37 návrhů, jak rozhýbat Česko: snazší propouštění je jen začátek

V dílně špiček české ekonomie i byznysu vznikal několik měsíců návod, jak probudit zemi z letargie. Na rozdíl od jiných evropských zemí se totiž Česko ještě nedokázalo dostat na úroveň před covidem – a bezmála 40 opatření od týmu ekonoma Metropolitní univerzity Dominika Stroukala to má změnit.

Návrhy se týkají pracovního trhu, vzdělávání, správy země, bydlení i investic a vláda se jimi hodlá zabývat poprvé už dnes na setkání špiček vládní koalice tzv. „ká pětky“. Pak se podle informací SZ Byznys rozhodne, ke kterým opatřením se přihlásí.

Rozmach Česka nemají podnítit dotace, ale systémová opatření, která nemají zvyšovat deficity veřejných rozpočtů. „Proto se zaměřujeme na opatření, která jsou zpravidla rozpočtově neutrální nebo znamenají jen relativně nízké náklady pro veřejné rozpočty,“ píše se v pracovním materiálu z dílny NERV.

„Nemohou to být opatření, která mají feeling devadesátých nebo nultých let, jako jsou investiční pobídky a posílení zaměstnanosti v regionech. Nic ve stylu nasypeme peníze, zaměstnáme lidi. Jakékoliv prorůstové opatření automaticky vyvolává obavu z toho, že by mohlo být proinflační,“ uvedl dříve pro SZ Byznys Stroukal.

Součastí pracovní skupiny jsou kromě Stroukala ekonomové CERGE-EI Petr Janský a Daniel Münich, dále Aleš Rod (Centrum ekonomických a tržních analýz), Petr Zahradník (Česká spořitelna), sociolog Daniel Prokop, Ján Lučan (ČSOB) a majitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová.

Experti například apelují na změny v tuzemském zákoníku práce, který považují za nemoderní a zkostnatělý. Základní normě, která řídí pracovní život milionů zaměstnanců, by prospěla „pružnost v oblasti náboru nových zaměstnanců, regulace pracovní doby, propouštění zaměstnanců“.

Expertní materiál zmiňuje i možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu, ovšem v rozumné lhůtě a s odstupným závislým například na výši odpracovaných let, jak to funguje v Dánsku.

„Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní,“ má za to NERV.

Zákoník práce řeší podle expertní skupiny spíše ochranu zaměstnance, méně však práva zaměstnavatele, zní závěr expertní skupiny.

Úlevu pracovnímu trhu, který se dlouhodobě přehřívá a firmy si neustále stěžují na nedostatek lidí, by mohli podle NERV přinést také cizinci. „Chytře regulovaný přísun pracovní síly ze zahraničí může růstu naší ekonomiky citelně pomoct,“ domnívají se experti z NERV. Fialovu kabinetu doporučují odbourat administrativní překážky pro příchod pracovní přeshraniční síly. Například usnadnit atestace lékařů nebo zjednodušit nostrifikace, tedy uznávání diplomů.

Na zapojení cizinců na trh práce se podle poradního týmu mají více podílet i firmy. Měly by spoluzodpovídat za to, že jejich zaměstnanci ze zahraničí dostanou jazykové vzdělání a neskončí v segregovaném bydlení. Od opatření si NERV slibuje blíže nespecifikovaný vyšší výnos na daních a odvodech.

Kvalifikovanou pracovní sílu, která v Česku chybí, by mohli podle NERV efektivně doplnit studující cizinci. Jejich počet je podle expertů z ekonomické rady vlády vhodné navýšit. V současné době činí jejich podíl 18 procent ze všech studentů, tedy zhruba 55 000. Ve střednědobé perspektivě je podle NERV vhodné jejich počet skoro zdvojnásobit.

Podstatné je však v Česku vzdělané mladé lidi také udržet. To pomůže zvrátit chmurné demografické vyhlídky Česka. „Ze zkušenosti víme, že studenti ze zahraničí chtějí studovat na vysokých školách v Česku, nakonec ale kvůli byrokratickým překážkám končí u našich sousedů,“ vadí NERV odliv chytrých hlav.

„Naprosto nezbytné je zkrácení vízového procesu tak, aby byl konkurenceschopný pro studium vůči Maďarsku a Polsku, ideálně na délku 15 dnů. Využít lze existujících projektů, jako je národní iniciativa Study in Czechia, která zastřešuje propagaci Česka mezi studenty v zahraničí,“ navrhují ekonomové a byznysmeni z pracovní skupiny.

I zde je žádoucí zjednodušení uznávání zahraničních diplomů. Stejně tak by Česko mělo přestat házet „administrativní klacky pod nohy“ českým studentům, kteří se naopak po studiích domů vracejí. Očekávaný dopad do veřejných rozpočtů NERV odhaduje v řádu desítek miliard korun.

Česko je země certifikátů. V mezinárodním srovnání požaduje po velkém počtu profesí nějaký „papír“, třeba doklad formálního vzdělání a podobně. Podle NERV často zbytečně, proto experti navrhují audit certifikačních požadavků a jejich proškrtání.

„Otevřeme hranice a pečujme o lidi, kteří by u nás chtěli pracovat, zakládat byznys nebo tady dělat lékaře, učit na základní škole nebo pečovat v ‚seniorhousech‘ o seniory. Snažme se odstranit administrativní bariéry, a ne přeměřovat nesmysly šuplerou,“ vyzval nedávno člen pracovní skupiny a ekonom CETA Aleš Rod.

