Zpátky do SSSR. Putin vrací ruskou ekonomiku o 30 let do minulosti

Ještě v roce 1913 bylo podle britského ekonoma Anguse Maddisona carské Rusko pátou největší ekonomikou světa. V roce 1957 byla ekonomika dokonce druhou největší na světě. Jenže zhruba o 40 let později přišel ruský bankrot, země nesplácela zahraniční dluhy a v ekonomickém žebříčku se ocitla na 24. místě.

Ruská ekonomika se v 90. letech téměř zhroutila. Sedm let po sobě klesala v průměru o sedm procent ročně. Ale poté se dostal k moci Vladimir Putin prezentující se jako spasitel Ruska, který zajistí stabilní ekonomiku a obnoví národní hrdost.

Putinovi se na začátku nového tisíciletí podařilo domácí ekonomiku vzpružit zejména díky vývozu fosilních zdrojů. Ekonomika se nominálně zvýšila desetinásobně – i díky tomu, že ceny ropy a plynu výrazně rostly. Nicméně pozdější porušení mezinárodních smluv anexí Krymu vedlo opět k tomu, že ruský hrubý domácí produkt, nejběžnější měřítko velikosti ekonomiky, začal opět klesat.

Sankce ze strany USA a jejich spojenců omezily přístup Ruska do globálního finančního systému a centrální banka byla odříznuta od necelé poloviny svých světových měnových rezerv ve výši 640 miliard dolarů.

Západní společnosti, od McDonald's přes Coca-Colu až například po Shell, na sebe samy „uvalily sankce“ a ze země se stáhly. Ruský rubl zažívá divokou jízdu a je kapitolou sám o sobě. Na prudkém vzestupu je ruská inflace.

Institut pro mezinárodní finance (IIF) se domnívá, že se hrubý domácí produkt Ruska v letošním roce propadne o katastrofálních 15 procent. Spolu s tříprocentním poklesem v roce 2023 to podle IIF zlikviduje dlouhá léta předchozího ekonomického oživení.

Ekonomové významné investiční banky Goldman Sachs se zase domnívají, že ruská ekonomika v letošním roce poklesne o deset procent, přičemž ještě před válkou očekávali její dvouprocentní růst. Přední světová společnost Capital Economics zabývající se makroekonomickým výzkumem pak předpovídá pokles ekonomiky Kremlu o 12 procent.

„V Rusku se to dotkne prakticky každého sektoru,“ řekl serveru Insider Liam Peach, ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics. Poradenská společnost očekává, že nezaměstnanost do konce roku 2022 vzroste ze 4,1 procenta na 8 procent.

Ekonom Peach také uvedl, že krok západních vlád, který odřízl některé ruské banky od systému SWIFT, klíčového globálního systému pro zasílání platebních zpráv, tvrdě zasáhne vývoz. USA mezitím již zakázaly dovoz ruské ropy a Spojené království je následovalo.

Banka Goldman Sachs se dále domnívá, že sankce a „samosankce“ západních společností způsobí v letošním roce pokles dovozu o dvacet procent a vývozu o deset procent.

Problém vysoké inflace trápí mnoho západních vlád. Nicméně Rusové se podle ekonomů budou muset do konce roku vypořádat s inflací ve výši 20 procent a více. Rozkolísaný rubl bude velkou měrou ovlivňovat ceny dovozu, zatímco sankce a odchod západních společností pravděpodobně sníží nabídku zboží a služeb.

„Šok na straně nabídky bude doslova hrozivý,“ uvedla pro Insider Madina Chrustalevová, analytička z poradenské společnosti TS Lombard.

V březnu vzrostla inflace ve srovnání s předchozím měsícem o 7,61 procenta, což byl nejvyšší meziměsíční růst od ledna 1999. Přitom ještě v únoru inflace v Rusku činila 1,17 procenta.

Centrální banka nejprve na konci února v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila úrokovou sazbu na 20 procent, aby se pokusila zastavit výběry z ruských bank. Takto vysoké úrokové sazby však způsobily prudký pokles půjček a investic.

Ovšem minulý týden v pátek ruská centrální banka překvapivě základní úrokovou sazbu snížila na 17 procent. „Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále náročné a značně omezují hospodářskou aktivitu,“ uvedla banka v tiskové zprávě. „Rizika pro finanční stabilitu jsou stále přítomna, ale prozatím se přestala zvyšovat, mimo jiné díky přijatým opatřením na kontrolu kapitálu,“ dodala.

Analytička Chrustalevová uvedla, že rychlý odliv zahraničních investic a společností pravděpodobně způsobí velké změny v ekonomice. Vláda bude hrát mnohem větší roli a výroba komodit se stane ještě důležitější.

Jediným paprskem naděje pro Rusko je, že jeho brutální válka na Ukrajině prudce zvýšila světové ceny komodit. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě a dodává Evropě více než třetinu zemního plynu.

Ekonomové Goldman Sachs se domnívají, že Rusko by mělo i v roce 2022 dosahovat velkého přebytku obchodní bilance, což by do země přineslo zahraniční měnu a poněkud zmírnilo bolest pro finanční systém.

Oficiální kurz rublu v posledních dnech prudce stoupl, protože se zintenzivnila mírová jednání. Investoři doufají, že ukončení války by mohlo vést k alespoň částečnému začlenění Ruska do světové ekonomiky.

Situace se však může i zhoršit. Ekonom Peach z Capital Economics uvedl, že krok Evropské unie omezit dovoz energie by měl obrovský dopad a mohl by vyvolat vlnu firemních bankrotů. Vyhlídky jsou však nyní velmi nejisté.

Americká ministryně financí Janet Yellenová zároveň upozornila, že nedávné oživení rublu není známkou toho, že ruská ekonomika odolává západním sankcím. Dodala, že ze současného kurzu rublu by se nemělo nic vyvozovat.

Nicméně centrální banka Ruska je „přesvědčena, že nejostřejší fáze hospodářské krize již pominula“.