Článek
Česká národní banka (ČNB) ve středu s největší pravděpodobností znovu ponechá nastavení úrokových sazeb beze změny. Se stávající sedmiprocentní hlavní sazbou počítá i 12 analytiků oslovených agenturou Reuters, jak ukázal její průzkum z minulého týdne. Hlavní sazba je stejná od 22. června a je na nejvyšší úrovni od roku 1999.
Guvernér nejdůležitější tuzemské finanční instituce Aleš Michl spolu s většinou členů bankovní rady totiž považuje současné nastavení sazeb za dostatečné ke stlačení inflace. Michl v posledních týdnech již několikrát zmínil, že současná měnová politika je dost přísná, přičemž domácí poptávkové tlaky se zmírňují a spotřeba domácností dokonce klesá. Stačí to ovšem?
Zvyšování úroků ze strany centrálních bank je považováno za hlavní zbraň proti inflaci. Zdražuje peníze, zvyšuje výši úroku při půjčkách i hypotékách a tím tak snižuje množství peněz v oběhu. Na druhou stranu komplikuje situaci firmám, které si půjčují například na investice a rozvoj a má tak dopad na celkovou ekonomiku země.
Podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka by ale měly být úrokové sazby při 16procentní inflaci a nejistém výhledu vyšší. Prioritou bankovní rady ČNB musí být podle něj boj s inflací, která je příčinou všech problémů, uvedl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Redakce SZ Byznys v této souvislosti oslovila několik firem s dotazy, jak ovlivňuje vysoká inflace jejich byznys nebo zda by upřednostnily další zvýšení úrokových sazeb a rychlejší pokles inflace nebo by naopak preferovaly úrokové sazby na současné úrovni za cenu pomalejšího poklesu inflace. Ptali jsme se také, jak hodnotí podporu koruny ze strany ČNB a zda podle nich tato instituce dělá pro sražení inflace opravdu maximum.
Rostou náklady na financování
Současná měnová politika už každopádně dopadá na některé tuzemské firmy, jak redakci SZ Byznys sdělil Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podnikům znatelně stouply náklady na financování korunových úvěrů a musí se vypořádat zejména s rychlým růstem cen energie či vstupních surovin.
„Náklady na úvěrové financování podniků jsou na nejvyšších hodnotách od roku 2004, což spolu s vysokými nejistotami brzdí úvěrovou a investiční aktivitu. Nejvíce jsou postiženy malé firmy, o kterých pořád říkáme, že jsou budoucností ekonomiky. Ty nyní mají drahé peníze, protože nedosáhnou na eurové úvěry, které jsou levnější,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Upozorňuje také, že tuzemská ekonomika již ochlazuje a svůj výkon bude ochlazovat v následujících měsících i bez zpřísňování měnové politiky.
„Předpokládáme, že toto aktuálně vnímá i bankovní rada ČNB, když prezentuje opatrnost v dalším případném zvyšování sazeb. Respektujeme nezávislost a roli ČNB. Chápeme makroekonomické poučky a víme, že hlavní rolí ČNB je péče o cenovou stabilitu, nicméně je třeba vnímat míru vlivu jednotlivých nástrojů měnové politiky,“ říká Čížek.
Je podle něj otázkou, jak účinný nástroj ve skutečnosti je „úrokový kanál“ měnové politiky, pokud v posledním roce stoupají externí cenové tlaky. „Zároveň řada firem kroky ČNB vnímala jako další růst nákladů,“ doplňuje Čížek. Svaz průmyslu a dopravy očekává v příštím roce celkovou inflaci kolem devíti procent, tedy stejně jako ČNB.
Bolest pro firmy
Firmy, které redakce SZ Byznys oslovila, vidí největší současný problém právě ve vysoké inflaci, která negativně dopadá na jejich byznys.
