Článek
Je to už skoro tradice. První dva čeští porevoluční prezidenti se při svých postprezidentských „podnicích“ spolehli na soukromé sponzory z řad českých miliardářů. Knihovnu Václava Havla dlouhodobě financuje někdejší vládce OKD Zdeněk Bakala. Institut Václava Klause zase vznikl a i nadále funguje díky podpoře PPF.
Zejména zesnulý otec zakladatel PPF Petr Kellner kritizoval český stát, že se o své exprezidenty nestará dostatečně. Zdůvodňoval tak i to, proč se rozhodl sponzorovat Klausův „důchod“ v zámečku na Hanspaulce.
Jeho PPF měla zejména v souvislosti s byznysem v Číně v posledních letech blízko i k prezidentovi Miloši Zemanovi.
Finanční skupina nejbohatší Češky Renáty Kellnerové ale Seznam Zprávám sdělila celkem jednoznačně, že Zeman se po skončení svého mandátu finanční podpory od PPF na rozdíl od svého předchůdce nedočká.
Padesát tisíc je málo
Odpověď to byla krátká a bez požadovaného vysvětlení. „Neplánujeme,“ napsal mluvčí PPF Leoš Rousek na dotaz Seznam Zpráv, zda plánují finančně podpořit postprezidentské aktivity končící hlavy státu či instituci zasvěcenou jeho práci.
Český prezident si dle platné legislativy po skončení úřadu odnáší doživotní rentu 50 tisíc korun měsíčně. Stejnou částku má k dispozici v rámci tzv. náhrad. Jde o peníze, které může využít například právě na provoz kanceláře. Dále může na náklady státu využívat auto i s řidičem.
PPF po Petru Kellnerovi
Právě Kellner tento postprezidentský servis ale v roce 2012 kritizoval. Byl podle něj málo štědrý.
„Když odchází prezident, tak nemá odcházet s rentou padesát tisíc. Člověk, který tu zemi reprezentoval, a je jedno, jestli to byl Václav Havel, nebo Václav Klaus, má být zabezpečený, má mít zabezpečenou kancelář, pracovní zázemí. Ti lidé jsou symboly země a stát by se o to měl postarat. Ale když to stát nedělá, nezbývá, než aby to udělal soukromník jako já nebo Bakala,“ řekl Kellner v jednom z mála rozhovorů, které během svého života dal, tehdy pro Mladou frontu Dnes. V něm také uvedl, že do rozjezdu Institutu Václava Klause vložil desítky milionů korun.
Peníze z dejvické centrály skupiny na Hanspaulku chodí dodnes. Člen představenstva skupiny a exministr informatiky Vladimír Mlynář tento krok čas od času hájí na sociálních sítích. Zároveň se ale v komentáři pro web Echo24.cz distancoval od některých současných aktivit Klause – aniž by je konkrétně jmenoval. „Podpora, kterou Klausův institut dostává od PPF, je oceněním jeho zásluh o český stát v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí, nikoliv přihlášením se ke všem jeho dnešním názorům,“ napsal Mlynář.
V letadle PPF
I Zemana s PPF pojily během jeho úřadování poměrně blízké vztahy. Tento nadstandard ilustruje například situace z roku 2014, kdy Zeman odletěl z oficiální návštěvy Číny v letadle, které pronajala PPF spolu s J&T. Zpravidla to bývá naopak – představitelé státu berou do vládních letadel byznysový doprovod, aby bylo jasné, kdo je na takové cestě pánem. Kellner se tehdy zúčastnil i jednání Zemana s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
PPF v té době měla v Číně rozběhnutý byznys s půjčkami Home Credit. Čínský trh je samozřejmě pod kontrolou komunistických vládců a podpora mateřského státu a politiků je pro firmy, které v autoritářském prostředí na Východě chtějí uspět, takřka nezbytným „dopingem“.
Rozhovory s prezidentskými kandidáty
Jací by byli prezidenti? Co je jejich priorita? A čím chtějí přesvědčit voliče, že právě oni jsou nejvhodnějšími kandidáty? Na tyto otázky odpoví rozhovor s uchazeči o Hrad, který na Seznam Zprávách postupně přinášíme v průběhu předvolební kampaně.
Petr Kellner zahynul při leteckém neštěstí v roce 2021. Před svou smrtí se ale začal veřejně prezentovat jako člověk zastávající politicky konzervativní postoje. Zeman je naopak vnímaný jako jeden ze zakladatelů české porevoluční levice.
