Článek
Centrální bankéři předpovídali, že jaro bude z pohledu inflace náročné a pak se začne růst cen postupně vracet k dvouprocentní hranici. Jenže válka na Ukrajině všechny odhady přepsala a zkrocení inflace se tím posune do ještě vzdálenější budoucnosti.
Potvrzují to i únorová data českých statistiků, podle nichž ceny rostly meziročně o 11,1 procenta, což je nejvíc od roku 1998. Na růstu se nejvíc podílely drahé energie, pohonné hmoty, náklady na bydlení a také potraviny.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému únoru o více než 11 %. Meziroční růst cen zrychluje od loňského července, tedy již osm měsíců v řadě. Nejvýraznější cenové nárůsty jsme zaznamenali u položek bydlení, dopravy a potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ceny elektřiny vyskočily podle ČSÚ v porovnání s minulým rokem o 22,6 procenta a zemního plynu o 28,3 procenta. U potravin se inflační vlna nejvíc projevila u pekárenských výrobků, kde se cenovky v průměru zvýšily o 11,3 procenta. Rychle zdražují také mléčné výrobky (v průměru o 8,8 %) a zeleniny (v průměru o 8,0 %).
Energie a jídlo však ve zdražování nejsou zdaleka rekordmany, tím jsou pohonné hmoty, které meziročně podražily o 31 procent – a to k zásadnímu a raketovému růstu u pump došlo až úplně na konci února a dále v březnu.
Ceny v restauracích a kavárnách byly meziročně vyšší o 14,1 procenta a ceny oděvů vzrostly o 17,8 procenta a obuvi o 14,7 procenta.
„V únoru se do inflace ještě nepropsaly astronomické nárůsty cen pohonných hmot. Hodnoty na stojanech čerpacích stanic se přepisují i několikrát denně a to ještě nejsme na konci. Sečteno a podtrženo, přes deset procent bude inflace letos hodně dlouho a bude zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví instituce, které s tím mohou něco dělat. Navýšení cen velmi rychle začíná dopadat na nízkopříjmové skupiny, což by mohlo vést k sociálním nepokojům,“ komentovala nejnovější čísla statistiků ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.
Dvě procenta v nedohlednu
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu lze předpokládat, že navzdory zásahům České národní banky se inflace k cíli kolem dvou procent hned tak nevrátí. V aktuální makroekonomické predikci Česká národní banka (ČNB) počítala s tím, že na konci letošního roku bude inflace kolem tří procent a bude dále klesat.
K tomu nedojde kvůli cenám pohonných hmot, turbulencím na trhu energií a dalšímu rozrušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, které vyvolaly sankce proti Rusku za napadení Ukrajiny. Drahé energie a benzin s naftou se začnou propisovat do cen dalšího zboží a budou celkovou inflaci tlačit výš a výš.
„Díky intervencím České národní banky by již nemělo docházet k výraznému oslabování kurzu koruny vůči euru. To bude bránit dalšímu růstu dovážené inflace z eurozóny. Koruna však může nadále oslabovat vůči dolaru, který v průběhu února výrazně posílil proti euru. To může prodražovat dovoz ropy a dalších produktů,“ upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem deseti procent a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení kurzu koruny, však v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému, byť dočasnému, nárůstu inflace,“ uvedl šéf měnové sekce ČNB Petr Král.
Vpád na Ukrajinu je proměnná, která ovlivní také nejmocnější centrální banky světa. I ty totiž řeší dilema, jaké kroky v boji proti vysokému růstu cen nasazují. Nejvolnější politiku zatím stále drží Evropská centrální banka, i když ceny v eurozóně rostou nejrychleji od vzniku společné evropské měny.
