Článek
Evropská centrální banka hodlá s inflací i nadále bojovat. Centrální banka se sídlem ve Frankfurtu v průběhu roku 2022 zvýšila sazby celkem čtyřikrát, čímž se její klíčová depozitní sazba dostala na úroveň dvou procent. V prosinci uvedla, že i v letošním roce bude sazby dále zvyšovat, aby zkrotila nebývale vysokou inflaci.
Podle slov člena bankovní rady Klaase Knota, který současně působí jako guvernér nizozemské centrální banky, finanční trhy podceňují odhodlání centrální banky pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku.
Euro po jeho komentářích zpevňovalo. Vůči americkému dolaru jednotná evropská měna kolem 13:00 SEČ rostla přibližně o 0,3 procenta na úroveň 1,0820 EUR/USD. Česká měna si mezitím svou pozici zatím drží, když jedno euro stojí již několik dní zhruba 24 korun.
Dolů však zamířily evropské akcie, kterým vyhlídky na přísnější měnovou politiku příliš radosti nedělají. Širší akciový index STOXX Europe 600 krátce po 13. hodině oslaboval o necelé 1,5 procenta. Dolů zamířil také německý akciový index DAX, ten ve stejnou dobu odepisoval přibližně 1,6 procenta.
„Nezastavíme“
Nedávné údaje sice naznačily zpomalení inflace v eurozóně, ta ovšem i nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky.
Podle předběžných údajů dosáhla prosincová inflace v eurozóně 9,2 procenta. Jednalo se o druhý po sobě jdoucí měsíční pokles růstu cen v celé eurozóně. Knot se však nedomnívá, že všechny nedávné údaje jsou optimistické.
ECB na příští měsíce avizovala stabilní zvyšování úroků tempem o půl procentního bodu, investoři ale předpokládají, že centrální banka nakonec nebude ve zpřísňování měnové politiky tak razantní, jak slibovala. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že míra inflace v eurozóně už se za poslední měsíc snížila. Takovou úvahu ale Knot odmítá, nic podle něj nenaznačuje, že inflace už bude vytrvale klesat.
„Po jednom zvýšení o půl procentního bodu se to nezastaví, to je jisté,“ řekl Knot v rozhovoru s finanční televizí CNBC na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Investorům doporučil, aby avizované plány ECB začali brát vážně. Část investorů si totiž myslí, že ECB zastaví zvyšování sazeb dřív, než původně předpokládala.
Knot řekl, že sazby teď neodpovídají záměru ECB, která chce inflaci srazit ke svému dvouprocentnímu cíli. „Vývoj na trhu, který jsem zaznamenal zhruba v posledních dvou týdnech, není úplně vítaný,“ poznamenal Knot v reakci na to, že část investorů očekává nižší strop základní sazby ECB, než s jakým počítali ještě koncem loňského roku.
Jádrová inflace nevykazuje žádné známky poklesu.
„Myslím, že to vlastně neodpovídá spořádanému návratu inflace ke dvěma procentům,“ dodal.
ECB se podle Knota dosud zaměřovala pouze na riziko, že měnovou politiku zpřísní příliš málo. „Vyváženější vnímání rizik je v tuto chvíli ještě daleko,“ dodal. Dvacetičlenná eurozóna, jejímž členem je nově Chorvatsko, by se mohla v zimě vyhnout recesi, případný růst ale bude velmi slabý, jak se domnívá nizozemský člen Rady guvernérů ECB. Vychází přitom z dat o velmi nízkém růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Finanční trhy nyní očekávají, že depozitní sazba ECB se z nynějších dvou procent zvýší do poloviny roku zhruba na 3,2 procenta. Ještě na přelomu roku, tedy asi před dvěma týdny, počítali s růstem depozitní sazby přibližně na 3,5 procenta. I když na únor trhy stále počítají se zvýšením sazby o půl procentního bodu, na březen se jejich odhady pohybují od čtvrt do půl procentního bodu. ECB bude o sazbách rozhodovat 2. února.
Změna postoje částečně souvisí s předpokladem, že americká centrální banka (Fed) zmírní zvyšování úroků a že ECB ji bude následovat, pokud Fed zvyšování úroků zpomalí nebo úplně zastaví. Ale zatímco míra inflace ve Spojených státech už pravděpodobně kulminovala, inflace v eurozóně by se ještě mohla zvýšit. Svědčí o tom vývoj takzvané jádrové inflace, která se stále zvyšuje. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií.
„Jádrová inflace nevykazuje žádné známky poklesu,“ upozornil Knot. „Nejprve bych musel vidět jinou dynamiku vývoje u jádrové inflace, než bych mohl začít přemýšlet o vyrovnanějších rizicích,“ dodal.