„Vysoká inflace nás ovlivňuje ve všech aspektech. Náklady, úroky z úvěrů a podobně. Stavebnímu oboru ale nyní hodně pomůže zafixování cen plynu, já sám proto odhaduji roční míru inflace příští rok okolo pěti procent, protože srovnávací základna (např. ceny pohonných hmot) bude výrazně lepší. Před fixací cen nebylo možné dělat žádné budoucí kalkulace a oddalovaly se investice,“ sdělil redakci například ředitel koupelnového centra SIKO Tomáš Vala.
ČNB podle něj pro snížení inflace vykonala už dost a za nejdůležitější nyní považuje hlavně stabilitu. Upřednostnil by tedy zachování stávající výše úrokových sazeb za cenu pomalejšího poklesu inflace, před dalším zpřísněním měnové politiky.
Rychlý růst cen má zásadní dopad i na farmaceutickou Zentivu, jak redakci sdělil její generální ředitel Boris Sananes.
„Rostou ceny účinných látek a dalších surovin pro výrobu léčiv, obalových materiálů, i náklady na dopravu a energie. Vzhledem k tomu, že cena léků je regulována státem, nemůžeme si zvýšené vstupní náklady promítnout do ceny našich přípravků a musíme je absorbovat. Pro výrobce je to z krátkodobého hlediska proveditelné, ale pokud by takováto situace měla přetrvávat dlouhodobě, může to představovat riziko pro celý zdravotní systém,“ upozorňuje.
Vysoká inflace, byť nepřímo, dopadá i na firmu Bike Fun International, která v Kopřivnici vyrábí jízdní kola. „Kupní síla obyvatel Evropy se snižuje, neboť inflace vykazuje rychlejší růst než růst nominálních mezd. Upřednostnil bych další zvyšování sazeb, ČNB tak měla konat i po konci června,“ řekl redakci finanční ředitel společnosti Petr Sazovský.
Připomíná, že centrální banka používá ke snížení inflace intervence na devizovém trhu, tedy prodává eura, nakupuje za ně koruny a domácí měna tak posiluje. „Vnímám to jako silně nestandardní mechanismus, který však pomáhá snižovat inflaci. Ve ‚standardním‘ období bych byl silně proti,“ dodává. Silná koruna totiž vývozcům snižuje cenovou konkurenceschopnost českých výrobků v zahraničí a ti zároveň za své zboží dostávají v přepočtu méně peněz. V zahraničí jim totiž za zboží platí v cizí měně, za kterou při směně dostanou méně „silných“ korun, kterými zase například platí své zaměstnance.
Dražší obleky
Majitel přední české oděvní firmy Móda Blažek redakci SZ Byznys řekl, že vysoká inflace například zdraží jejich jarní kolekce přibližně o deset procent. Zároveň by upřednostnil rychlejší pokles inflace do rozmezí dvou až tří procent za cenu toho, že úrokové sazby půjdou ještě výše. Ohledně kurzu koruny by pak preferoval především stabilitu.
„Pro jakýkoliv byznys je důležitá stabilita a předvídatelnost, tj. i stabilita měnových kurzů, abychom mohli plánovat a držet byznys dlouhodobě. Nakupujeme materiály v Itálii a plánujeme rok dopředu. Kupujeme látky, které nám dojdou v květnu, a potřebujeme proto znát kurz,“ vysvětluje majitel Ladislav Blažek.
Podle Daniela Buryše, generálního ředitele Kofoly pro Česko a Slovensko, zase bylo navýšení sazeb ze strany ČNB dostatečné a zchladilo přehřátý investiční „apetýt“ trhu.
„Porazit inflaci nebylo reálné. Komplexita dneška přináší netradiční pojetí ekonomického cyklu. Jeden parametr to nezachrání. Inflaci by další navýšení úrokové sazby nesnížilo, hlavní důvody inflace jsou jiné než klasicky přehřátá ekonomika,“ řekl redakci Buryš, podle kterého je vysoká inflace pro všechny ekonomické subjekty nepříjemnou zkušeností.
