Článek
Češi platí za elektřinu více než loni, tvrdí Český statistický úřad (ČSÚ). Někteří dodavatelé energií však říkají opak.
ČSÚ uvádí, že Češi v říjnu platili za elektřinu meziročně o 10,5 procenta víc. Plyn podle úřadu naopak zlevňoval o 2,3 procenta. Píše to u položek ve spotřebním koši, který zveřejňuje spolu s měsíční inflací. ČSÚ v říjnu reportoval, že meziroční zdražení spotřebitelských cen o 2,8 procenta bylo ovlivněno především vývojem nákladů na bydlení, kam spadají i energie.
ČSÚ si za více než desetiprocentním nárůstem stojí a odůvodňuje ho zdražením regulované složky. Oproti loňsku poměrně významně vzrostla, neboť v roce 2023 ji dotoval stát. Například poplatky za podporované obnovitelné zdroje, které činí 599 Kč včetně DPH za každou spotřebovanou MWh, domácnostem zcela odpustil a vzal je na sebe.
Postupně zlevňuje silová složka ceny elektřiny, která tvoří více než polovinu konečné její ceny. „Cena regulovaných plateb velmi výrazně roste, a to u všech dodavatelů. Tento růst v současné době v meziročním porovnání převažuje nad vlivem cenového poklesu silové složky. To vysvětluje současný meziroční růst cen elektřiny pro domácnosti,“ vysvětlují statistici.
Silová složka v průběhu roku v cenících dodavatelů několikrát zlevnila, zatímco regulovaná část ceny zůstává od ledna po celý rok stejná.
Ceny energií ČSÚ počítá z ceníků, které zveřejňují největší obchodníci s energiemi v Česku. Konkrétně jde o ČEZ, E.ON, Pražskou energetiku a Centropol. ČSÚ tvrdí, že počítá „na základě zcela vyčerpávající nabídky všech plateb za elektřinu“ a podle metodické příručky výpočet obsahuje přibližně 530 cen.
Zohledňuje přitom všechny distribuční sazby, jističe, regulované platby, silovou elektřinu, poplatky za podporované zdroje energie včetně daní.
„Při výpočtu celkového indexu je také zohledněna významná část zákazníků s fixovanými kontrakty. Celkový cenový pokles je proto do indexu promítán pouze adekvátní proporcí a průběžně je zohledňováno postupné ukončování těchto fixací,“ vysvětluje mluvčí ČSÚ Jan Cieslar. Výpočet by tedy měl zahrnovat veškeré složky, které zákazníci platí.
V průběhu října mohly končit tříleté fixace cen elektřiny odběratelům, kteří si po pádu společnosti Bohemia Energy u nového dodavatele stihli zajistit ještě poměrně nízkou cenu. Těchto klientů bylo jen u ČEZ několik desítek tisíc. Ale ani tento počet by neměl do statistiky promluvit negativně.
„Aktuálně se cena tříleté fixace elektřiny pro stávající zákazníky pohybuje dokonce o něco níže, než byla cena tříletých fixací, kterou jsme nabízeli klientům Bohemia Energy v říjnu 2021,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Meziročně našim klientům poklesla cena za dodávku v průměru o 15 procent. Díky tomu se u našich klientů rozhodně nedá mluvit o tom, že by jejich celková cena energií stoupla o 10,5 procenta.
Obchodníci s elektřinou však odmítají, že by jejich zákazníci platili za elektřinu meziročně více.
„Do cen pro zákazníky promítáme pozitivní trendy na trhu, a když to vývoj a naše nákupní strategie dovolí, cenu snižujeme. Meziročně našim klientům poklesla cena za dodávku v průměru o 15 procent. Díky tomu se u našich klientů rozhodně nedá mluvit o tom, že by jejich celková cena energií stoupla o 10,5 procenta,“ říká mluvčí E.ON Roman Šperňák.
Meziroční navýšení cen nevidí ani ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „V cenících určitě nárůst není. Teď jsou ceny silové elektřiny oproti loňskému stropu o 2000 Kč za MWh níže a pokles cen silové elektřiny tvoří více než polovinu celkové ceny. Zdražení mi připadá velmi nepravděpodobné, protože by regulovaná část musela stoupnout o více než 2000 Kč za MWh,“ popisuje.
