování.