Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Agrární komora ČR, Zemědělský svaz a další dvě zájmové organizace vyšlou do Prahy stroje ve čtvrtek 7. března. „Zemědělský balíček“, představený minulý týden vládou, považují za nedostatečnou reakci na problémy podniků v oboru.
Přesná podoba protestů se bude teprve ladit. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy půjde spíše než o blokádu o protestní průjezd metropolí. Cílem bude několik vládních institucí. Do Prahy se sjedou odhadem stovky zemědělských strojů především ze středních Čech.
Demonstrace se podle Agrární komory zúčastní také část farmářů, kteří už v Praze byli 19. února, ale později označili protesty kolem podnikatele Zdeňka Jandejska (majitel holdingu Rabbit CZ) a odboráře Bohumíra Dufka za zpolitizované.
„Nechceme trestat obyvatele České republiky, nechceme trestat Pražany. Jde o to, jestli tady chceme mít české potraviny,“ řekl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Podle něj je zájem o zapojení se do protestů ze strany zemědělců vysoký a svazy musí limitovat jejich počet, aby nedošlo k zablokování magistrály a centra Prahy.
„Trasu jsme zvolili, abychom se soustředili hlavně na vládní budovy. Nebude to blokáda, ale pohyb zemědělské techniky po Praze,“ dodal prezident Agrární komory Jan Doležal.
V pátek Ministerstvo zemědělství po týdnech koaličních jednání přišlo s konkrétními návrhy „zemědělského balíčku“, který by měl pomoci zlepšit situaci v oboru. Zemědělci upozorňují na řadu problémů – nesnesitelnou byrokracii, levné dovozy ze třetích zemí i škrty v dotacích.
Vláda část jejich námitek připouští a zemědělcům nabídla tři formy pomoci: slevy na sociálním pojištění zaměstnanců v zemědělství ve výši dvou miliard korun v roce 2024, navýšení národních podpor na zlepšení pohody zvířat o 550 milionů Kč a také zvýhodnění středně velkých podniků při čerpání investičních dotací a zároveň navýšení investic z 1,5 na tři miliardy korun.
Z původních vládních plánů naopak vypadl nápad na změny takzvané redistributivní platby a nápad na nedanění dotací.
O balíčku v pondělí jednaly zemědělské nevládní organizace, které už minulý týden pohrozily dalšími protesty, předběžně naplánovanými na čtvrtek v Praze. V jejich očích jsou ústupky vlády nedostatečné.
Prezident Agrární komory Jan Doležal řekl, že slevy na sociálním pojištění přijdou po dvou letech vládní slibů, a to až v roce 2025. „Chceme to černé na bílém. Přáli bychom si větší podporu vlády,“ řekl Doležal s tím, že ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) se snaží hledat konstruktivní řešení, ale část vlády vůbec neví, co se v zemědělství děje.
Jeden z hlavních požadavků zemědělců míří k rychlému řešení dovozů levných komodit ze třetích zemí včetně Ukrajiny. Agrární komora tvrdí, že se do Evropské unie za 1,5 roku dovezla zemědělská produkce za 19 miliard eur, která zde dříve nebyla.
Zemědělci často ukazují na Ukrajinu, ale ministr Výborný v pátek na tiskové konferenci řekl, že aktuálně jsou problém zvýšené dovozy z Ruska.
Pokud jde o dovozy, nemluvíme jen o Ukrajině. Problémem jsou obecně importy ze třetích zemí, Rusko je jeho částí. Máme problém s přebytkem na evropském trhu a je pravda, že sem míří také pšenice z Ruska.
„V Evropě je v tuto chvíli poměrně výrazný nárůst dovozů olejnin a obilovin z Ruské federace. V situaci, kdy agresor vede víc jak dva roky válku vůči Ukrajině, je to potřeba zarazit,“ uvedl s tím, že hledá cesty, jak tomu předejít.
„Pokud jde o dovozy, nemluvíme jen o Ukrajině. Problémem jsou obecně importy ze třetích zemí, Rusko je jeho částí. Máme problém s přebytkem na evropském trhu a je pravda, že sem míří také pšenice z Ruska. Pan Výborný sice řekl, že bude iniciovat embargo, ale my máme informace, že to není možné,“ reagoval Martin Pýcha
Částí zemědělců kritizovaná dohoda o bezcelním obchodu s Ukrajinou bude pokračovat i po 5. červnu, kdy vyprší její stávající znění. Podle Výborného však s omezením, které by mělo importy cukru, drůbeže, vajec udržet pod průměrem let 2022 a 2023. Vláda se jednoznačně staví za pokračování pomoci Ukrajině. Jedná se i o zařazení obilí a olejnin na tento seznam.
Pýcha ocenil navýšení investičních dotací, je však podle něj sporné, zda to zemědělcům pomůže, protože řada podniků nemá na účtech hotovost a projektové investice se proplácejí zpětně.
Odezvu ve vládě nenašel požadavek zemědělských organizací na snížení daně ze zemědělské půdy na úroveň z roku 2022.
Ministr Výborný uvedl, že vláda splnila koaliční program. To je částečně pravda, protože se dotační politika nasměrovala více ve prospěch drobných farem. Nepodařilo se naopak prosadit zastropování dalších dotací s výjimkou redistribuce. Důvodem je prý nemožnost efektivně sledovat majetkovou propojenost podniků.
„V situaci, kdy nemáme nástroj, jak efektivně sledovat propojenost podniků z hlediska majetkového, není reálná možnost, jak bychom mohli zastropovat dotace,“ uvedl ministr. Zastropování dotací na 100 000 eur jako jinde v Evropě by podle něj znamenalo poškození farem nad 1100 hektarů, tedy i té skupiny, která je dnes ekonomicky ohrožena a ocitla se na jídelníčku holdingů. Ministr chce proto naléhat na své vládní kolegy z jiných resortů, aby se vytvořil jakýsi registr propojených podniků.
Asociace soukromého zemědělství ale tvrdí, že sledování majetkové propojenosti už je dnes možné, a to formou nástrojů, jako je Cribis. Nesouhlasí také se zamýšlenými slevami na sociální pojištění za zaměstnance, protože by se netýkaly OSVČ, a tím velké části rodinných farem.