Hlavní obsah

Aura z Brna chrání miliony Evropanů před hackery

Agenda SZ Byznys s Robertem Šefrem, technickým ředitelem brněnské IT společnosti Whalebone. Video: Šimon Felenda, Seznam Zprávy

Brněnská IT firma Whalebone roste tržbami už šest let, letos překoná 250 milionů korun. Staví kybernetický štít pro EU. Produkty od ní kupují nejčastěji telekomunikační operátoři. Nyní komunikuje Whalebone s evropskými vládami.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přezdívá se jim „Druhý Avast“, protože z Brna pronikli v oboru kyberbezpečnosti stejně jako první zmíněná firma do všech koutů světa.

Na rozdíl od Avastu se firma Whalebone zaměřuje na kybernetickou ochranu, která od uživatele nevyžaduje aktivní instalace antivirového programu. Zajišťují ochranu na úrovni takzvaných DNS překladačů, které automaticky analyzují škodlivost internetových stránek. Jejich produkty tak od klienta vyžadují zjednodušeně řečeno jen podepsat smlouvu.

„Náš hlavní produkt jménem Whalebone Aura nabízíme společně s telekomunikačními operátory, kteří zprostředkovávají zákazníkům přístup k internetu. Pokud si klienti objednají naši ochranu, tak skrze Auru hlídáme, aby nevstoupili na rizikové internetové stránky. Při zadání internetové adresy náš produkt prověří kód stránky, na kterou chtějí vstoupit a v případě nalezení škodlivých prvků, jim tam přístup zamezíme,“ vysvětluje v Agendě SZ Byznys technický ředitel firmy Whalebone Robert Šefr.

Podle dat společnosti se takto daří ochránit každý měsíc před vstupem na nebezpečné virtuální území až 40 procent uživatelů, aniž by si toho lidé nutně všimli. Pohodlný přístup k ochraně a vysoké procento zastavených útoků pomohly produktům brněnské firmy proniknout prostřednictvím telekomunikačních operátorů kromě Evropy i do Afriky, Severní i Jižní Ameriky a Asie.

Kybernetický štít nad EU

Brněnské společnosti také dala Evropská komise za úkol, aby postavila kybernetický štít pro obyvatele Evropské unie. Ochranu na principu těchto překladačů dodává Whalebone unijním institucím a firmám v rámci programu DNS4EU.

„Komise vypsala projekt, jehož cílem bylo, aby si Evropa sama poskytovala ochranu na úrovni DNS překladačů. Ty totiž patří ke kritické infrastruktuře ochranné vrstvy internetového připojení. Ochranu zajišťovaly ještě před třemi lety firmy z USA jako IBM a Google. Komise hledala evropskou alternativu, která by posílila nezávislost Evropy. Vypsala tendr na projekt DNS4EU a ten vyhrálo konsorcium pod vedením Whalebone. Cílem je ochránit 100 milionů lidí,“ vysvětluje Šefr.

Kromě české společnosti jsou v konsorciu například odborníci z ČVUT či belgická společnost Time.lex zaměřená na právo v IT. Služba má celounijně vyjít zhruba na 350 milionů korun. Firma v tendru zvítězila na začátku roku 2023 a na konci roku 2024 chrání v rámci projektu zhruba milion lidí.

„Projekt má tři větvě. Jedna se zaměřuje na komerční užití a koncové uživatele. Druhá se soustředí na spolupráci s evropskými telekomunikačními operátory a třetí pak na ochranu stavěnou pro instituce v unijních státech. Národním úřadům pro kybernetickou bezpečnost nabídneme produkt, jehož podobu budou moci evropské verze NÚKIB upravovat podle aktuálních hrozeb a pak je předávat například ministerstvům a dalším institucím. My na to máme vyvinutou technologii, takže ji jen upravíme na požadavky konkrétních států,“ říká Šefr.

Štít má být hotový v roce 2027. Ačkoliv konsorcium naplnilo za dva roky činnosti jedno procento z požadovaných sto milionů ochráněných uživatelů, nemá technický ředitel Whalebone strach, že se cíl naplnit nestihne. Komise přestane na projekt přispívat na konci roku 2025.

„Pro nás rok 2025 znamená, že nám na projekt přestane Komise přispívat, ale ne že my na něm přestaneme pracovat. Počítáme s tím, že ve chvíli, kdy budou balíčky a komunikace s klienty ze všech třech větvích hotové, začnou chránění uživatelé skokově narůstat. Kdybychom to nestihli do roku 2025, budeme v naší misi pokračovat bez podpory EU,“ vysvětluje technický ředitel Whalebone.

IT firmě rostou podle obchodního rejstříku kontinuálně tržby posledních šest let. V roce 2023 dosáhly na 130 milionů korun a letos se podle dosavadních ukazatelů vyšplhají na dvojnásobek. Růst se odrazil i v jejím zařazení mezi 500 nejrychleji rostoucích technologických firem v Evropě, jak vyplývá ze zprávy Deloitte. Žebříček Sifted od Financial Times zařadil Whalebone zase mezi 30 nejrychleji rostoucích startupů ve střední Evropě.

Konkurenci má Whalebone v odvětví kybernetického zabezpečení pro telekomy především v americké firmě Akamai či izraelském Allotu. V zabezpečení ostatních korporátních sítí konkurují Whalebone například Cisco a Fortinet rovněž z USA.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Doporučované