Aby lidé trávili méně času v nemocnici. „Je třeba s tím něco dělat,“ říká Kolář

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se ve firmě něčeho nedotknete desítky let, naleznete tam obrovské rezervy. To samé platí podle podnikatelů a zaměstnavatelů také pro stát a právě teď by se měl podívat na rezervy ve zdravotnictví. Jinak je totiž dlouhodobě neudržitelné.

„My dokonce říkáme, že když se pět let v průmyslu nedotknete nějakého procesu, najde se až deset procent úspor. A české zdravotnictví je postaveno od devadesátých let a nikdo se ho nedotýkal. Ty rezervy tam jsou, to je jasné,“ říká v pořadu Inside Talks Tomáš Kolář, šéf Linetu, který je zároveň členem představenstva Svazu Průmyslu a dopravy.

Firmy mají podle něj obavu, že pokud se se zdravotnictvím něco zásadního nezačne dělat, bude brzy některá z vlád chtít od firem a zaměstnanců větší odvody – což výrazně zdraží pracovní sílu a zhorší konkurenceschopnost země. Případně bude muset právě do zdravotnictví nalít chybějící peníze ze státního rozpočtu, které by bylo jinak možné využít například na budování infrastruktury, digitalizaci státu, energetické zdroje či školství.

Jen letos mají podle Koláře příjmy veřejného zdravotního pojištění dosáhnout mety půl bilionu korun. Přesto ale nepokryjí výdaje. Zatímco v roce 2010 činily výdaje na zdravotnictví 302,9 miliardy korun a v poměru k HDP 7,6 procenta, v roce 2021 už to bylo bezmála 580 miliard, což představovalo 9,5 procenta. „Zvyšuje se to obrovským tempem a ty nůžky se rozevírají. To je prostě alarmující,“ dodává Kolář.

Podle některých propočtů se už v příštím roce zdravotnictví dostane do schodku v řádu 30 miliard, podle slov VZP to bude méně. „Když opět nic neuděláme a vzhledem k tomu, že jsme třicet let nic neudělali, další roky mluví výpočty o šedesáti miliardách. Ty peníze se tam prostě dodat musí,“ říká Kolář.

Podnikatelé a zaměstnavatelé proto teď vyzvali vládu, aby se udržitelností zdravotnictví zabývala. Apel už předali premiérovi a příslibem je, že aktivně se tématem bude zabývat NERV. „Potud jsme spokojeni. My jsme ale také chtěli být u toho stolu,“ dodává.

„Máme naprosto autentickou pozici,“ vysvětluje Kolář, podle kterého právě zaměstnavatelé a zaměstnanci platí do systému výrazně více než 70 procent veškerých zdrojů. „Za druhé, naším autentickým zájmem je, abychom dále nezdražovali lidskou práci jakýmikoliv odvody a za třetí, chceme zdravé zaměstnance,“ dodává.

„My rozhodně nechceme dělat reformu zdravotnictví, my chceme být tou silou, která řekne, je potřeba s tím něco dělat,“ dodává Kolář s tím, že to není úkol pro jednu vládu a nedá se stihnout ani za 10 let.

Jaká řešení se podle autorů výzvy, mezi kterými je Svaz průmyslu a dopravy, ale i Hospodářská komora či Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů či ČMOS, nabízejí?

„Na to není jednoduchá odpověď, ale můžeme udělat srovnání se zeměmi, které máme kolem sebe, nebo zeměmi Evropy, které fungují na tom solidárním zdravotnictví tak, jak jsme zvyklí. První věc je rozdíl mezi primární a akutní péči. Přes tu primární péči nám hodně pacientů padá do akutní a to vyvolává tlak na kapacitu v nemocnicích. První věc je vybalancovat primární péči tak, abychom byli schopni majoritu lidí odléčit doma. Aby když vám udělají jednodušší operaci, večer se vrátíte domů a neležíte tři až pět dnů v nemocnici,“ říká Kolář.

Upozorňuje, že zatímco v Česku je průměrná ošetřovací doba pacienta sedm dní, v jiných zemích jsou to tři až čtyři dny. „Musí se ale připravit i ta postakutní péče na to, aby člověk doma poté mohl být,“ dodává Kolář. Upozorňuje, že téma, ke kterému se staví jako reprezentant průmyslu, nikoli jako šéf firmy vyrábějící nemocniční lůžka, ho staví do zvláštního paradoxu.

„Nemocniční lůžka jsou náš hlavní byznys a já vlastně říkám, že jich tu možná tolik nepotřebujeme.“

Kromě akutní péče je podle něj potřeba mluvit také o tom, kolik hodin péče má jaká nemocnice poskytovat. „Ten základní problém je, aby ti pacienti, kteří nemusejí do těch nemocnic propadávat, aby se tam vůbec nedostali. To je silná primární péče a prevence,“ dodává.

Právě prevence je něco, co by mohly naopak mít na starosti firmy. „Je to jedna z věcí, které chceme aktivně rozvíjet. My například pořádáme Dny zdraví. Zaměstnanci mají 10 stanovišť, která mohou navštívit během jednoho týdne. Zde si mohou pracovníci nechat změřit tlak, udělat rozbor krve, prohlédnout znaménka nebo oči,“ říká Kolář s tím, že když s tímto Linet začínal, nebyl o službu zájem, v loňském roce se dny musely naopak přidávat.

„Nemyslím si, že bychom to měli ale firmám dávat jako povinnost. Je to o motivaci. Abychom pochopili, že zdravý zaměstnanec je podstatně lepší než nemocný zaměstnanec. Abychom se zamysleli i s vládou nad tím, proč máme dvojnásobnou nemocnost, než mají třeba v Rakousku,“ říká Kolář.

„Koukněte se na ty stupidní diskuze nad penzijní reformou, tohle je mnohem složitější, proto na to potřebujeme nějakou politickou odvahu a shodu, která přežije několik vlád.“