Seznam Zprávy oslovily i další české byznysmeny, kteří se v minulosti pohybovali v blízkosti Zemana, zda se nechystají podpořit instituci zastřešující aktivity Zemana politika. Podle zdrojů z okolí prezidenta Zemana se minimálně v tuto chvíli nic nechystá.
„Neznáme záměry pana prezidenta po jeho odchodu z funkce, ale domníváme se, že pokud bude chtít, aby i poté veřejně zaznívaly jeho názory, nebude mít problém s jejich uplatněním ve formě publicistické či literární tvorby bez jakékoliv podpory ze strany soukromého sektoru. Spekulovat o tom, zda jeho ambicí bude založení institutu, zda pro něj bude shánět dárce a kteří by to byli, nám přijde předčasné,“ řekl Seznam Zprávám Andrej Čírtek, tiskový mluvčí Jaroslava Strnada, majitele skupiny CE Industries.
Strnad vybudoval zbrojařskou skupinu Czechoslovak Group, která se prostřednictvím společnosti DAKO-CZ stala jedním z největších sponzorů Zemanovy kampaně na znovuzvolení v roce 2018.
A co Babiš?
Sponzoring Zemana neplánuje ani jiný český miliardář Pavel Tykač. Ten v minulosti například Zemana doprovázel do Číny. Zeman také Tykače v roce 2017 přijal přímo na Pražském hradě, řešili tam spolu energetiku i prolomení těžebních limitů. A o rok později s ním ve Španělském sále slavil znovuzvolení.
„Nemáme o budoucích plánech prezidenta Zemana žádné informace, a tudíž ani v tomto smyslu žádnou podporu či sponzoring neplánujeme,“ napsal Seznam Zprávám tiskový mluvčí Pavla Tykače Jan Chudomel.
Zvláštní kapitolou jsou vztahy Zemana a expremiéra Andreje Babiše (ANO). Ti dlouho působili jako političtí spojenci, jejich vztahy ale výrazně ochladly po kauze Vrbětice, kdy se naplno projevil jejich odlišný pohled na geopolitiku.
V aktuální prezidentské volbě se ale Babiš – stručně řečeno – uchází o zemanovské voliče a například den před ohlášením kandidatury se sešel právě s dosluhující hlavou státu. Podle vyjádření Babiše se předtím rok osobně neviděli. Babiš na dotaz Seznam Zpráv ohledně sponzoringu Zemana po skončení mandátu neodpověděl.
Péče za statisíce
Kancelář prezidenta nereagovala na dotazy ohledně postprezidentských aktivit Miloše Zemana. Ten v úřadu skončí 7. března. Zda plánuje pro příští generace zachovat svůj politický odkaz v institucionalizované podobě, tak není jasné. Jisté je, že Zeman se vždy prezentoval jako intelektuál a měl vždy publicistické ambice – několik knih již sám napsal. Ostatně článkem se také v počátcích své veřejné kariéry proslavil, a to v roce 1989 textem Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, který byl kritický k bortícímu se komunistickému režimu.
Navíc by šlo o pozoruhodné přerušení tradice, která tu je od roku 2003, kdy skončil první český prezident Havel. Inspirace, jak řešit prezidentský důchod a uchování jeho politického odkazu, tehdy přišla z USA – v podobě prezidentské knihovny.
O Zemanových plánech se zatím ví jen to, že si s rodinou postavil nový dům v Lánech.
Zásadním faktorem je fakt, že Zeman odejde z Pražského hradu s podlomeným zdravím. Po hospitalizaci loni na podzim je v nepřetržité péči ošetřovatelů ze soukromé firmy. Právě i tyto náklady bude muset Miloš Zeman řešit. Teď tento zdravotnický servis platí stát, podle zjištění Seznam Zpráv z letošního sprna je to 160 až 170 tisíc korun měsíčně. Stejnou částku doplácí také zdravotní pojišťovna.
Prezident je v péči personálu ze soukromé firmy Senior Home Group od loňského 25. listopadu. Zdravotníci z firmy, kterou většinově ovládá finanční skupina Penta, péči o prezidenta převzali poté, co byla hlava státu převezena do domácího ošetřování v Lánech po několikatýdenním pobytu v pražské Ústřední vojenské nemocnici.
