Zásilkovna, Becherovka, zbrojovky… 15 obchodů roku 2023

Kdo chce v podnikání dlouhodobě obstát, musí se od určité úrovně zabývat hlavně strategickými úvahami, koho koupit a co prodat. Největší dravci zdejší byznysové scény se toho drží a jako obvykle se postarali o sérii zajímavých transakcí.

Skoro všechny velké obchody v sobě mají mezinárodní rozměr. Zdejším miliardářům už je Česko dávno malé, a tak nakupují v zahraničí. Opačně, tedy od zahraničních investorů do Česka, už tolik kapitálu neproudí, velké transakce tohoto typu jsou oproti minulosti v menšině.

Poradci, kteří trh s firmami sledují, považují uplynulý rok v součtu spíš za horší průměr. Podepisuje se na tom chatrný stav zdejší ekonomiky a drahé peníze pro nákupy na dluh. „Po silném roce 2022, kdy dobíhaly transakce z covidového období a kdy se na trhu odehrálo přes dvě stovky transakcí s českou účastí, byl letošní rok slabší,“ potvrzuje Jaroslav Rummler, senior manažer z týmu fúzí a akvizic z poradenské firmy PwC.

Co do počtu „dealů“ bývají tahounem prodeje rodinných firem, ty se však letos zadrhly. Vlastníci s prodeji váhají, podobně jako když majitel nemovitosti čeká s prodejem na příznivější dobu.

Proti tomu jde ale často osobní touha mít konečně od práce klid, zvlášť po vyčerpávající šňůře problémů od covidu po energetickou krizi. „Energie vlastníkům, kteří navíc v průměru stárnou, dochází a častěji přemýšlejí o exitu podnikání,“ přibližuje Rummler jeden z důvodů, proč v příštích letech čeká spíš oživení.

Dalším stimulem může být zpřísnění daňových předpisů. Od roku 2025 se v rámci konsolidačního balíčku začne fyzickým osobám zdaňovat příjem z prodeje obchodních podílů nad 40 milionů korun. Dnes žádný limit není.

„Kdo z majitelů uvažoval o prodeji v horizontu přibližně tří let, tak tato daňová změna může jeho rozhodnutí uspíšit. U již připravovaných projektů máme od klientů jasné zadání projekty dokončit nejpozději do konce roku 2024,“ doplňuje investiční poradce a partner v EY Štěpán Flieger.

Do přehledu největších transakcí jsme letos zahrnuli obchody ve všech směrech, pokud měly nějakou českou stopu – tedy pokud český vlastník nakupoval či prodával nebo pokud byla česká firma předmětem obchodu. Zdrojem informací byla databáze DealWatch, rozhovory s kupci, konzultace s experty z poradenských firem a povědomí redakce SZ Byznys o tom, co se na trhu děje. Částky jsou přepočtené aktuálním kurzem koruny.

Největší investiční skupina v zemi se postarala i o největší obchod. Prodala těsnou většinu ve všech svých telekomunikačních společnostech s výjimkou českých firem O2 a Cetin. V Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku má nově hlavní slovo nový investor, společnost Emirates Telecommunication Group Company, působící pod značkou e&.

Jde o druhého největšího telefonního operátora v arabském světě, který působí v 16 zemích a mimo jiné drží minoritní podíl ve Vodafonu. V nově získaných středoevropských firmách má e& poloviční podíl plus jednu akcii.

Vedení zůstává v rukou stávajících manažerů, kteří dostali nové výkonnostní cíle na příští tři roky, po jejichž splnění má PPF nárok na bonus ve výši dalších skoro devíti miliard korun. Výkonný ředitel PPF Jiří Šmejc obchod popsal jako „jednu z největších transakcí, jakou kdy PPF realizovala“.

Největší česká zbrojovka Czechoslovak Group ve válečných časech vzkvétá a expanduje. V létě oznámila historicky největší český úlovek v USA. Koupě se týká jedné z divizí americké firmy Vista Outdoor a jejích čtyř továren na výrobu sportovní munice.

