Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Domácnosti, které stále topí v kotlích, které nejvíce škodí životnímu prostředí, mají ještě přes půl roku na jejich výměnu. Od září totiž platí zákaz používání kotlů I. a II. emisní třídy. Podle Asociace podniků topenářské techniky jich je u nás v provozu ještě zhruba 360 tisíc.
Topenáři se však obávají, že je do září všechny vyměnit nestihnou. „Výroba je na to připravena a je schopná dodat výrobky na trh. Ale nestihnou se namontovat, protože není kapacita montérů,“ říká prezident Asociace podniků topenářské techniky Vladimír Vašica. To je podle něj největší problém, který bude trvat ještě asi dva roky.
„Stará generace montérů už je těsně před důchodem a noví chybí. Je to navíc těžká práce, kterou Češi moc nechtějí dělat,“ vysvětluje Vašica důvody nedostatku pracovních sil.
Situaci by mohlo vyřešit posunutí termínu pro výměnu starých kotlů o dva roky. „Jednání už proběhlo v loňském roce a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si je vědomo toho, že termín není možné stihnout,“ dodává Vašica.
Resort proto oznámil, že bude benevolentnější vůči lidem, kteří budou mít do 1. září 2022 podanou žádost o dotaci, objednaný kotel nebo domluvenou jeho výměnu. Kdo tak ale neučiní, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun.
Jednotlivé kraje systém dotací spustí na konci jara, ale už nyní je možné se na krajské úřady hlásit do tzv. předregistrací.
Vašica však upozorňuje, že se kotle I. a II. emisní třídy nemusí nutně měnit jen za paletové či další čistší druhy kotlů, ale například i za tepelná čerpadla, kondenzační plynové kotle či elektrokotle. Cena nového kotle se pohybuje v rozmezí 60 až 130 tisíc korun, výměna za tepelné čerpadlo však může přesáhnout i částku 200 tisíc korun, která je zvlášť pro nízkopříjmovou část domácností nedosažitelná.
S financováním však můžou pomoci dotace. Na výměnu starého kotle za nový mohou nízkopříjmové domácnosti získat kotlíkové dotace. „Jednotlivé kraje systém dotací spustí na konci jara, ale už nyní je možné se na krajské úřady hlásit do tzv. předregistrací,“ říká za MŽP Ondřej Charvát.
Celkem je na tuto podporu v rozpočtu vyčleněno 5,5 miliardy korun. Kotlíkové dotace mohou domácnostem vykrýt až 95 procent nákladů, z vlastních prostředků tak musí mít zájemce naspořeno jen pět procent.
Kotlíkové dotace
O kotlíkové dotace lze požádat na krajském úřadě. Mohou je čerpat nízkopříjmové domácnosti. Žadatel musí být vlastníkem či spoluvlastníkem nemovitosti – rodinného, nebo bytového domu.
Příspěvek jim může pokrýt až 95 procent nákladů na výměnu kotle na pevná paliva. Výše podpory se však odvíjí od druhu nového kotle. U kotle na biomasu a elektrických a plynových tepelných čerpadel lze získat dotaci až 130 tisíc korun a v případě plynového kondenzačního kotle 100 tisíc korun.
Co je třeba doložit?
Pro podání žádosti je potřeba mít formulář žádosti o podporu, doklady prokazující vlastnictví nemovitosti, doklad o kontrole technického stavu a provozu původního zdroje tepla, čímž žadatel prokáže, že je jeho staré zařízení vhodné k výměně. Dále musí osoba doložit fotodokumentaci stávajícího kotle napojeného na otopnou soustavu a komín.
Po výměně starého kotle je třeba dodat fotodokumentaci nového zařízení, protokol o revizi spalinové cesty, zprávu o montáži zpracovanou oprávněnou osobou, potvrzení o ekologické likvidaci starého kotle a veškeré účetní doklady.
Jiné než nízkopříjmové domácnosti mohou čerpat prostředky z programu Nová zelená úsporám, který je již vyhlášen. Dotace je však vyplácena až zpětně po instalaci. Podle MŽP je v tomto programu 8,5 miliardy korun.
„Program je zaměřený na všechny žadatele a nabízí dotaci 50 procent na výměnu nevyhovujících kotlů. Kromě toho je možné získat dotaci i na další opatření, od zateplení po hospodaření se srážkovou vodou,“ říká mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová.
S výměnou nového kotle a dotacemi se pojí i nezbytná administrativa včetně dokladu o ekologické likvidaci starého zařízení. Jeho opětovné zapojení tak není možné. Zda příjemce kotlíkové dotace peněz nezneužil, mohou náhodně zkontrolovat kraje, které domácnostem příspěvek vyplácí.
„Každý krajský úřad musí zkontrolovat náhodně vybraným vzorkem minimálně 10 procent žadatelů a příjemců dotace. Kraj může kontrolovat i mimo náhodně vybraný vzorek, pokud dojde k závěru, že pro vyplacení dotace je nutné místní šetření,“ říká Charvát s tím, že výsledky kontrol jsou ve většině případů bez závažnějších zjištění.
Kontroly může provádět i Státní fond životního prostředí v případě domácností, které využily Novou zelenou úsporám. „Jde o náhodný vzorek 5 procent žádostí, u kterých probíhají monitorovací návštěvy a také veřejnosprávní kontroly v souladu se zákonem o finanční kontrole,“ dodává Charvát.
