Článek
Růst cen v Česku dál zrychluje, podle statistiků činila prosincová míra inflace 6,6 procenta, zatímco v listopadu se ceny meziročně zvýšily o šest procent. Analytici takový údaj očekávali. ČNB ale zároveň úplně nevyloučila, že počátkem letošního roku bude inflace po několik měsíců dosahovat i dvouciferných hodnot, tedy více než deset procent.
K hlavním cenovým tahounům patřily podle očekávání ceny pohonných hmot, které vyskočily o 29,2 procenta, a potravin s nárůstem o 4,1 procenta. U energie statistici evidují dočasné snížení cen, protože se projevilo odpuštění DPH schválené kabinetem Andreje Babiše.
Ceny vývozu a dovozu však naznačují, co se s energiemi bude dít v novém roce. „Ceny minerálních paliv, tedy elektřiny, plynu, ropy, ropných výrobků a uhlí, opět meziročně významně rostly. Ve vývozu o 122,8 procenta a v dovozu o 124,5 procenta, čímž překonaly vývoj v říjnu,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Rychle se zvyšovaly také další náklady na bydlení – vodné a stočné (5,5 %), nájemné (3,9 %) nebo běžné opravy (10,3 %).
„Průměrná míra inflace za rok 2021 činila 3,8 procenta. Bylo to o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Šlo o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2008. Ceny zboží úhrnem v roce 2021 vzrostly o 3,5 procenta a ceny služeb o 4,4 procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Výhled do dalších měsíců není optimistický. Poslední prognóza centrální banky počítala zkraje roku s inflací sedm procent. Podle viceguvernéra České národní banky (ČNB) Marka Mory bude hůř: „Já bych to odhadoval k devíti procentům,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys.
„Může dojít k tomu, že přecenění bude výraznější, než bylo v minulosti. Inflace nakonec nemusí být ani devět procent, ale můžeme se dostat až k dvouciferné inflaci, v okolí deseti procent. Vyloučit to nelze,“ varoval. Zároveň však dodal, že už na jaře by se měla situace zlepšovat.
Česká národní banka se snaží inflaci a především inflační očekávání zkrotit rychlým zvyšováním úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba nyní činí 3,75 procenta a podle vyjádření členů bankovní rady ještě poroste. Avizoval to kromě jiných také guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Inflace se vytáhne nad 10 procent
Petr Král, ředitel sekce měnové, v komentáři ČNB uvádí, že v lednu bude meziroční růst spotřebitelských cen činit zhruba 9 procent. Nelze podle něj však vyloučit, že se inflace nakonec vyšplhá až ke dvouciferné hodnotě.
„K avizovanému zvýšení inflace přispěje zejména skutečnost, že regulované ceny začnou počínaje lednem silně meziročně růst. Dojde k tomu vlivem zdražení energií souvisejících s bydlením poté, co od ledna došlo k ukončení dočasného prominutí DPH na elektřinu a plyn. To zatím snižovalo celkovou inflaci o zhruba jeden procentní bod,“ dodal.
Inflace tak bude podle ČNB v následujících měsících růst. „Posléze se začnou celkové inflační tlaky zmírňovat. K tomu přispěje odeznění růstu dovozních cen, které podpoří i posilující koruna, a na postupný pokles inflace bude tlačit i probíhající výrazné zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky,“ vysvětlil Král.
K zvýšení inflace podle něj přispěje zejména skutečnost, že regulované ceny začnou počínaje lednem silně meziročně růst. „Dojde k tomu vlivem zdražení energií souvisejících s bydlením poté, co od ledna došlo k ukončení dočasného prominutí DPH na elektřinu a plyn. To zatím snižovalo celkovou inflaci o zhruba jeden procentní bod,“ uvedl Král.
Centrální banka by inflaci chtěla mít kolem dvou procent, jenže tento cíl přestřelovala už v roce 2020. Kromě vnějších vlivů, které ČNB nedokáže ovlivnit, například pandemií narušené výrobní řetězce nebo cenu energií, zvyšuje české ceny také nízká nezaměstnanost či uvolněná rozpočtová politika minulé vlády.
Míra úroků pak ovlivňuje cenu peněz, s odstupem se tak růst úroků ČNB projevuje například v úročení hypoték, jejichž sazby letí také strmě nahoru. Půjčit si dnes na bydlení za méně než čtyři procenta je spíše výjimečné – a dalším utahováním měnových šroubů to bude nemožné.
Stejně dynamicky rostou ceny také v eurozóně – v prosinci vystoupala inflace na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety.
Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V prvním případě statistici hlásí růst o 26 procent, u jídla o 3,2 procenta. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou později.
Inflace v eurozóně tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej také stanovila na dvě procenta. Ale překonala také odhady analytiků, ti se podle agentury Bloomberg shodovali na cenovém skoku o 4,8 procenta.
A lepší situace nevládne ani za oceánem. Míra inflace v USA v prosinci vystoupila na sedm procent, a dostala se tak nejvýše od června 1982. Nejvíce k růstu cen přispělo dražší bydlení a ojeté automobily, zvýšily se ale i náklady na potraviny, benzin a další zboží.
Americká centrální banka však na rozdíl od té evropské již avizovala utahování měnových šroubů. Do března by měla úplně ukončit nákupy dluhopisů a ve druhé polovině roku pak analytici očekávají zvyšování úrokových sazeb. Evropská centrální banka sice také skončí s nákupy dluhopisů, ale jeden program nahradí jiným. A o zvyšování úroků zatím ve Frankfurtu, kde ECB sídlí, neuvažují.
Aktualizace: doplnili jsme vývoj inflace v USA
