Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o profesích, za které firmy oficiálně nejčastěji nabízejí jen minimální mzdu.
Amálka Křivánková: Bydlím na vesnici, za prací odjíždím do malého města poblíž. Většinou jsou tam soukromí podnikatelé a pokud člověk nedělá v nadnárodní firmě, všichni dostáváme základní mzdu plus doplatek navíc od majitele. Tenhle systém funguje léta. A na důchod to mít vliv bude, bohužel. Ale do velkého města se sice dojíždět dá, ale je to pak na celý den a pokud má člověk rodinu a na vesnici nějaké hospodářství, pak nemůžu po šesté odjet a v pět se vrátit.
Robert Vízner: Ano, u drtivé většiny soukromých stavebních firem je toto běžnou praxí. Krátí se vám výpočet důchodu, ale jste rádi, že nemusíte v šedesáti na pracák a že to někde do toho důchodu už doklepete.
Monika Matochová: Já za minimální mzdu dělám celý život. V soukromém sektoru na malém městě to ani jinak nejde, pokud chcete pracovat a kvůli dětem nedojíždět bůhvíkam. U nás na malém městě (10 000 obyvatel) máme tři větší firmy. V každé z nich dělník dělá za 18 000 hrubého a v kancelářích 22 000 hrubého. Bokem nedostaneme ani korunu a věřte, kdyby nám to někdo nabízel, vezmeme to! Firmě to uleví (odvody za zaměstnance jsou nehorázné) a nám to pomůže. Není šance to nějak změnit.
Ivan Kopecký: Nejde jenom o důchod, ale i o nemocenskou. Pracoval jsem za minimální mzdu, když byla 9800 Kč, a zbytek na ruku. Přišla nemoc a 60 % není zrovna moc z toho základu. Jste rád, že vůbec zaplatíte nájem.
Miroslav Šilhavý: Toto je velmi známá věc, přesto státní správa a úřady nejsou s to se dokopat to kontrolovat a postihovat. Místo toho se marně snažíme vymýšlet nové předpisy v bláhové naději, že začnou být účinnější než ty stávající. Tyto jevy nejde vyřešit jinak, než kontrolami, místním šetřením a prokazováním daňových úniků. Ale to je pro úředníka práce, na rozdíl od vypsání nějakého šablonového úředního výměru. Tím se práce vykazuje účinněji.
Milan Kolář: V některých oborech to tak jistě je, ale třeba kuchařky ve školách nebo uklízečky normálně nosí domů minimální mzdu. A to je smutné. Kdyby měly ty peníze na ruku, tak budou ještě šťastné. Ale zkuste si s malými dětmi, které jsou často nemocné, najít práci na ranní směnu. Často jsou ženy rády za tu mizerně placenou práci.
Věra Sedláčková: To je bohužel začarovaný kruh. Stát není schopen zatočit s šedou ekonomikou, takže nemá peníze v rozpočtu. Další problém jsou zisky firem odváděné do zahraničí. Proto stát začíná škrtat výdaje jako zběsilý a odskáčou to i ti, kteří se v šedé ekonomice nepohybují. To se děje již více jak 30 let, nedokázala to zatím žádná vláda, všichni vědí, že se to děje, a skutek utek.
Michaela Kocourková: Pracuji v úklidu již 35 let a byť je to neuvěřitelné, cena za úklid se snižuje, a to zejména u státních zakázek, přesto, že cena práce i materiálu roste. Ke státním smlouvám se například již léta nedávají doložky o inflaci. Nechceš? Nech být. V úklidu je velký problém, že prostor na zvýšení mezd není a samozřejmě za tak malé peníze nechce nikdo pracovat. Když má firma cca 150,- za hodinu (přepočet z m2), agentura dostane 130,- Kč/h, tak asi těžko dostane zaměstnanec 180,-/h. Buďto těch 130,-/h nebo agentura cca 110,-/h. Jenom pro ilustraci, dříve se uklízel m2 za 1,40,- až 2,10,-. Dnes je to 0,45,-. Okna se těsně po revoluci myla za 8,-/m2, dnes některé nemocnice za 6,- /m2. Proto malé firmy mají problém a na trhu se jen velmi těžko udrží.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Pavel Kutina: Je to letitý problém. Proto už 12 let pracuji v Německu a celou mzdu do posledního centu mám přiznanou. A to bydlím v Praze – tedy žádné příhraničí. Jen si říkám, jak je možné, že v Německu odvádějí celou mzdu a stále vydělávají a u nás se stále tyto podvody tolerují. A hlavně to toleruje stát, přicházející o nemalé peníze.
Vladimír Libich: Všechny nekalé praktiky mělo utlumit plošné zavedení EET s tím, že lidé budou požadovat účtenky, tedy že účtenky budou normální. Jak firmy generují černou hotovost? No samozřejmě krácením tržeb bez daňových dokladů. Bohužel, stále je to výhodné, pokud vás dodavatel zkasíruje hotově bez DPH, pokud vás zaměstnavatel zaplatí na ruku a oficiálně jste na pracáku a zaměstnavatel ušetří na daních i na odvodech. Vše zdánlivě funguje ke spokojenosti všech zúčastněných. Ale doplácí na to stát a je mrzačeno prostředí zaměstnanosti. A je deformováno myšlení lidí, o etice podnikání nemluvě. Myslí snad někdo, že při absolutním nedostatku kontroly ze strany státu budou všichni účastníci šedé ekonomiky poslouchat nějaké rady, porady nebo prosby ze strany státu? Nebudou.
