Článek
Skupina českých byznysmenů volá po pružnějším dohledu nad veřejnými zakázkami. V otevřeném dopise proto vyzývá vládu, aby přijala zákony, jež rozhodování o veřejných zakázkách zjednoduší. Chtějí docílit reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jak napsaly ve středu SZ Byznys.
Současná vláda o reformě dříve mluvila, dosud ovšem k žádné nedošlo, což některé podnikatele vyburcovalo. Ti požadují novelu zákona o zadávání zakázek, protože problémy s veřejnými zakázkami podle nich ohrožují i prosperitu regionů, například kvůli pomalé tvorbě pracovních míst a zdražování krajských či obecních zakázek.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se jejich výzvě brání. Návrh byznysmenů podle reakce mluvčího ÚOHS Martina Švandy totiž „trpí značnými nedostatky“.
„Podnikatelé bohužel pouze kopírují mnohdy vyvrácené argumenty předkladatelů reformy, případně neziskových organizací, a vůbec se nezajímali o zkušenosti a názor ÚOHS, který má v rozhodování o veřejných zakázkách třicetiletou praxi a know-how,“ vysvětlil důvody nesouhlasu ÚOHS s požadavky podnikatelů mluvčí.
„Odborná veřejnost zabývající se veřejným zadáváním přitom velice dobře ví, že úřad je otevřený diskuzi o problematice veřejného zadávání i jeho přezkumu a jeho zástupci v podstatě každý týden vystupují na tematických konferencích či workshopech pro zadavatele i dodavatele,“ dodal.
Pokud by současný návrh byznysmenů u vlády, konkrétně u Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož gesce příprava novely spadá, prošel, nebyl by podle Švandy funkční.
„Navrhovaná novela nezavádí smysluplný a předvídatelný procesní postup, protože ani autoři návrhu nejsou schopni vysvětlit, jak by řízení mělo v praxi fungovat. V průběhu legislativního procesu docházelo v návrhu reformy k naprosto překotným změnám. Je tedy otázkou, zda vůbec detaily vedení správního řízení zvládl předkladatel domyslet, neboť není zodpovězeno to základní, jak má vypadat v řízení dokazování,“ kritizoval.
Změnám se nebráníme, tvrdí úřad
Vláda už ve svém programovém prohlášení slíbila reformu ÚOHS, která má za cíl omezit pravomoc hlavy úřadu a renovovat postupy přezkumu o veřejných zakázkách.
Ministerstvo pro místní rozvoj chystá reformu
- Reforma je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, které „na základě programového prohlášení vlády a dohody koaličních stran připravuje reformu přezkumu veřejných zakázek inspirovanou osvědčenými postupy české i zahraniční aplikační praxe,“ stojí v prohlášení.
- Reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže proto prosazuje i ministr rozvoje pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). Ten loni znovu předložil Legislativní radě vlády návrh reformy, jejíž hlavní záměr je omezit pravomoc předsedy úřadu, který sám ve druhé instanci rozhoduje o veřejných zakázkách. Rozhodnutí o zakázkách miliardových hodnot totiž často stojí na jediném úředníkovi, což mnoho lidí kritizuje.
S úpravami vlastního fungování přišel i samotný ÚOHS. Podle Švandy dokonce vypracoval vlastní návrh úprav rozhodování o veřejných zakázkách. „Úřad zpracoval ucelený návrh, který by odstranil opakovaně kritizovaný meziinstanční ‚ping-pong‘,“ uvedl mluvčí pro SZ Byznys. Výrazem odkazuje na „vracení případů zpět do prvního stupně, pokud předseda úřadu vyhoví rozkladu“.
„Podle návrhu ÚOHS by předseda, v případě rozkladového řízení, rovnou vydával finální rozhodnutí ve věci. Současně návrh počítal se zavedením motivačního nástroje, aby navrhovatelé akceptovali prvostupňová rozhodnutí, a to tím, že by jim byla vracena část (30 %) uhrazené kauce, pokud akceptují prvostupňové zamítavé rozhodnutí. Pokud rozklady podají zadavatelé, blokují sami sebe,“ vysvětlil mluvčí.
