Článek
V Praze nabízeli majitelé v polovině letošního července na platformě Airbnb ke krátkodobému pronájmu 6972 ubytovacích jednotek, tři čtvrtiny z toho tvořily samostatné byty či domy. V červenci roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie koronaviru, to bylo 14 077 jednotek. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval městský Institut plánování a rozvoje na základě dat webu Inside Airbnb, který využívá informace o bytech přímo ze stránek Airbnb. Vedení Prahy usiluje o změnu zákona, která by městu umožnila nabídku bytů přes ubytovací platformy regulovat.
Celkem se v Praze nachází asi 650 000 bytů. I mezi těmi, které i přes pandemii zůstaly v nabídce Airbnb, jich podle analýzy byla většina nevyužívaných. Pouze u deseti procent z nabízených jednotek bylo k 13. červenci na základě hodnocení klientů možné prokázat, že se v nich v předchozích třech měsících někdo ubytoval. V roce 2019 to bylo ve stejné době přes 60 procent.
Celkem bylo letos v červenci v nabídce 18 732 lůžek, z toho velká většina - 76 procent - v samostatných bytech. Nejvíce celých bytů k pronájmu se podle analýzy nacházelo na Novém Městě (1315), Starém Městě (797), na Vinohradech (565), Žižkově (483) a Smíchově (361). Kolem 200 pak bylo v nabídce na Malé Straně, v Holešovicích a v Karlíně. V perifernějších částech města je nabídka dlouhodobě nižší, protože turisté preferují ubytování v centru. Na Starém Městě tak podle dokumentu připadá 29 lůžek na 100 obyvatel a jednotky pro Airbnb tvoří 14,5 procenta všech bytů.
Oproti roku 2018, kdy IPR publikoval první verzi analýzy, se v důsledku pandemie koronaviru změnil poměr bytů nabízených ke krátkodobému a dlouhodobému pronájmu. „V roce 2018 byla nabídka bytů na Airbnb o téměř 60 procent vyšší než nabídka bytů k pronájmu na Sreality. Letos se poměr obrátil a Sreality nabízí o 40 procent víc bytů než Airbnb,“ uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč. S návratem turistického ruchu v případě opadnutí pandemie se nicméně dá podle institutu očekávat, že se počet bytů pro krátkodobé pronájmy opět výrazně zvýší.
Vedení Prahy v posledních letech prosazuje, aby samosprávy dostaly větší možnost regulace krátkodobého ubytování. Svůj návrh novely živnostenského zákona město před více než rokem poslalo předchozí Sněmovně, která jej nestihla projednat, a koncem listopadu i té současné. Předložený návrh by umožnil vedení samospráv určit období, kdy by bylo ubytování tohoto typu zakázáno, omezit počet současně ubytovaných osob či určit maximální počet dní v roce, kdy by bylo možné byty takto využívat. Stavební úřad Prahy 1 nedávno udělil prvnímu majiteli bytu poskytovaného přes Airbnb pokutu za jeho užívání v rozporu s kolaudací, což následně po odvolání majitele potvrdil i magistrát.
Krátkodobé ubytování zejména v centru metropole čelí dlouhodobě kritice místních obyvatel, městských částí a magistrátu kvůli tomu, že se podle nich obytné domy z velké části mění na hotely. To podle kritiků vede k omezení běžného bydlení v centru a narušuje klid ostatních obyvatel bytových domů. Vedle Airbnb působí na českém trhu krátkodobých pronájmů také například Wimdu, Booking.com, Couchsurfing nebo Vrbo, z českých společností pak například E-chalupy nebo Chata.cz, zaměřené spíše na mimoměstské pobyty.
