Článek
Vedení společnosti Olma, která patří do skupiny Agrofert, dnes představilo svou výroční zprávu, v níž uvedlo, že mlékárna se loni potýkala s rostoucími cenami syrového mléka, které se v závěru roku 2022 dostaly na rekordní hodnotu a meziročně byly vyšší o 25 procent. Mlékárna se musela také vyrovnat s rostoucími cenami energií, chemických látek, plastových i papírových obalů a dalších vstupů. „Všechny tyto faktory stály za nutností alespoň částečně vyrovnat cenové tlaky zvýšením ceny našich produktů,“ komentovalo loňské hospodaření vedení Olmy.
Mlékárna přesto zvýšila tržby o pětinu na rekordních 4,418 miliardy korun ze 3,669 miliardy korun v roce 2021. Čistý zisk olomoucké mlékárny v roce 2022 vzrostl o čtyři procenta na 215,8 milionu korun, což je také nejvyšší hodnota v historii této akciové společnosti, která patří do skupiny Agrofert.
Ceny mléka v roce 2022 podle vedení Olmy rostly kvůli vyšším nákladům na jeho produkci i vývozu do Německa, kde sílily obavy z nedostatku syrového mléka. „Společnost (Olma) nakoupila zhruba o tři procenta méně suroviny než v předchozím roce,“ stojí ve výroční zprávě. Olma si loni podle informací z výroční zprávy udržela první pozici na trhu s čerstvým mlékem a byla lídrem v segmentu jogurtů a ostatních zakysaných výrobků a dezertů.
Rozhodující částí prodejního sortimentu Olmy jsou čerstvé mléko a smetany, kysané výrobky a jogurty. Mezi hlavní odběratele Olmy dlouhodobě patří obchodní řetězce. Více než desetinu tržeb Olma získává z prodeje výrobků v zahraničí, aktivní je hlavě v Polsku a na Slovensku. Mléčné výrobky Olma vyváží také do dalších států EU a sušené mléko exportuje hlavně do třetích zemí.
Olma loni zaměstnávala v průměru 469 pracovníků a zvýšila jim mzdy. Osobní náklady mlékárny tak v roce 2022 vzrostly na 286,5 milionu korun proti 262 milionům v roce 2021, tedy o 9,3 procenta.
Skupina Agrofert ovládla Olmu v roce 2009, kdy kapitálově vstoupila do firmy Milkagro, která byla majoritním vlastníkem mlékárny. Milkagro do té doby vlastnili zemědělci.
Agrofert jede
Celý holding Agrofert ze svěřenského fondu Andreje Babiše loni více než zdvojnásobil zisk na téměř 13 miliard korun. Tržby skupiny vzrostly o třetinu a dosáhly 245 miliard korun.
Agrofert, jedna z největších tuzemských firem, kterou založil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), loni zvýšil svůj zisk na 12,97 miliardy korun (v roce 2021 to bylo 5,8 miliardy).
Potravinářsko-chemický holding vydělal hlavně ve svých chemických fabrikách jako Deza či Synthesia, protože hnojiva a další výrobky pro potravinářský průmysl loni po ruské invazi na Ukrajinu prudce zdražily. Tržby holdingu se proto zvýšily o 33 procent na 245 miliard korun.
Například největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z holdingu Agrofert loni meziročně vzrostl zisk o 1225 procent na 424 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb vzrostly o 91 procent na 11,17 miliardy korun.
Největší česká pekárenská společnost Penam, kzerá také patří do holdingu loni zvýšila tržby o 1,8 miliardy korun na 6,3 miliardy. To představuje nárůst o 41 procent ve srovnání s rokem 2021. Čistý zisk společnosti vzrostl o 54 milionů korun, tedy o 57 procent na 150 milionů korun.
Agrofert do února 2017 vlastnil někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Firma o výsledcích informovala v tiskové zprávě.
Tržby ze zahraničí tvoří více než polovinu tržeb celkových. „Chemické továrny v zahraničí byly také hlavním tahounem růstu koncernu Agrofert v roce 2022. Celkově se loni zahraničí podílelo na provozním výsledku hospodaření Agrofertu z 56 procent,“ uvedl předseda představenstva firmy Zbyněk Průša.
Do holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i v zahraničí, patří například chemičky Precolor, Deza, Fatra či Synthesia, potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík a Penam nebo například lesnická společnost Uniles.
