Celní lavina dorazila. Může být nejvýraznější od 30. let

Americký prezident Donald Trump ve středu v deset hodin večer středoevropského času oznámil zavedení nových cel na dovoz z řady zemí, které podle něj nesou vinu na vysokém obchodním deficitu Spojených států.

Opatření mají být plošná a dotknou se široké škály výrobků napříč odvětvími. Trump nazval 2. duben „Dnem osvobození“ pro americké podniky, které podle něj dlouhodobě trpí pod nespravedlivými zahraničními tarify.

Cla navazují na sérii protekcionistických kroků, které jeho administrativa přijala od začátku roku – od cel na ocel, hliník a čínské zboží až po potvrzené 25procentní clo na automobily a jejich díly. Zároveň oznámil clo ve výši 20 procent na veškerý dovoz z Evropské unie.

„Dvacetiprocentní cla na všechny evropské produkty a 25procentní na auta znamenají výrazné zdražení evropské produkce. Můžeme se utěšovat tím, že jiné země mají cla ještě vyšší, ale tato Trumpova politika povede k velmi rychlému poklesu poptávky po evropském zboží v USA,“ komentuje pro SZ Byznys situaci Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Nová opatření by se mohla stát nejvýraznějšími cly od 30. let minulého století, kdy protekcionistická politika prohloubila hospodářskou krizi. Dnešní situace je podle Prouzy o to nebezpečnější, že světová ekonomika je mnohem provázanější.

„Trump vede celní spor nejen s Čínou, ale i s Kanadou, Mexikem. A pokud usoudí, že by chtěl převzít naleziště vzácných kovů někde v Latinské Americe, tak prostě rozjede celní válku s Latinskou Amerikou. Tato roztříštěnost je nová, přičemž řada regionů se bude uzavírat sama do sebe. Dlouhodobě to může přinést nižší ekonomický výkon,“ varuje ekonom.

USA zavádějí prakticky obrazem 10% clo na všechny obchodní partnery. Během dvou dnů mají vstoupit v platnost vyšší tarify (viz tabulka), o jejich konečné výši ovšem zřejmě je možné ještě jednat.

Pro Česko se největší problém skrývá v roli subdodavatele. „Český export do USA činí asi 140 miliard korun ročně, ale důležitější je fakt, že naše firmy dodávají díly do evropských závodů, které pak zboží či komponenty dál vyvážejí do Ameriky,“ uvádí Prouza. Podle něj je však nepřímý export ještě výrazně vyšší.

„Čeští subdodavatelé budou pod tvrdým cenovým tlakem finálních výrobců, což výrazně sníží ziskovost českého průmyslu a omezí prostor pro investice i růst reálných mezd,“ dodává.

V automobilovém průmyslu nejsou výjimkou velmi nízké marže, řádově okolo 1,5 až dvou procent. Jakmile subdodavatelé ještě více sleví, nezbude jim podle Prouzy dost prostředků na potřebné investice, vývoj či rozšiřování výroby.

Otázkou je, jak se postaví k americkým clům Evropská unie, která má v oblasti obchodu a cel pravomoc jednat za všechny členské státy.

„Dlouho se řeší, zda odpovědět na cla stejně tvrdě, nebo ne. Zastánci umírněného přístupu říkají, že Trumpa je potřeba trochu ‚uplatit‘ a vyjít mu v něčem vstříc, zatímco jiná část Evropy prosazuje razantní reakci. Ta by se nemusela omezovat jen na cla – můžeme se zaměřit třeba na americké zbrojní zakázky nebo podmínky pro technologické firmy,“ naznačuje Prouza možné kroky.

Evropská komise podle něj již déle než měsíc připravuje analýzy, aby zjistila, které sektory by Američané mohli nejsnadněji zasáhnout a zároveň jaké odvetné kroky by byly nejúčinnější proti Spojeným státům. Politické rozhodnutí je ale složité – do hry vstupuje i rozdílná politická vyjednávací síla a vnitřní zájmy jednotlivých členských zemí.

Střet mezi Evropou a USA by se mohl projevit i růstem cen. „Nárůst inflace nemusí být okamžitý, firmy se často snaží přenést zvýšené náklady nejprve na své dodavatele. Dlouhodobě se ale do cen promítnou cla i jejich dopady,“ říká Prouza.

Zároveň zdůrazňuje, že by se Evropa měla více zaměřit na překážky obchodu uvnitř vlastního trhu, a v tomto kontextu upozorňuje na nedávnou zprávu Mezinárodního měnového fondu (MMF).

„Podle jeho analýzy dosahují některé regulatorní a administrativní bariéry v rámci EU ekvivalentu zhruba 44procentního cla na výrobky a 110procentního cla na služby. Pokud bychom je odstranili, prospěli bychom i českým firmám, zejména v IT sektoru,“ poukazuje Prouza na jednu z klíčových výzev.

A doplňuje, že pro mnoho českých podniků je vnitřní evropský trh často důležitější než ten v USA.

„Amerika funguje spíš jako doplňkový trh. Pokud bychom dokázali odstranit aspoň část překážek pro služby, otevřel by se obrovský prostor pro naše podniky, zejména v IT. Máme tu spoustu skvělých startupů, které by díky menší byrokracii a snazší expanzi napříč EU získaly větší šanci růst, než kdyby se zaměřovaly na komplikovaný americký trh,“ upozorňuje.

Zatímco Trumpova cla ztíží export do USA, Čína, na kterou americký prezident uvalil 34procentní clo, se podle Prouzy rychle přeorientuje na evropský trh. „Budou okamžitě přesunovat dodávky téměř za jakoukoliv cenu. Evropa proto bude muset začít mnohem účinněji vymáhat svá pravidla, protože už několik let bojujeme s neférovým chováním čínských e-shopů, kterým dlouhodobě prochází ignorování evropských pravidel,“ upozorňuje.

Čeští politici se podle něj budou muset pod rostoucím čínským tlakem „probrat“ a začít konečně bránit poctivé české podnikatele.

Prouza zároveň předpokládá, že krátce po Trumpově rozhodnutí odhalí svou strategii i EU. „Už dříve se ukázalo, že je důležité zasáhnout americké citlivé sektory. Před pár lety se zvažovalo zavedení cel na pomerančový džus z Floridy, což by mělo pro Spojené státy velké politické dopady. Florida je klíčový volební stát, takže narušení tamní produkce by představovalo výrazný tlak na Bílý dům.“

Podobný přístup zvolila i Kanada. Když Trumpova administrativa uvalila 25procentní cla na kanadské zboží, provincie Ontario reagovala zvýšením cen elektřiny dodávané do USA rovněž o 25 procent. Opatření zasáhlo přibližně 1,5 milionu domácností a podniků ve státech jako Minnesota, New York a Michigan.

Právě takto cílené reakce podle Prouzy ukazují, že i Evropa může využít tlak na zranitelná místa americké ekonomiky jako efektivní nástroj v obchodních sporech. Zatím však panuje nejistota. Pokud Trump setrvá na protekcionistické vlně, může se podle Prouzy rozhořet rozsáhlá celní válka, která ovlivní celé dodavatelské řetězce.

České firmy, zejména subdodavatelské, budou muset zvažovat nové strategie – od snižování nákladů a hledání nových odbytišť až po užší zaměření na evropský trh, kde je rovněž prostor pro odbourání mnoha obchodních bariér.