Článek
Agrofert, jedna z největších tuzemských firem, kterou založil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), loni zvýšil svůj zisk na 12,97 miliardy korun (v roce 2021 to bylo 5,8 miliardy).
Potravinářsko-chemický holding vydělal hlavně ve svých chemických fabrikách jako Deza či Synthesia, protože hnojiva a další výrobky pro potravinářský průmysl loni po ruské invazi na Ukrajinu prudce zdražily. Tržby holdingu se proto zvýšily o 33 procent na 245 miliard korun.
Agrofert do února 2017 vlastnil někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Firma o výsledcích informovala v tiskové zprávě.
Tržby koncernu ze zahraničí tvoří více než polovinu tržeb celkových. „Chemické továrny v zahraničí byly také hlavním tahounem růstu koncernu Agrofert v roce 2022. Celkově se loni zahraničí podílelo na provozním výsledku hospodaření Agrofertu z 56 procent,“ uvedl předseda představenstva firmy Zbyněk Průša.
Do holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i v zahraničí, patří například chemičky Precolor, Deza, Fatra, Synthesia, potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík, Penam nebo například lesnická společnost Uniles.
Těžké časy na obzoru
Nicméně výhled na letošní rok je podstatně horší. Podle Průši předběžné výsledky za první pololetí letošního roku podle skupiny naznačují pokles výkonnosti podniků. Souvisí to s nestabilitou trhů, kterou způsobil konflikt na Ukrajině a vysoké ceny energií, které ovlivní hospodářský výsledek za letošní rok.
„Loňské zisky zemědělců rostly díky vysokým světovým cenám komodit. Letos očekáváme opačný efekt, neboť světové ceny klesly, ale zemědělci mají na skladech zásoby osiva a hnojiv za loňské extrémně vysoké ceny,“ uvedl o situaci v zemědělské divizi Průša.
Inflace, tedy tempo růstu cen, je tak pro firmy nejprve pozitivní, protože jim zvedá zisky. Postupně je však dohánějí vyšší náklady, které – pokud je nedokážou trvale promítat do vyšších cen – způsobují pokles zisku.
Ziskovost Agrofertu snižují i úrokové náklady z dluhu. Přestože firma své zadlužení z bankovních a jiných úvěrů meziročně mírně snížila, nadále dluží 32,2 miliardy korun. Přibližně tři čtvrtiny úvěrů koncernu Agrofert jsou aktuálně v cizích měnách, zejména v eurech. Úrokové sazby rostly jak v eurozóně, tak především v Česku, kde základní sazba, od níž se odvíjí výše komerčních úvěrů, činí sedm procent.
Počet zaměstnanců společností koncernu v roce 2022 činil 30 473, z toho české společnosti koncernu zaměstnávaly 20 775 pracovníků.
Dál na západ
V roce 2023 plánuje Agrofert investovat více než loni, hlavně do úspory energií, výstavby solárních elektráren a ekologizace výrob. Mezi nejvýznamnější plánované akce patří investice Synthesie do nového turbogenerátoru, stavba nové skladovací haly na hnojiva s balicí linkou v německém SKW, dokončení modernizace porcování kuřat v Modřicích, výstavba nového zásobníku na skladě čpavku v Dusle a nový kravín v Nepoměřicích.
„Nadále budeme pokračovat v investicích do modernizace chemických, potravinářských, zemědělských, dřevařských a ostatních provozů,“ dodává Průša.
Agrofert přitom mohutně poroste i díky akvizicím. Před pár dny získal všechna povolení od antimonopolních úřadů potřebná k převzetí divize rakouské firmy Borealis na zpracování dusíku. Získá tak továrny v rakouském Linci, německém Wittenbergu či francouzských městech Grand-Quevilly, Grandpuits a Ottmarsheim. Kromě ziskovosti chemického průmyslu by mu akvizice mohla přinést řadu dalších obchodních kontaktů. Podle Průši má přitom Agrofert připraveny i další akvizice do segmentu zemědělství.
Andrej Babiš je známý tím, že „nikdy neprodává“.
