Zlom v podpoře Trumpa: Byznysoví giganti říkají „dost“

Americký prezident Donald Trump čelí sílící kritice ze strany některých dosavadních podporovatelů z řad miliardářů a byznysové elity. Důvodem je jeho plán na výrazné zvýšení cel na zboží z mnoha zahraničních trhů, který podle nich ohrožuje nejen americkou ekonomiku, ale i důvěru investorů ve stabilitu Spojených států.

Jedním z nejhlasitějších kritiků se stal miliardář Bill Ackman, zakladatel a šéf investiční společnosti Pershing Square Capital Management. Ačkoli podpořil Trumpovu kandidaturu v loňských prezidentských volbách, nyní varuje, že zavádění nových cel je ekvivalentem „ekonomické jaderné zimy“.

„Investice se zastaví a spotřebitelé zavřou peněženky,“ napsal Ackman na sociální síti X začátkem dubna. „Tím vážně poškodíme naši pověst ve světě – obnova může trvat roky, možná i desetiletí,“ uvedl v příspěvku, který do čtvrtka vidělo přes 14 milionů lidí.

Ackman zároveň apeloval na Trumpa, aby jednal s hlavními obchodními partnery Spojených států. „Tohle není to, pro co jsme hlasovali,“ uvedl s odkazem na nepředvídatelnost zaváděných opatření.

Nezvykle ostrá slova zazněla také od Kena Griffina, dlouhodobého podporovatele a velkého sponzora Republikánské strany. Miliardář hlavě státu vyčítá, že USA podkopává svou krkolomnou obchodní válkou a ničí tak zavedenou a spolehlivou „značku“.

„Spojené státy byly více než pouhým národem. Byla to značka, a to univerzální – ať už jde o naši kulturu, ekonomickou sílu nebo armádu,“ uvedl podle CNN vlivný investor na Summitu světové ekonomiky Semafor ve Washingtonu.

Trump oznámil, že plánuje plošně navýšit cla na zboží ze zemí s největšími obchodními nerovnováhami vůči USA. Tato opatření již ovlivnila světové burzy, které reagují strmým poklesem.

Obavy neskrývá ani Jamie Dimon, šéf bankovního giganta JPMorgan Chase, který ve svém dopise akcionářům varoval: „Nedávná cla pravděpodobně zvýší inflaci a vedou k vyšší pravděpodobnosti recese. A i kdyby recesi přímo nezpůsobila, růst rozhodně zpomalí.“

K Trumpově celní politice se kriticky staví i další významní investoři. Stanley Druckenmiller, zakladatel a šéf investiční společnosti Duquesne Family Office, který v minulosti vedl fond Quantum Fund po boku George Sorose, vyjádřil obavy z navrhovaných celních opatření.

Druckenmiller, známý svou schopností předvídat makroekonomické trendy, uvedl, že „nepodporuje cla přesahující desetiprocentní rámec“ a označil Trumpovy návrhy za škodlivé.​

Ken Fisher, zakladatel a výkonný předseda společnosti Fisher Investments, která spravuje aktiva v hodnotě přes 290 miliard dolarů, byl ve své kritice ještě ostřejší. Fisher, autor několika bestsellerů o investování, napsal na síti X: „To, co Trump představil, je hloupé, špatné, arogantně extrémní, obchodně neznalé a řeší neexistující problém špatnými nástroji.“​

Ke kritikům se čerstvě přidal i miliardář a majitel Dallas Mavericks Mark Cuban. Na platformě Bluesky varoval, že kombinace cel a vládních škrtů „může ekonomiku poslat do krize horší než v roce 2008“ a vyzval Trumpa, aby ponechal maximálně desetiprocentní všeobecné clo a zbytek opatření okamžitě pozastavil.

K sílícímu znepokojení se přidal i zakladatel společnosti Virgin Atlantic Richard Branson. Podle něj jsou nevyzpytatelná rozhodnutí amerického prezidenta „hrozná pro všechny“ a Trumpova politika napáchala ve světě mnoho škod. Branson rovněž varoval, že nepředvídatelné kroky Bílého domu podkopávají podnikání jako takové, a označil Trumpův přístup k Ukrajině za nejzávažnější problém, který by měl svět znepokojovat nejvíce.

Dokonce i Elon Musk, který Trumpa často veřejně podporoval, vyjádřil obavy. V rozhovoru s italským vicepremiérem Matteem Salvinim uvedl, že by uvítal „nulové clo“ mezi USA a Evropou a volal po vytvoření efektivní zóny volného obchodu mezi oběma kontinenty.

V úterý Musk oznámil, že od května výrazně omezí své angažmá v Úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), kam jej přizval sám Trump, a začne se více soustředit na vedení automobilky Tesla, která zveřejnila své hospodářské výsledky. Tento krok vyvolal další spekulace o ochlazení vztahů mezi Muskem a prezidentem USA.

Muskův odklon od Trumpovy politiky je patrný i z jeho veřejných sporů s hlavním architektem celní strategie, Peterem Navarrem. Musk na platformě X ostře kritizoval Navarrovou odbornost a sarkasticky poznamenal, že „PhD z Harvardu je spíš nevýhoda než výhoda“. Tento konflikt odráží hlubší neshody ohledně směřování americké obchodní politiky.

Mezinárodní měnový fond (MMF) mezitím snížil odhad růstu globální ekonomiky pro rok 2025 na 2,8 procenta, přičemž téměř polovinu zhoršení připisuje právě americkým clům a pravděpodobné odvetě dalších zemí. Podle hlavního ekonoma MMF Pierre-Oliviera Gourinchase „prudký nárůst nejistoty a protekcionismu může světový růst výrazně zpomalit“.

Ekonomové i firmy se obávají především obrovské míry nejistoty, kterou Trumpova politika přináší. Simon MacAdam, hlavní ekonom poradenské společnosti Capital Economics varuje, že mnohé firmy se zdrží zásadních investic.

„Pokud jste středně velká nebo i velká firma, budete velmi váhat, co dělat. Pokud budou cla za pár měsíců zase zrušena nebo snížena, může se stát, že utratíte stovky milionů dolarů zbytečně,“ řekl v rozhovoru pro CNN.

Trumpova administrativa tvrdí, že nová celní opatření jsou reakcí na dlouhodobě nerovné podmínky v mezinárodním obchodu, kdy jiné země podle něj uplatňují vyšší cla na americké zboží než Spojené státy na to jejich. Kritici však tvrdí, že nový kurz by mohl USA izolovat a poškodit její pozici na globálním trhu.

Znepokojení roste i v politických kruzích. Část republikánského establishmentu se od Trumpa distancuje, zatímco dvanáct demokratických generálních prokurátorů podalo žalobu s tvrzením, že prezident překročil své pravomoci.

Nejbližších týdny tak budou klíčovým testem – buď dojde k diplomatickému kompromisu, nebo se začne naplňovat varování o „ekonomické jaderné zimě“, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro americkou i globální ekonomiku.