Článek
Premiér Petr Fiala vzbudil pozornost svojí cestou do supermarketu v bavorském Waldsassenu, kde nakoupil deset základních potravin a srovnával jejich ceny s Českem.
Nákup včetně mléka, másla, chleba, nutelly, čokolády nebo kečupu ho vyšel v Chebu asi o 60 korun dráž.
Výsledkem nikoho nepřekvapil, ale naštval a ještě víc znervóznil potravinářské firmy, které už letos nečekaně přišly o stovky milionů korun na dotacích. Potravináři mají vládě za zlé, že je o dotace připravila proto, že mnohé firmy za minulý rok vykázaly rekordní zisky.
Velké zklamání vyjádřila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, podle které předseda vlády nabádá Čechy, aby jezdili utrácet své peníze za hranice a zvyšovali tamním obchodníkům tržby.
„Místo toho, aby pan premiér hledal konstruktivní řešení, jak zlevnit potraviny v Česku, s odpuštěním kašle na české výrobce a raději dělá ‚show‘ s nákupním vozíkem,“ reagovala Večeřová. Podle ní by se měl premiér spíš zajímat o to, proč je v Německu nižší sazba DPH na potraviny nebo proč mají Češi jednu z nejvyšších cen energií v Evropě, což v důsledku zvyšuje také ceny potravin.
Premiér nakupuje v Bavorsku.Video: twitter/Petr Fiala
V Německu platí DPH na potraviny ve výši sedmi procent, zatímco v tuzemsku je momentálně sazba 15 procent. Od ledna se sníží na 12 procent, tedy víceméně kosmeticky, ale u nápojů (včetně kojenecké vody) stoupne na 21 procent.
Premiér ve videu uvedl, že v některých případech, jako jsou vejce a chleba, rozdíly v cenách nebyly velké. Největší rozdíl podle něj byl u másla, které prý v Česku stálo o třetinu víc, a také u pomazánky nutella, jež vyšla v Česku na dvojnásobek.
V Česku je draho? Ano, to víme, pane premiére
Zatímco premiéři Babiš a nyní také Fiala vyrazili nakupovat pár drobností do Německa, my máme datové analýzy.
Česko je na tom v porovnání s cenami za stejné zboží u všech srovnávaných řetězců lépe než Rakousko, o trošku hůře než Slovensko a jednoznačně hůř než Polsko a Německo.
Dvě velké analýzy datových novinářů Kateřiny Mahdalové a Michala Škopa vyšly letos v létě a jsou zaměřené právě na ceny v Česku a sousedních zemích.
První z nich, velké unikátní srovnání cen obchodních řetězců, které působí v Česku i v sousedních zemích, ukazuje, že rozhodně nenakupujeme levně. Ze srovnání sedmi obchodních řetězců vyšly pro Čechy nejhůř IKEA a drogerie DM a Rossmann.
Druhá analýza je zaměřena nejen na ceny potravin a drogerie či nábytku, ale také na kupní sílu v jednotlivých zemích.
Kvůli nízkým mzdám a vyšším cenám za zboží jsou Češi v porovnání s Němci a Rakušany o dost chudší. Totožného zboží z obchodního řetězce si mohou dovolit 2,5krát méně než bohatší sousedé. Ještě hůř jsou na tom ale Poláci a Slováci.
„Co mě ale zaujalo, jsou produkty mezinárodních firem prodávaných v Německu i u nás, protože tam je často rozdíl ve velikosti balení. Takže to, co vypadalo, že v ČR stojí méně, to tak vlastně úplně nebylo,“ zmínil se premiér o případu Coca-Coly a kečupu Heinz. Dodal, že po výrobcích bude chtít vysvětlení rozdílů v cenách.
Litr Coca-Coly v Německu vyšel na 29,40 Kč, v Česku stál 32,90 Kč. Cenu německého nápoje premiér přepočítal z většího balení 1,25 l. V tom je však podle výrobce zakopaný pes.
„Větší balení je téměř vždy po přepočítání na litr levnější. Kupříkladu náklady na víčko nebo preformu nejsou proměnlivé s litráží, takže stejné víčko přepočteno na litr nápoje bude na jednolitrové, jedenapůllitrové a dvoulitrové lahvi dělat menší balení dražším,“ reagoval Václav Koukolíček, mluvčí Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.
Celá akce premiéra vyvolává otázky, co tím vlastně sleduje. Je jasné, že vláda do cenotvorby zasahovat nebude, a spíš se tak zdá, že jde jen o pokračování „slovních intervencí“, které mají za cíl snížit ceny potravin – anebo spíš vzbudit dojem, že se o to současná vláda snaží.
Nákup, který se nepovedl
Karel Komínek, zakladatel Institutu politického marketingu
Z mého pohledu nejde o podařený počin. Téma a formát je mimo to, co bychom od premiéra, respektive konkrétně od Petra Fialy očekávali. Naopak se to velmi blíží stylu Tomia Okamury či Andreje Babiše.
Petr Fiala možná chtěl ukázat, že není odtržený od problémů běžných lidí, ale podařil se mu přesný opak – toto téma se v médiích probírá už roky a nyní to vypadá, že je to pro premiéra novinka.
Dost se tím navíc přiblížil hlavnímu rivalovi Andreji Babišovi, kterého současná koalice kritizovala za mikromanagement – místo aby řešil covid komplexně, tak osobně rozvážel roušky. Voliči současné koalice stejně tak určitě neočekávají, že premiér bude řešit cenu nutelly.
Co může vláda, respektive kontrolní úřady ovlivnit, jsou například kontroly slevových akcí. Správné naúčtování a deklarování slev kontroluje Česká obchodní inspekce. Od ledna 2023 se akční cena musí odvozovat z nejnižší ceny za minimálně posledních 30 dní. Antimonopolní úřad navíc od letoška kontroluje zneužívání tržní síly nejen u řetězců, ale také ve vztahu dodavatelů a prvovýrobců.
Fiala podobně jako ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) i jeho předchůdce Zdeněk Nekula na tiskových konferencích nezapomněl dodat, že současný pokles inflace potravin je i zásluhou vlády. To se však nedá nijak ověřit. Mnohem víc se ceny řídí komoditními burzami v případě surovin a u zpracovaných výrobků cenami konkurence a dovozů ze zahraniční nebo vstupních nákladů, jako jsou energie.
Potravináři mohou být dotčeni ještě z jednoho důvodu. Důvody rozdílů v cenách jídla hledá premiér jen u výrobců, výsledky zatím jediné oficiální analýzy, kterou na jaře zveřejnil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, však ukázaly, že si nikdo od prvovýrobců přes výrobce až po obchodníky záměrně nenavýšil své přirážky, aby se obohatil.
Expert na politický marketing Karel Komínek ve vystoupení premiéra smysl nevidí, podle něj nejde o podařený počin, který se stylem blíží tomu, co bychom čekali spíše od Tomia Okamury či Andreje Babiše.
