Článek
Pečlivě udržovaná větrná turbína se může točit a zásobovat domácnosti bezemisní elektřinou až 40 let. Problém je, že i plně funkční elektrárna je po 15 až 20 letech zastaralá, její efektivita se nevyrovná novým technologiím. Na jejím místě by mohlo stát vyšší a násobně efektivnější zařízení. Alespoň pokud to Evropská unie myslí s vlastními klimatickými plány vážně.
Problematice stárnoucích evropských pevninských větrných elektráren se věnuje deník Financial Times (FT), omezení turbín, hlavně z hlediska jejich výstavby v Česku, popisují i tuzemské firmy ČEZ a EPH.
FT ilustruje vývoj větrných elektráren na příkladu 20 let starého 90metrového zařízení, které má výkon 800 kW. Tucty takových neúnavně zásobují domácnosti v okolí španělského města Tahivilla. Na jejich místě by ale mohly stát moderní turbíny. Ty měří 240 metrů a disponují výkonem, čímž zastíní i vybrané mrakodrapy, nabízejí výkon sedm MW a podle britského deníku jedno otočení lopatek vytvoří více energie, než spotřebuje běžná španělská domácnost za den.
Podle statistik WindEurope je zhruba pětina z 90 000 evropských větrných elektráren instalovaných na pobřeží ovšem alespoň 15 let stará. Jejich potenciál je přitom značný. Vloni měl vítr na svědomí téměř pětinu celkové vyrobené energie v Evropě a v posledním kvartálu loňského roku dokonce překonal elektřinu vyrobenou z uhlí. Česká společnost pro větrnou energii uvádí, že se v tuzemsku v roce 2022 vyrobilo 700 GWh elektřiny z 215 turbín, což byl dostatek pro 200 tisíc českých domácností. V praxi se ovšem jedná o zhruba jedno procento spotřeby.
Zelené plány versus realita
Problematika větrných elektráren je tak v Evropě jiná než v Česku. V Evropě pomalu docházejí místa, kde nové větrné parky budovat, aby nenarušovaly život místním. Řešením má být takzvaný repowering, v rámci kterého by se právě staré turbíny vyměnily za nové. Alespoň pokud chce EU naplnit své cíle, a to do roku 2030 vyrábět 42,5 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů.
Naopak Česko tolik netrápí zastaralé větrníky jako to, že se jich zde staví jen velmi málo. „V Čechách není elektrická energie vyrobená z větru tak signifikantní, protože se tady špatně staví,“ odpověděl na dotaz SZ Byznys výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiří Gavor. Podle něj se často naráží u projektů na místní, kteří si stěžují na porušení územního rázu krajiny a nadměrný hluk.
„Hlavní riziko pro investory jsou nejisté výsledky z právních procesů, které mohou trvat velmi dlouho. Příležitostí je čistá energie, po které je velká poptávka. Dá se tak vyrobit konkurenceschopná elektřina za rozumné náklady,“ dodává Gavor.
Předseda komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa si myslí, že fakt, že tuzemsko zaostává za evropským průměrem, může být naopak motivující. „Pozitivní to je v tom, že máme co dohnat, u nás je potenciál pro výstavbu větrných elektráren stejný jako v Německu.“
„Při využití veškeré kapacity by se dala vyrobit třetina elektřiny, která se v České republice spotřebuje. Technologie by nám mohla pomoci se zlevněním ceny energií, protože jsou větrné elektrárny nejlevnější formou výroby elektřiny,“ dodává Chalupa.
Větrníky v Česku nerostou
Za posledních 12 let bylo v rámci České republiky podáno sedm žádostí o výstavbu větrné elektrárny. Povolovací proces přitom může trvat až 10 let. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje plán akceleračních zón, tedy oblastí, ve kterých je výstavba větrné elektrárny prakticky bezproblémová.
„Data hovoří neúprosně. Rozvoj větrné energetiky v Česku se zanedbal, mým cílem je najít cestu, která umožní rozumnou výstavbu nových větrných elektráren,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Jedna větrná elektrárna za rok vyrobí osm až 13 GWh energie, což je dostatečné pro čtyři až pět tisíc domácností,“ popsala plánovaný instalovaný výkon tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Pro zájemce o výstavbu větrných elektráren je možnost přihlášení se do aukcí, ze kterých se může za pomoci vlády získat podpora na projekt.
Podle odhadů bude v roce 2030 v Česku 958 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. Scénáře Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 jsou progresivnější než cíl NKEP (Národní klimaticko-energetický plán), který v roce 2030 předpokládá instalovaný výkon větrných elektráren okolo 763 MW, uvádí ve své studii společnost Deloitte.
V Německu se nám daří, v Česku zájem není
Zatímco Evropská unie i čeští představitelé popisují zelené plány, tuzemské energetické společnosti se na problematiku dívají realističtěji. A shodují se, že zatímco v západní Evropě je o větrníky zájem, v Česku jim stojí v cestě razítka. „EPH momentálně spravuje větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 95 MWe (elektrický výkon generátoru pozn. red.), z nichž se 82 MWe nachází ve Francii,“ uvedl Daniel Častvaj, mluvčí EPH.
„Další konkrétní plány na budoucí výstavbu má EPH především v Německu. Skrze svou dceřinou společnost, EP New Energies GmbH, je naplánováno do roku 2030 realizovat větrné projekty, jejichž celkový instalovaný výkon přesáhne 1000 MW.“ Větrníky EPH v Německu by tak během šesti let měly produkovat více elektřiny, než činí odhady pro celé Česko.
„Skupina ČEZ provozuje v ČR dva větrné parky, na Vysočině a na Svitavsku. Celkový výkon těchto strojů je osm MW. V Německu provozujeme parky větrných elektráren s instalovaným výkonem více než 130 MW, které ročně díky své produkci bezemisní elektřiny pokrývají spotřebu více než 80 tisíc německých domácností. Ve Francii jsou v provozu dva projekty o celkovém výkonu 27 MW,“ dodává člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina. Zároveň uvedl i cíl skupiny ČEZ do roku 2025, ve kterém by se mělo zprovoznit nových 100 MW větrných elektráren.
A dodává, že pokud chce Česko ovládnout vítr, je třeba změna příslušné legislativy směrem ke zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů.
