Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dodavatel drůbežího masa Vodňanská drůbež, výrobce chemických hnojiv Lovochemie, producent biopaliv Preol nebo dřevozpracující podnik Wotan Forest. To jsou příklady jen některých firem z holdingu Agrofert, které měly loni horší hospodářský výsledek než o rok dříve. To se odrazilo také na poklesu čistého zisku celého Agrofertu.
„Každá společnost má svá specifika, ale obecně za poklesem tržeb, který zaznamenaly všechny segmenty koncernu Agrofert, stojí zejména snížení prodejních cen v chemickém a zemědělském segmentu koncernu jako reakce na vývoj cen na relevantním trhu. Přitom se pohybujeme stále v prostředí vysokých nákladů,“ sdělil na dotaz SZ Byznys mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
„Koncern Agrofert sdružuje více než 200 společností. Ke zlepšení výsledku hospodaření oproti roku 2022 došlo zhruba u 40 procent společností, ke zhoršení u 60 procent společností,“ doplnil zástupce Agrofertu.
Pod silným tlakem byl loni například chemický podnik Deza z Valašského Meziříčí. Zpracovatel surového dehtu a benzolu se loni propadl do ztráty, a to 62 milionů korun.
„Rok 2023 patřil zcela jistě k jednomu z nejtěžších roků a z hlediska hospodaření mezi nejhorší v celé historii naší společnosti,“ uvedl v publikované výroční zprávě Dezy předseda představenstva podniku Zbyněk Průša, který je zároveň šéfem představenstva celého Agrofertu.
„K dlouhodobému postupnému úbytku surovinových zdrojů způsobeného stále se snižující produkcí koksu v Evropě v důsledku zpřísňující se regulace byla naše surovinová základna silně zasažena ruskou invazí na Ukrajinu a s tím souvisejícími sankcemi na dovoz surovin z Ruska a Ruskem obsazených částí Ukrajiny. K tomu se pak přidala i energetická krize,“ popsal situaci v Deze Průša.
Například chemičce Precheza, která patří rovněž do Agrofertu, se čistý zisk propadl meziročně o 73 procent na 161 milionů korun. Důvodem byla nízká poptávka po titanové bělobě, hlavním produktu Prechezy.
„Nízká spotřeba v kombinaci se zvýšenou nabídkou levného čínského zboží umožnily našim zákazníkům pokračovat v tlaku na snižování cen. Důsledkem silného konkurenčního boje byl meziroční pokles cen titanové běloby o 17 procent, růst zásob a omezování výroby,“ napsala Precheza ve zveřejněné výroční zprávě.
Celý Agrofert vykázal v součtu propad zisku na 2,1 miliardy korun z předloňských 13 miliard. Konsolidované tržby skupiny činily 212 miliard korun. Ve srovnání s předchozím obdobím to byl pokles o 14 procent.
V letošním roce již Agrofert očekává zlepšení byznysu, a to hlavně v oblasti hnojiv.
„Výraznější zlepšení očekáváme zejména u nově začleněné skupiny LAT Nitrogen, u které již předpokládáme pozitivní efekty z realizovaných synergických opatření. Dále očekáváme zlepšení výkonnosti v segmentu speciální chemie. V segmentu výroby potravin předpokládáme udržení výkonnosti na podobné úrovni jako v loňském roce,“ řekl předseda představenstva Agrofertu Průša.
Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše patří mezi největší hráče v tuzemském zemědělství, potravinářství a chemickém průmyslu.
Do holdingu patřilo do letošního roku také vydavatelství Mafra. To však spolu s pardubickou chemičkou Synthesia koupila skupina Kaprain miliardáře Karla Pražáka.
