Článek
Český veřejný prostor během prezidentské kampaně vypadá, jako by prezident byl spasitelem, který vyvede Česko z ekonomické krize. Prezidentský kandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na ekonomické krizi dokonce postavil část své kampaně, v níž používá spojení: „Už žádné vládní pokusy. Chudneme!“
Prezident však příliš nástrojů k výrazné změně české ekonomiky v rukou nemá. Může ji však ovlivňovat zprostředkovaně podle pravomocí, které mu ukládá zákon.
Jak může hlava státu rozhodnout o měnové politice?
Prezident například nemůže přímo rozhodnout o přijetí eura, ale jmenuje vládu, která o zavedení jednotné evropské měny rozhoduje. Dále jmenuje členy Bankovní rady České národní banky (ČNB), která vládě dává zprávy ohledně doporučení pro přijetí či nepřijetí eura. Stejně jako ČNB však mohou prezidentovy názory na zavedení eura v zemi ovlivnit veřejnou debatu ohledně jeho vnímání.
V pravomocích prezidenta, které jsou dány Ústavou, je jmenování členů Bankovní rady ČNB, tedy guvernéra, viceguvernérů a dalších členů. Jeho rozhodnutí tak promlouvá do vedení ústřední banky státu, a tedy i jejího směřování.
Členové bankovní rady jsou voleni na šest let, což přesahuje pětileté volební období hlavy státu. Současný guvernér Aleš Michl, kterého loni jmenoval ještě současný prezident Miloš Zeman, tak zůstane ve vedení po celý mandát příštího prezidenta.
V rukou Petra Pavla nebo Andreje Babiše tak bude jmenování ostatních členů rady, kteří jsou voleni rovněž na šest let. Většině z nich, až na Tomáše Holuba, však vyprší mandát až v polovině roku 2028. O výraznou proměnu bankovní rady se tak postará až prezident úřadující v období od roku 2028.
Ovlivní prezident, kdo bude strážcem státní kasy?
Prezident může do ekonomiky rovněž zasáhnout prostřednictvím jmenování vlády. Prezident však rozhoduje pouze o funkci premiéra a na jeho žádost dále jmenuje ostatní členy vlády, které pověří vedením jednotlivých ministerstev a dalších institucí.
Prezidentem jmenovaný předseda vlády tak rozhoduje například o vedení klíčových ministerstev, jako je resort průmyslu a obchodu nebo financí, jehož ministr je také strážcem státní pokladny. V jakém složení bude vládnout příští kabinet, bude rozhodnuto po volbách v roce 2025.
Rozhodne příští prezident o kontrole nad majetkem a rozpočtem státu?
Prezident republiky také podle Ústavy jmenuje prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), ovšem na návrh Poslanecké sněmovny. NKÚ je nezávislým orgánem, jenž kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
Ani do vedení NKÚ však příští prezident příliš nesáhne, jelikož prezident NKÚ je volen na devět let. V dubnu 2022 jmenoval Miloš Zeman do funkce Miloslava Kalu, který v čele úřadu setrvá až do roku 2031.
Aby tato rozhodnutí byla platná, hlava státu k nim nepotřebuje tzv. kontrasignaci, tedy spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato prezidentova rozhodnutí by byla odpovědná vláda.
Jaká je role prezidenta v zahraničním obchodu?
Kontrasignaci prezident potřebuje, pokud sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, tedy i mezinárodní obchodní dohody, přičemž jejich sjednávání může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její členy.
Stejně tak je nutný podpis, pokud má prezident reprezentovat stát navenek. Pro Zemana byly typické například cesty do Číny, kde jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o ekonomických vztazích mezi Českem a Čínou.
Jak hlava státu může dále zasáhnout do ekonomiky?
Ekonomiku také může ovlivnit prostřednictvím zákonů, které jako prezident podepisuje, nebo vrací do Sněmovny. Dle Ústavy tak může zákon vetovat do 15 dnů ode dne, kdy mu byl doručen.
„O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat,“ uvádí Ústava. Prezident však nemůže poslancům vrátit ústavní zákon.
Zeman například loni v listopadu vetoval novelu státního rozpočtu, která zvyšovala schodek z 280 miliard Kč na 375 miliard Kč. Sněmovna však jeho veto přehlasovala nadpoloviční většinou.