Regulovaná částka však meziročně vzrostla zhruba o 1200 Kč po přičtení plateb za jistič, platbu za podporované zdroje i nesíťové služby.
Zdražení nepozorují ani cenové srovnávače, které sledují běžné ceníky dodavatelů. „U akvizičních ceníků dochází k situacím, kdy se ceny elektřiny či plynu u dodavatelů přiblížily a v některých případech dokonce klesly pod burzovní ceny, což je dlouhodobě neudržitelné,“ popisuje situaci energetický analytik srovnávače Ušetřeno.cz Arsen Lazarevič.
„Neznáme metodiku výpočtu, ale pokud hovoříme o celkové ceně za dodávku elektřiny, je možné, že se v meziročním srovnání odrazilo navýšení regulované části ceny a především navrácení poplatku POZE. Z pohledu obchodníka jednoznačně můžeme říct, že u nás obchodní složka ceny od září 2023 postupně klesá,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Podle některých dodavatelů však nemusí být nárůst ceny o desetinu daleko od pravdy. „V meziročním srovnání indexu spotřebitelských cen ČSÚ za jednotlivé měsíce růst cen elektřiny osciluje mezi 13,3 (leden) až 8,9 (červen) procenty,“ říká marketingový ředitel Centropolu.
Nárůst přisuzuje jednak návratu POZE, růstu regulovaných plateb od ledna 2024 a také zvyšování stálých měsíčních plateb, které loni vláda zastropovala na 130 Kč měsíčně a které řada dodavatelů v průběhu letošního roku zvedla.
„V nejběžnější distribuční sazbě D02d se tak i v našich cenových modelech dokumentujících vývoj tuzemského trhu projevuje cenový růst v řádu vyšších jednotek procent (5,5 procenta při roční spotřebě 1,8 megawatthodiny, 3,9 procenta při spotřebě 3 megawatthodiny),“ vysvětluje marketingový ředitel společnosti Centropol Jiří Matoušek a dodává, že ani zásadní pokles cen silové elektřiny nedokázal eliminovat vliv růstu stálých měsíčních platů a regulované složky.
Měsíční výpočet indexu statistický úřad ověřuje čtvrtletním šetřením cen od všech významných dodavatelů energií pro domácnosti. „Je tedy doplňován reálnými údaji od dodavatelů,“ zdůrazňují statistici.
Index vstupující do měsíčního výpočtu celkové inflace je indexem výběrovým a slouží především pro odhad cenového vývoje vyšších agregací cenového koše, tedy nikoliv oné detailní položky samotné.
Dodavatelé potvrzují, že ČSÚ pravidelně reportují, kolik jejich zákazníci platí za elektřinu. „Stejně jako jiní dodavatelé, poskytujeme čtvrtletně agregované výnosové ceny zákazníků (tedy zprůměrovanou cenu, kterou platí za elektřinu) dělené do pásem spotřeby podle metodiky Eurostatu. Tyto ceny jsou navíc rozděleny na komoditu, distribuci, DPH a ostatní poplatky (např. POZE, systémové služby apod.),“ říká Horáková.
ČSÚ přiznává, že měsíční a čtvrtletní výsledky cen energií nejsou shodné. „Jelikož jde o rozdílnou metodiku výpočtu, výsledkem nikdy nemůžou být stejná čísla. Index vstupující do měsíčního výpočtu celkové inflace je indexem výběrovým a slouží především pro odhad cenového vývoje vyšších agregací cenového koše, tedy nikoliv oné detailní položky samotné. Oba indexy jsou však v souladu,“ říká vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Cena elektřiny tvoří z celkové inflace 4,4 procenta. Informace o růstu spotřebitelských cen se používají například pro účely valorizace mezd, důchodů či sociálních příjmů. Míra inflace je také klíčovým údajem pro Českou národní banku, která se snaží držet inflaci kolem dvouprocentní hranice a podle toho mění svou měnovou politiku.