Czechoslovak Group zakládal v 90. letech Jaroslav Strnad. Vyrostl na obchodech s vyřazeným vojenským materiálem a obrněnou technikou, v roce 2017 firmu překvapivě odkázal synu Michalovi, ze kterého tak udělal v 25 letech nejmladšího miliardáře v zemi.

Firma bohatne z dodávek zbraní na Ukrajinu, vedle automobilky Tatra jí v Česku patří například šternberská firma Excalibur Army, zaměřená na opravy vojenské techniky. Její výsledky v posledních letech rekordně rostou. Loni před vstupem do USA Strnad oznámil podobnou, ale menší akvizici v Itálii. Letos koncem roku v Itálii koupil další firmu, rodinného výrobce loveckých zbraní Armi Perazzi. Cena tohoto obchodu nebyla zveřejněna.

Češi mají Zásilkovnu (teď už také prodanou), Poláci zas InPost – firmu provozující hustou síť plechových depozitních boxů považovaných za průlomovou věc pro nástup e-shopů. InPost své žluté „paczkomaty“ provozuje už v devíti zemích, mimo jiné ve Velké Británii, Francii nebo Itálii.

Firmu dál vede její zakladatel Rafał Brzoska, figurující pravidelně v žebříčcích nejbohatších Poláků. Většinu už však přenechal investorům a část akcií také prodal na burze Euronext v Amsterdamu.

Významným podílníkem v InPostu se postupně stává česká PPF. V květnu koupila 15 procent od fondu Advent, dalších 1,71 procenta získala z burzy a v prosinci od Adventu přikoupila dalších pět procent s opcí na dalších deset. Brzy se může stát největším akcionářem.

Svět online nákupů považuje za jednu ze čtyř noh, kde chce do budoucna působit, vedle financí, telekomunikací a médií.

Vlastník mosteckých dolů Pavel Tykač dál sází na uhlí, nově ale hlavně daleko od Česka. Firma Sev.en Global Investments, zastřešující Tykačovy zahraniční výpady, je dnes už zdaleka největší součástkou jeho skupiny Sev.en. Po sérii akvizic v Evropě a USA letos přikoupila 51procentní podíl v těžařské společnosti Coronado Global Resources (CGR).

Ta je kotovaná na burze v Sydney a podniká pod heslem „steel starts here“, což má upozornit na skutečnost, že se svými doly v Austrálii a v USA patří mezi pětku největších světových producentů metalurgického uhlí. Tedy že jde o důležitý článek v globálním řetězci výroby oceli. Ročně těží 16 tun a má zásoby na dalších 30 let.

Tykač už řekl, že se chce v Austrálii dál poohlížet – a využít toho, že investice do fosilní energetiky nejsou v módě, banky je nechtějí financovat a k nákupům se lze dostat jen skrze vlastní kapitál. Cena za podíl v CGR nebyla zveřejněna, lze ji ale dovodit z kurzu akcií na burze.

Výkonný ředitel PPF Jiří Šmejc paralelně rozvíjí svou vlastní investiční skupiny Emma Capital. Loni se dohodl s velkou britskou sázkovou společností Entain, vlastníkem značky bwin, že uzavřou partnerství pro region střední a východní Evropy.

Šmejc do banku přinesl jako první vklad chorvatskou sázkovku SuperSport, kterou měl z dřívějšího podnikání. Britové v ní koupili tři čtvrtiny, zbytek zůstal Šmejcovi. Ve stejném poměru letos přidali polskou firmu STS a do společného podniku přibrali i její zakladatele. Nejde tedy o výhradně český případ, ale o velkou transakci s českou stopou ano.

Dříve než Pavel Tykač investoval do australských dolů, stáhl se z britského trhu. Spolu s čínskými státními firmami tam měl napůl čtyři paroplynové elektrárny fungující pod značkou InterGen.

S Číňany – jak sám popsal – se „obtížně potkával“ v nastavování obchodní strategie. A tak se s nimi raději dohodl, že celou firmu prodají novému vlastníkovi. Tím je skupina Creditas olomouckého finančníka Pavla Hubáčka, která má vedle bankovních služeb i rozsáhlé aktivity v domácí energetice.