Příklady z praxe, na které upozorňuje otevřená výzva podnikatelů
„Níže uvádíme několik příkladů, kdy komplikovaný systém kontroly soutěže o veřejné zakázky způsobil výrazné zdržení velkých investic či jiné významné komplikace ve snaze zajistit veřejné služby:
2. etapa Metra D – Praha
ÚOHS v několika řízeních přezkoumává od konce roku 2022. Výběr sdružení vedeného Subterrou napadlo sdružení firem Porr, Eurovia a Marti. Pražský dopravní podnik následně zrušil výběr vítěze zakázky, ale ne samotný tendr. Loni v srpnu vybral DPP vítěze podruhé, znovu šlo o sdružení vedené Subterrou. Tendr napadla před ÚOHS také stavební firma Strabag, které dal ÚOHS v lednu 2025 za pravdu a opětovně zrušil výběr dodavatele.
Dále návrh zahrnuje například omezení blanketních rozkladů (blanketní rozklad napadá rozhodnutí pouze formálně bez faktických argumentů), čímž se řízení prodlužuje. „Tato opatření by mohla znamenat významné zkrácení v části správních řízení. Rovněž byla navržena další drobná opatření vedoucí k racionalizaci a zefektivnění přezkumu ve smyslu minimalizace blokace zadavatelů,“ dodal.
Změny by podle mluvčího úřadu měly přijít postupně a začít by se mělo právě opatřeními v návrhu ÚOHS.
„Současně předseda úřadu dlouhodobě prosazuje racionalizaci rozhodování, které podle něj musí vycházet ze situace na trhu a neutápět se ve formalismu. Nad to se úřad nebrání detailní analýze i dílčích procesních pravidel ve vedeném správním řízení, které by též při jejich promyšleném uchopení do budoucna mohly zjednodušit a zrychlit proces přezkumu,“ sdělil Švanda.
Každoročně přicházíme o miliardy, míní podnikatel
Spolumajitel investiční skupiny RSJ a ambasador pracovní skupiny Druhé ekonomické transformace Libor Winkler, který je jeden ze signatářů otevřeného dopisu, v rozhovoru pro SZ Byznys kritizoval například délku rozhodovacího řízení o zakázkách.
Podle něj rozhodování trvá v Česku mnohem déle než například u sousedního Německa. Zatímco v Německu se o zakázkách rozhoduje průměrně 40 dní, u nás se průměr pohybuje v rozmezí pěti měsíců až několika let.
Podle mluvčího ÚOHS však srovnání postupů zmíněných zemí nedává smysl. „Porovnávat situaci v ČR a v Německu je poměrně nepřípadné, protože v Německu se dozorují pouze nadlimitní veřejné zakázky,“ napsal v reakci pro SZ Byznys.
„Jsme jediný evropský stát, kde ve finále rozhoduje jeden člověk – předseda ÚOHS. A máme nejvíce kol, ve kterých se rozhoduje. U nás to jde pomalu a proces je nepředvídatelný. Pro účastníky to znamená, že věci se vlečou mnoho měsíců. Je to neefektivní,“ kritizoval Winkler.
Zároveň podle byznysmenů na zdlouhavý proces tvrdě doplácí ekonomika. „Odpůrci zdržují realizaci zakázek o dlouhé měsíce či roky a dodavatelské ceny každým dnem rostou. Uchazeči o veřejné zakázky se zdržením počítají a rovnou nabízejí nadsazené ceny. Každoročně tak zbytečně přicházíme o miliardy z kapes nás všech,“ stojí v otevřeném dopise vládě.
„Ve veřejných zakázkách se točí 700, možná i více miliard. Víme, že ten systém je neefektivní. Kdyby se efektivita zvýšila, jsou to určitě nižší desítky miliard. Když jsme dělali odhady, bylo to nějakých 50 miliard korun. Ty by se mohly napumpovat do školství, vědy a podobně,“ potvrdil Winkler v rozhovoru pro SZ Byznys.
