Článek
České spotřebitelské ceny rostly v lednu nejpomaleji téměř za tři roky, což přimělo guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, aby prohlásil, že se v České republice podařilo obnovit cenovou stabilitu. Analytici však jeho nadšení mírní a upozorňují, že některá rizika stále zůstávají.
Index spotřebitelských cen v lednu meziročně stoupl o 2,3 procenta, neboli třetinovým tempem v porovnání s loňským prosincem. Podle Českého statistického úřadu stojí za tímto vývojem hlavně ceny bydlení a potravin, které šly dolů, a také vyšší srovnávací základna v loňském roce.
Druhý bod znamená, že loni v lednu byl růst cen abnormálně vysoký – 17,5 procenta, což se vedle pomalejší dynamiky některých cen projevilo v meziročním srovnání, kdy rozdíl čísel nebyl až tak velký.
Česká inflace je tak nejnižší v rámci střední Evropy – na Slovensku naměřili meziroční tempo růstu spotřebitelských cen 3,9 procenta, stejně tak v Polsku, v Maďarsku pak inflace činila 3,8 procenta.
Pokud jde o ceny českých potravin, hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozorňuje na značnou rozkývanost cen v tomto sektoru.
„Rizikem je, že dosavadní umírněný vývoj u cen potravin v posledních dvou měsících nebude pokračovat a protiinflační působení potravin se v následujících měsících zmírní,“ uvedl například hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Dalším rizikem pak je, že část podniků nechtěla přenést všechny náklady skokově do lednových cen a budou je navyšovat postupně v průběhu následujících měsíců,“ doplnil Seidler. Inflace by se však podle něj měla i přes tato rizika po většinu letošního roku držet uvnitř tolerančního pásma centrální banky.
Na další faktory upozornil analytik UniCredit Patrik Rožumberský. „Do dalšího vývoje inflace by mohla promlouvat slabá koruna, stále vysoká inflační očekávání a v nejbližší době i obnovený růst cen pohonných hmot. Inflační tlaky u řady položek, které jsou podstatné pro měnovou politiku, se zdají být stále silné,“ uvedl Rožumberský.
ČNB cílí inflaci na dvě procenta, přičemž pro svůj cíl toleruje odchylku od cíle v rozsahu jednoho procentního bodu oběma směry. Centrální banka přitom vidí za pomalejším růstem cen také dopad své měnové politiky.
„K prudkému zpomalení meziroční inflace přispělo odeznění statistického efektu úsporného tarifu. Na pokles inflace působila přísná měnová politika ČNB a slabá domácí ekonomická aktivita. Mírný protiinflační vliv měla i aktualizace vah položek ve spotřebním koši,“ uvedla ČNB v komentáři k inflaci.
Mise splněna?
Ještě před zveřejněním obvyklého komentáře ČNB se k čerstvým datům o inflaci vyjádřil guvernér ČNB Aleš Michl.
„Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát,“ uvedl Michl, hned ale doplnil varování, že centrální banka může s uvolňováním měnové politiky přeci jen vyčkat. Uvolňováním se myslí snižování úrokových sazeb centrální banky. Jejich zvyšováním banka zdražuje úroky hypoték i dalších půjček, ale zároveň tak bojuje s vysokou inflací. Když tedy inflace klesá, nastává logické očekávání, že ČNB tyto úroky bude také snižovat. A právě to Michl zpochybnil.
„Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny je proinflační riziko. Deficit veřejných financí je proinflační riziko. To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit,“ napsal na sociální síť X.
A v podobném duchu se vyjádřila také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. „Není vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na dvou procentech. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu,“ uvedla Zamrazilová.
Koruna nejprve reagovala na data o inflaci oslabením až o půl procenta, později ale ztrátu vymazala, a pohybovala se kolem úrovně 25,40 za euro. Tato hodnota je přitom výrazně slabší než prognóza ČNB, která u české měny vidí v prvním kvartále průměrný kurz 24,70 za euro.
Slabší koruna uvolňuje měnové podmínky – jedno procento jejího pohybu zhruba odpovídá změně v nastavení hlavní úrokové sazby ČNB o 0,25 procentního bodu. Centrální banka by tak mohla snižování sazeb, které zahájila v prosinci, zpomalit.
„Navzdory slabšímu lednovému číslu (inflace) se nedomníváme, že ČNB výrazně zrychlí tempo snižování sazeb na 75 (bazických) bodů na příštím jednání, a to zejména z důvodu oslabující koruny,“ uvedl Seidler.
A spokojenost s lednovými čísly vyslovil i premiér Petr Fiala. „Končí nejistota z budoucnosti a končí tak dvouletý stres ze zdražování, kterému byli vystaveni lidé i firmy,“ uvedl Fiala na sociální síti X. Vláda podle něj k utlumení inflace přispěla ozdravěním veřejných financí, snížením cen energií, a tlakem na dodavatelské řetězce a potravináře.