Koupě InterGenu je pro ni prvním velkým krokem do světa. Cena nebyla zveřejněna, deník E15 ji s odkazem na anonymní zdroj odhadl na „více než 20 miliard korun“.

Zatím jde o největší letošní prodej české firmy do zahraničí. Přerovskou Meoptu, tradičního výrobce puškohledů pro biatlonisty a myslivce – a nově také perspektivního dodavatele součástek pro výrobu čipů – koupil velký americký investiční fond Carlyle.

V Česku už mu patří brněnský výrobce mikroskopů Tescan, oběma podnikům Američané slibují zdroje na rozvoj v globálním měřítku. O Meoptu ve finále bojoval také německý Carl Zeiss, ale nabídl méně a prodávajícím se jevil jako méně perspektivní partner.

Přerovský podnik prodávala rodina Američana Geralda Rausnitze, synovce někdejšího zakladatele, který o firmu přišel kvůli znárodnění.

Carlyle funguje jako klasický velký fond soukromého kapitálu podobně jako Blackstone nebo KKR. Jedním z jeho zakladatelů byl bývalý poradce prezidenta Cartera David Rubenstein.

Největší letošní obchod Daniela Křetínského se netýkal energetiky, ale – jak sám prohlásil – „francouzské intelektuální scény“. Konkrétně firmy Editis, druhého největšího knižního vydavatelství v zemi. Křetínský ve Francii studoval, bere ji jako svůj druhý domov a už roky podniká různé kroky k tomu, aby pronikl mezi místní společenskou elitu.

Editis byl na prodej, protože původní vlastník, mediální obr Vivendi, usiloval o převzetí svého rivala Lagardère a od antimonopolního úřadu dostal za úkol, aby se nejdřív něčeho zbavil. Prodejní cenu prozradila Vivendi, v tiskové zprávě firma uvedla, že celkem obdržela 653 milionů eur včetně úhrady dluhu, který u ní Editis měl.

Ve Francii Křetínský letos řešil i další velké obchody. Vycouval z deníku Le Monde, na spadnutí je ale jiný velký obchod v přepočtu skoro za 30 miliard: Začátkem roku 2024 by měl Křetínský s dalšími dvěma spojenci ovládnout předlužený obchodního řetězec Casino.

Zbraně a náboje jdou dohromady. Společnost Colt CZ týden před Vánoci oznámila, že kupuje stoprocentní podíl ve vlašimské továrně na malorážkovou munici Sellier & Bellot. Ta dosud patřila brazilské firmě CBC. Colt ji vyplatí napůl penězi a napůl vlastními, nově vydanými cennými papíry. Brazilci se tak stanou druhým největším akcionářem, hned po šéfovi Coltu Reném Holečkovi. Jeho podíl by měl klesnout na zhruba 55 procent.

Jde o největší letošní fúzi dvou domácích firem, oznámenou krátce poté, co Colt neuspěl proti Czechoslovak Group s konkurenční nabídkou na koupi americké Visty. Colt až do loňska fungoval pod tradičním názvem Česká zbrojovka, když ale Holeček loni získal slavnou americkou značku, celou firmu přejmenoval.

Investiční skupina R2G, spravující jmění tří veteránů českého byznysu Oldřicha Šlemra, Pavla Baudiše a Eduarda Kučery, podnikla velký krok směrem do USA.

Už před lety ovládla znojemského výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, vykoupila jeho menšinové akcionáře a stáhla podnik z pražské burzy. Letos k němu přikoupila větší sestru v USA. Jde o jednu z divizí americké společnosti First Quality Enterprises (FQE), která má továrny v USA a v Číně a vyrábí tkaniny do hygienických potřeb, podobně jako Pegas.

Cena nebyla zveřejněna, prvotní odhady na úrovni kolem deseti miliard však v R2G nijak nerozporují.

