Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už více než rok se v Česku řeší drahé potraviny. Na navýšení obchodních cen reagovalo šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který má dohlížet na konkurenci na trhu. Zneužívání dominantního postavení či náznak kartelových dohod však neodhalilo.
V polovině února vyšetřovatelé úřadu oznámili, že při mapování výroby a trhu s cukrem zjistili podezřele vysoké marže v obchodních řetězcích. „Kauza cukr ukázala, jaké jsou limity soutěžního úřadu v České republice. Máme jasně stanovené pravomoci zákonem a za přestupek někoho nemohu potrestat jen na základě domněnky,“ řekl předseda ÚOHS Petr Mlsna v nedělním diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Šetření však ještě není dokončené. Zatím proběhlo ve čtyřech maloobchodních řetězcích v Česku a teprve další zjištění ukážou, zda bude ÚOHS moct uložit pokutu za přestupek.
Problém se však netýká jen cukru, ale potravin obecně. „Když jsou některé trhy dysfunkční nebo jsou více koncentrované, to samotné ještě není porušení zákona. Porušení zákona je, že někdo uzavřete kartel, využijete dominantní postavení,“ popsal Mlsna.
Proto úřad chystá novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která umožní regulovat nefunkční trhy.
Soutěžní úřad se přitom inspiroval na příkladu z Německa, kde je na základě sektorového šetření možné pomocí soutěžního nástroje určitou oblast regulovat. Nová právní úprava by zamezila případům, kdy se cenová hladina posouvá nahoru vlivem toho, že menší obchodníci následují zdražení větších hráčů, ale k porušení soutěžních pravidel nedošlo.
„Vede se s politiky velmi seriózní debata, že by se tento nový soutěžní nástroj, způsob určité regulace, zavedl po vzoru Německa i v České republice. Minulý týden ho zavedla i Itálie,“ uvedl Mlsna. Ten vidí problém také v tom, že různé státní úřady shromažďují data o trhu, ale pro jiný úřad je problém se k těmto datům dostat. Tyto překážky by měly úpravy v legislativě také odbourat.
„Regulační a přezkumná činnost by se měla týkat toho podstatného. Pokud soutěž nefunguje, nebo je záměrně ohýbána, vede to k obrovským mnohamiliardovým škodám na českém hospodářství. Podstatná je hlavně důvěryhodnost,“ uvedl konzultant a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Právě navrácení důvěry v úřad sliboval Mlsna. Podle něj byla zavedena opatření, která vedou k větší transparentnosti. „Celé vedení úřadu má prověrku na stupeň tajné. Všem místopředsedům jsem nařídil, aby ji měli, včetně mě. Všichni ředitelé odborů, kteří rozhodují o zakázkách i na soutěžní sekci, mají prověrku na důvěrné, kdy jsou skutečně prověřeni,“ řekl Mlsna.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) ale úřad nefunguje tak, jak by měl a nedostatečně provádí sektorová šetření a neřeší vysoké marže u potravin. Činnost ÚOHS se nelíbí ani Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), které navrhuje reformu přezkumu veřejných zakázek.
Navrhuje například jednoinstanční rozhodování v navrhovaných řízeních, rozhodování ve tříčlenných senátech, upozadění vyšetřovací role úřadu, zkrácení lhůty pro podání žaloby nebo to, že úřad nebude vstupovat do probíhajících tendrů.
Ani podle Ondráčky nefunguje ÚOHS ve všem ideálně. „Jde o to, jak moc využívá analytickou schopnost číst trhy, které jsou velmi dynamické a mění se. Souhlasím, že kartelové jednání dnes každý dělá velmi skrytě a sofistikovaně. Jde ale o to, jak kvalitní ekonomy a analytiky úřad má na každý trh, který potřebuje analyzovat,“ říká Ondráčka s tím, že analytika úřadu není tak silná, jak by mohla být.
Úřad se podle Mlsny snaží o navýšení prostředků, aby si mohl dovolit zaměstnat kvalitní datové analytiky.
