Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česka se nyní dotýká politická situace v Jižní Koreji více než dřív.
Tamní firma KHNP má v Dukovanech v příštích dekádách stavět dva jaderné bloky celkem za 400 miliard korun, což by se mohlo jevit jako problematické právě v zemi, kde dvě hlavní politické síly rozděluje mimo jiné i pohled na jadernou energetiku.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v úterý jednal v Soulu se zástupci Demokratické strany. Právě ta ovládá většinu v parlamentu a je favorizována v případě konání předčasných voleb, k nimž aktuální politická situace směřuje.
Politická situace v Jižní Koreji vyvolávala obavy, jestli neohrozí jaderný tendr na Dukovany. „I proto jsme se při návštěvě Koreje setkali nejen se zástupci vlády, ale i opoziční Demokratické strany, o které se někdy říká, že je proti jádru,“ uvedl Vlček s tím, že se během návštěvy přesvědčil o opaku.
Zástupci Demokratické strany potvrdili ministerské delegaci svou podporu výstavby jaderné elektrárny v Dukovanech, která bude trvat i po podpisu smlouvy mezi KHNP a energetickou skupinou ČEZ.
„Korejská opozice mi na jednání potvrdila, že projekt nových jaderných zdrojů plně podporuje a že jsou připraveni rozvíjet obchodní a kulturní vztahy mezi Českem a Jižní Koreou,“ říká ministr.
Jižní Korea na sebe upoutala pozornost začátkem prosince, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo. Parlament, kde prezident neměl většinu, jeho pokus odrazil a Jun skončil ve vazbě.
Poté, co se rozběhl proces prezidentova impeachmentu, zastává funkci hlavy státu i premiéra Čchoi Sang-mok, s nímž se Vlček rovněž setkal.
„S úřadujícím prezidentem a premiérem Jižní Koreje Čchoi Sang-mokem jsme řešili kromě dostavby Dukovan a zapojení českého průmyslu také další spolupráci mezi našimi zeměmi, a to nejen co se dalších investic a prohloubení obchodních vztahů týče, ale také například v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,“ popisuje Vlček.
V Jižní Koreji funguje prezidentský systém, takže prezident při výkonu svých funkcí zastiňuje premiéra a fakticky stojí v čele exekutivy. Jun Sok-jol podporoval nejen rozvoj domácího jádra, ale i výstavbu jaderných bloků v zahraničí.
Jeho předchůdce Mun Če-in, který vzešel z Demokratické strany, naopak Koreu od jádra odkláněl. Od nástupu do funkce v roce 2017 plédoval za obnovitelné zdroje, pozastavil vývoj jádra a rozhodl o tom, že se postupně v Jižní Koreji odstaví všechny jaderné elektrárny.
Podle dřívějších informací z korejských médií zástupci opozice z řad Demokratické strany o dukovanském projektu hodně pochybovali. Vadila jim především cena, která podle nich byla značně podhodnocená a pro korejskou stranu nepříliš výhodná. Naopak u prezidenta Juna a jeho administrativy měly KHNP a české reaktory podporu.
Korejci rovněž podpořili spolupráci s Českou republikou v oblasti inovací a průmyslu, jako je energetika, polovodiče nebo doprava. Uvítali také posílení letecké linky Soul–Praha na sedm letů týdně, což podle Vlčka přispěje k rozvoji obchodních a kulturních vztahů obou zemí.