Nešlo sice o největší obchod roku, ale o nejsledovanější nejspíš ano. Andrej Babiš se po zpřísnění zákona o střetu zájmů zbavil médií, která si pořídil před deseti lety při vstupu do politiky.

Vydavatelství Mafra koupil podnikatel Karel Pražák do své skupiny Kaprain. Spolu s ním převzal od Agrofertu také rádiovou firmu Londa s jejím rádiem Impuls a chemičku Synthesia.

Pražák už ovládá další chemičku Spolchemie, v této oblasti tedy nákup dává logiku. Zda si ponechá i mediální firmy, anebo je kupoval jen pro někoho dalšího, zatím není jisté. Kupní cena celého balíku tří firem nebyla zveřejněna, v médiích kolovaly odhady od osmi do 12 miliard korun. Transakce ještě podléhá schválení antimonopolním úřadem.

V reakci na loňskou válečnou paniku v energetice provedla vláda letos dva velké nákupy, od kterých si slibuje, že stát bude mít zásobování plynem pod lepší kontrolou.

Od německého koncernu RWE koupila za 8,8 miliardy korun šest zdejších podzemních zásobníků. Ty byly dříve součástí státního podniku Transgas, teď je převezme jiný státní podnik ČEPS spravující páteřní elektrické vedení.

ČEPS dostal krátce poté pokyn koupit ještě tranzitní plynovod NET4GAS, jemuž kvůli výpadku zakázek pro transport ruského plynu hrozil bankrot a původní vlastníci – německá pojišťovna Allianz a fondy Borealis se sídlem v Nizozemsku – se ho chtěli zbavit. Samotná kupní cena činí tři až pět miliard v závislosti na tom, jaké NET4GAS vykáže letos a příští rok výsledky.

Stát se však také bude muset vypořádat s dluhy firmy, které činí 33 miliard, a NET4GAS si s nimi vzhledem k malému zájmu o tranzit přes Česko těžko sám poradí.

Čeští majitelé Zásilkovny (a mateřské skupiny Packeta) hledali kupce už na jaře a těsně před Vánoci obchod dotáhli. Firma, která otevřela Čechům nový přepravní kanál pro on-line nakupování, bude nově patřit tříčlennému konsorciu složenému ze skupiny Emma Capital Jiřího Šmejce, investiční společnosti R2G kolem miliardáře Oldřicha Šlemra a nadnárodního fondu CVC. Na straně prodávajících byla zakladatelka firmy Simona Kijonková s manželem Jaromírem a její spojenci, kteří do firmy během její desetileté existence postupně investovali. Cena nebyla zveřejněna, podle Hospodářských novin se pohybovala kolem devíti miliard korun.

Karlovarskou Becherovku – včetně značky a výrobního závodu – kupuje polská nápojářská skupina Maspex. Předchozí majitel, francouzský Pernod Ricard, ji prodal po 26 letech. Kupní cena nebyla zveřejněna, odhady se pohybují kolem 300 milionů dolarů. Smlouva byla podepsána poslední týden před Vánoci, finální uzavření obchodu je naplánováno na červen 2024. Maspex je jednou z největších polských potravinářských firem s obratem v přepočtu 80 milard korun, v sektoru lihovin mu patří mimo jiné vodka Zubrowka.

Největší domácí realitní magnát Radovan Vítek, vlastník skupiny CPI, prodal po pěti letech hotely pod značkou Sunčani na chorvatském ostrově Hvar. Koupil je realitní fond Eagle Hills ze Spojených Arabských Emirátů. Hotely byly dříve vnímány jako výstavní aktivum CPI, firma jejich prodej zdůvodnila tím, že investorům slíbila snížit zadlužení. Zbavila se jich v době, kdy se dostala pod tlak americké firmy Muddy Waters proslulé tím, že vyhledává po světě oslabené podniky a sází na burzách na pokles jejich cenných papírů.

Aktualizace: Do textu jsme doplnili aktuální informace o prodeji Zásilkovny a rozšířili seznam na 15 transakcí, o poslední obchod CPI.