Také ve zdravotním stavu Česko za západní Evropou pokulhává. Kvůli špatnému zdraví přichází podle odhadů NERV Česká republika v součtu ročně o 3,5 milionu let života. A tyto ztracené roky pak logicky chybějí i na pracovním trhu, nebo nejsou dost produktivní. Podle dokumentu z dílny NERV lze podstatného zlepšení dosáhnout čistě preventivními opatřeními, ale své udělá i zvýšení dostupnosti léčby.

NERV například navrhuje, aby vláda lidi k pravidelným kontrolám svého zdravotního stavu motivovala finančně. K cukru však patří i bič, neřesti jsou zdaněny nedostatečně, míní ekonomové a jsou pro vyšší spotřební daně.

„Pokud započítáme i dopad zvýšeného zapojení dnes nemocných do ekonomické aktivity, jde o investici s pozitivní návratností,“ uvádí pracovní materiál. Každá investovaná koruna podle něj vynese během dvou dekád 1,70 Kč.

Pět až dvanáct miliard korun ročně do rozpočtů a desítky tisíc lidí vytažených z šedé zóny zpátky na pracovní trh.

Takové dopady si slibuje NERV od efektivnějšího oddlužení dlužníků. Do něj u nás ročně vstupuje zhruba 20 tisíc lidí a tým ekonomů by rád pravidla pro vstup do oddlužení změkčil, zároveň je však třeba docílit toho, aby podstatná část oddlužující se populace nekončila v šedé zóně.

Podle NERV by pomohlo vytvořit komplexní rejstřík všech exekucí a správních exekucí, který by se propojil s dalšími daty sociální a finanční správy. Změnit je však potřeba i demotivační rysy českého dávkového systému, žádá NERV. Cílem by mělo být, aby chudší domácnost při navyšování příjmu z práce co nejméně přicházela o dávky.

Další nečerpaný rezervoár pracovní síly představují vězni. Těch má Česko v mezinárodním srovnání nadprůměrně. „Je třeba investovat zejména do podpůrných služeb pro vězně (zvyšování jejich kompetencí a poradenství), do digitalizace vězeňství (včetně využívání „náramků“)… Je třeba upravit trestní sazby a principy ukládání trestů; v oblasti drogové politiky zavést legální regulovaný trh s konopím a dekriminalizovat vybrané trestné činy a/nebo snížit trestní sazby,“ navrhuje materiál.

Další nevyužitý potenciál pro trh práce skýtají děti z dětských domovů, kterým se po odchodu ze zařízení věnuje dle ekonomů jen nedostatečná péče.

Česko také nedostatečně využívá potenciál žen, konstatuje text. V řadě sektorů až extrémně dominují muži, píše se v dokumentu. V řídících orgánech a šéfovských pozicích je disproporce obzvlášť nápadná a NERV doporučuje se na nerovnost zaměřit. Ideálně začít třeba ve státním a veřejném sektoru.

Dostaňme české vzdělávání na úroveň standardu vyspělého světa, vyzývá také NERV. „Plody nebudeme sbírat za pár let, tak to ve školství nefunguje. Když jsme školství 15 nebo 20 let zanedbávali, budeme 15 nebo 20 let čekat, než začnou změny dávat plody,“ uvedl před časem ekonom CERGE-EI Daniel Münich.

Problémy tuzemského školství začínají podle odborníků a byznysmenů už v mateřských školách. Ty trpí zvláště v určitých lokalitách nedostatkem míst. Řešení je nasnadě. Vlna investic na dobudování chybějících školek. „Analýza nákladů a výnosů ukazuje, že je tato investice z dlouhodobého pohledu pro veřejné rozpočty finančně neutrální nebo dokonce pozitivní,“ spočítali experti.

Další skrytý potenciál představují děti, které nastupují bez důvodu na základní školy později. Pokud se podaří „módu odkladů“ zvrátit, pozná český rozpočet pozitivní efekt už za 10 let.

Na daních kvůli tomu státu chybí miliardy. „To je dopad, který se bude do rozpočtů promítat dalších 80 let. Ročně stát přijde o tři miliardy korun,“ spočítal Münich.

Další problém představují „věční studenti“. Podíl těch, kteří vzdělání nedokončí, se v posledních letech zvyšuje. Výčet limitů českého školství jako by byl bez konce.

„Zastaralý obsah rámcových a školních vzdělávacích programů a způsobů výuky. Pojetí přijímaček na střední školy. Vysoký podíl žáků s nízkou úrovní funkční gramotnosti na odborných školách bez maturity. Vysoký počet malých škol…“ A to nejsme ani v polovině seznamu oblastí, které je dle NERV ve vzdělávání třeba opravit.

Rozlet české ekonomiky brzdí i neefektivní státní správa, tedy tisíckrát opakované klišé. NERV přichází s receptem, jak výkonnější úřady vytvořit. Začít se podle něj musí jako v soukromém byznysu – auditem. Každý úřad musí mít jasně popsanou agendu a procesy, které má na starosti. Vše se pravidelně vyhodnocuje, aby bylo vidět, co je efektivní a co ne.

Potenciální rozbuškou by mohl být návrh na sloučení příliš rozdrobené státní správy. „Dle ČSÚ má v České republice z celkového počtu 6257 obcí celkem 4732 obcí méně než 1000 obyvatel a 2203 obcí pod 300 obyvatel. Hustota obcí na km2 je v Česku druhá nejvyšší v EU hned po ostrovní Maltě,“ argumentuje NERV.

Rozsáhlý materiál, který čítá skoro 50 stran, doplňují opatření jako například zavedení jednoho inkasního místa pro daně a sociální a zdravotní pojištění nebo návrh na radikální zkrácení povolovacích lhůt. To by pomohlo například zrychlit výstavbu v Česku.

Hned několik návrhů se dotýká investic. Podrobnější přehled navrhovaných změn přineseme na Seznam Zprávách v příštích dnech.