Podle Radka Veselého, předsedy správní rady společnosti Malfini vyrábějící reklamní textil, toho ČNB pro sražení inflace nedělá dostatek. „Centrální banka uplatňuje nižší sazby a držení koruny na silnějších úrovních. Tento mix se může z krátkodobého pohledu jevit jako rozumný, ale obávám se, že nám to budoucnost všechno sečte,“ předpovídá.
Firma Malfini by zároveň upřednostnila další zpřísnění měnové politiky. „Inflace tohoto rozsahu je velmi nebezpečná a může destruovat ekonomické prostředí na dlouhou dobu,“ říká. Intervence na podporu koruny hodnotí negativně.
„Domnívám se, že silnější bolest po kratší období bývá lepší než slabší bolest, ale po podstatně delší dobu. Toto se ale významně rozchází s obecnou praxí politiků a na nich navázaných institucí, kteří bohužel myslí a pracují v krátkodobém horizontu,“ dodává.
Zuzana Ceralová Petrofová, majitelka největšího výrobce akustických klavírů a pianin v Evropě Petrof, redakci SZ Byznys potvrdila, že inflace zásadně dopadá i na její firmu.
„Ovlivňuje nás ve vysokých cenách vstupního materiálu a energií a také tím, že se dlouhodobě navyšují platy zaměstnancům, což není přímo úměrné jejich rostoucí produktivitě. Tudíž jsme nuceni i my reagovat na tuto situaci, zvedat ceny pian a tím dále roztáčíme inflaci,“ říká. Intervence na podporu koruny vnímá kladně.
„Myslím, že ČNB v tomto dělá, co může. Kurz koruny k euru je poměrně dlouho stabilní, a to je jeden z faktorů, který pomáhá podnikatelskému prostředí, a zvyšuje tak možnost lepšího plánování u exportních firem, jako jsme my,“ doplňuje majitelka firmy Petrof.
Na dopady rostoucích cen poukazuje i Rudolf Bochenek, majitel BR Group, skupiny jedenácti výrobních firem z oboru plastikářství, které se orientují na automotive, strojírenství a průmyslový textil.
„Růst nákladů spojených s inflací má samozřejmě negativní vliv na všechny naše společnosti. Naštěstí díky tomu, že se nám postupně podařilo dosáhnout dobré tržní pozice a vytvořit silný tým, jsme schopni navýšení nákladů alespoň zčásti promítnout do cen našich produktů,“ říká Bochenek.
Podle něj už ČNB nemá v současné situaci moc instrumentů k ovlivnění inflace. Zároveň je dle jeho slov těžké posoudit, zda by měla centrální banka dále zvýšit sazby.
„Jinak to budou vnímat firmy financované bankami, jinak firmy využívající převážně vlastní kapitál. Obecně si ovšem nemyslím, že by růst úrokových sazeb měl klíčový dopad na rychlost poklesu inflace, tu v současnosti ovlivňují zcela jiné faktory. Zvyšování sazeb nepovažuji za vhodné, v současnosti už jsou i tak dost vysoké. Jejich další dramatický růst by mohl mít fatální dopad na spotřebitele a zpomalil by rozvoj českého průmyslu,“ odhaduje.
Dodává zároveň, že jeho exportně orientovaná skupina by uvítala slabší kurz koruny, ale rozumí tomu, že její posilování brzdí inflaci.
„Je to složitější otázka. V naší skupině jsou společnosti orientované na tuzemský obchod i výrazně na export. Naši producenti plastových dílů pro automotive vnímají situaci odlišně od výrobců lan a horolezeckého vybavení, které hlavně vyvážíme, jiný postoj mají strojaři. Jinak se k vývoji staví obchodníci, jinak nákupčí. Jsem hlavně rád, že nemusím nést odpovědnost guvernéra ČNB nebo předsedy vlády, protože optimální řešení pro všechny pravděpodobně neexistuje,“ říká Bochenek v závěru.
