Článek
Nově zvolený americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth uvedl, že hned po nástupu do funkce zavede dodatečná 10procentní cla na zboží z Číny a 25procentní cla na všechny výrobky z Mexika a Kanady. Chce tím zastavit nelegální migraci a pašování drog. Jde přitom zřejmě jen o první vlnu uvalování cel a další země budou následovat.
„Dne 20. ledna, jako jeden z mých prvních výkonných příkazů, podepíšu všechny potřebné dokumenty, aby Mexiko a Kanada byly zatíženy 25% tarifem na všechny produkty dovážené do Spojených států přes naše směšně otevřené hranice. Toto clo bude platit do té doby, než drogy, zejména fentanyl, a všichni nelegální cizinci přestanou s invazí do naší země,“ píše Trump na své sociální síti. Fentanyl je levná droga, která má až 80krát vyšší účinnost než heroin, v USA má ročně na svědomí desetitisíce mrtvých.
Podle BBC je ale možné, že nová cla porušují podmínky obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA). Tu Trump podepsal ve svém předchozím volebním období a vstoupila v platnost v roce 2020. Prezident si od ní tehdy sliboval zásadní podporu pohybu zboží mezi sousedícími státy.
V dalším příspěvku Trump obvinil čínskou vládu z toho, že neplní svůj slib vykonávat trest smrti pro lidi, kteří obchodují s fentanylem. Dokud problém pašování fentanylu z Číny do USA čínská vláda nevyřeší, chce Trump uvalit na čínské zboží dodatečné desetiprocentní clo.
Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu uvedl pro BBC, že představa, že Čína vědomě umožňuje, aby do Spojených států proudily sloučeniny fentanylu, je zcela v rozporu s fakty a realitou. „Čína se domnívá, že hospodářská a obchodní spolupráce mezi Čínou a USA má oboustranně výhodný charakter. Obchodní válku ani celní válku nikdo nevyhraje,“ dodal.
Trump se již dříve zavázal, že zruší status Číny jako země s nejlepším postavením na trhu a uvalí na čínský dovoz cla přesahující 60 procent. Dodatečné desetiprocentní clo, které Trump v pondělí oznámil, je tedy zatím výrazně menší. Čínská ekonomika je ale podle Reuters aktuálně v mnohem zranitelnější pozici, vzhledem k dlouhodobé krizi nemovitostního sektoru, rizikům zadlužení a slabé domácí poptávce.
„Toto clo je konkrétně zaměřeno na potlačení obchodu s fentanylem a nemusí nutně znamenat, že Trumpova slibovaná 60 % cla na veškerý čínský dovoz jsou ze hry,“ uvedl pro Bloomberg Neil Thomas, odborný pracovník pro čínskou politiku v Centru pro analýzu Číny při Asia Society Policy Institute.
V období před volbami 5. listopadu Trump představil plány na zavedení plošných cel ve výši 10 až 20 procent na prakticky veškerý dovoz. Uvedl také, že by zavedl až 200procentní cla na každý automobil, který by překročil americko-mexickou hranici.
Záleží, jak zareagují postižené země, míní analytik
Zatím není zcela zřejmé, jestli Donald Trump myslí svá vyjádření vážně, nebo jde spíš o vyjednávací taktiku. Makroekonomický analytik České spořitelny Jiří Polanský pro Byznys SZ řekl, že pokud by Trump splnil všechny své hrozby ohledně zavedení vysokých cel, dočkal by se podobné reakce od ostatních zemí.
„Obchodní válka by spustila v USA novou inflační vlnu, což rozhodně není v jeho zájmu ani v zájmu republikánů, kteří budou v příštích volbách usilovat o znovuzvolení. Dá se čekat, že nějaká cla se v USA zavedou nebo zvýší, ale nečekáme, že dojde k naplnění výrazně negativních scénářů. Spíše to může použito jako hrozba pro vyjednávání,“ předpovídá.
Analytik BH Securities Timur Barotov připomíná, že cla se týkají třech největších obchodních partnerů USA. Dodává, že podle nejčerstvějších údajů Mexiko dováží do USA nejvíce zboží ze všech zemí (cca 480 miliard dolarů), dokonce více než Čína (cca 450 miliard dolarů). Kanada je třetím největším dovozcem zboží do USA a v roce 2023 dovezla zboží v hodnotě asi 430 miliard dolarů. Podle BBC v loňském roce směřovalo více než 80 procent mexického vývozu do USA, z Kanady do USA putovalo 75 procent celkového vývozu.
Zavedení cel na tyto tři země, tedy tři největší obchodní partnery USA, podle něj tedy nelze ignorovat, jelikož ovlivní dovoz zboží v hodnotě asi 1,4 bilionu dolarů. Myslí si ale, že ačkoli politika USA na první pohled povede k výraznému zvýšení cen zboží dováženého z těchto zemí, situace není tak černobílá. Velkou část, možná i většinu zdražení, podle něj postupně vyrovnají tržní mechanismy.
„Například oslabení kurzu měn postižených zemí oproti dolaru naopak způsobí zlevňování dováženého zboží z pohledu USA, což bude kompenzovat účinek těchto cel. Také reorganizace dodavatelských řetězců a podobně inflační tlaky časem utlumí,“ řekl analytik pro Byznys SZ.
To, jak moc budou cla inflační, se bude podle něj odvíjet od toho, jak moc se jim budou postižené země snažit bránit.
Pokud se nerozhodnou například k odvetným opatřením nebo omezení obchodu, budou z toho Spojené státy výrazně těžit, do státního rozpočtu podle Barotova přitečou stovky miliard dolarů a inflace zůstane minimální, podobně jako při zavedení cel proti Číně v roce 2018. Pokud se však tyto země bránit budou, inflace v USA by mohla vzrůst v závislosti na rozsahu této odvety. Zátěž spojená s vyššími cly by nakonec dopadla na konečné spotřebitele. V každém případě však podle Barotova důsledky této politiky někdo ponese.
„Budou to buď ty postižené země a jejich exportéři, nebo to budou američtí spotřebitelé, pravděpodobně kombinace obojího. Tipl bych si, že více to odnesou ty země. Pochybuji, že se odváží rozpoutávat obchodní válku s USA. Očekávám tedy, že to bude pouze mírně inflační v absenci vyostřených politických přestřelek. USA na tom zbohatnou, ale vzhledem k jejich celkovému rozpočtu 5–6 bilionů dolarů ročně nebude tento příjem navíc významný,“ myslí si.
Vyšší cla mohou Čínu nahnat do Evropy
Trumpova celní politika může částečně ovlivnit také Evropu, a tím pádem i Česko. Podle Polanského mohou být pro Česko problém možná cla na evropské automobily, která by mohla snížit růst českého HDP.
„Jejich zavedení je v tuto chvíli relativně pravděpodobné, což by negativně dopadlo především na německý autoprůmysl a subdodavatelské ekonomiky, včetně české. V tuto chvíli čekáme pro příští rok růst českého HDP o 2,3 procenta, nicméně v případě zvýšení cel na evropská auta by mohl růst českého HDP dosáhnout jen 1,7-1,8 procenta, tedy negativní dopad zhruba půl procentního bodu,“ myslí si. Dodává ale, že by záleželo na výši cel.
Na Česko by ale mohla dopadnout také cla uvalená na Čínu, která by svůj export směřovala jinam, podle Polanského pravděpodobně právě do Evropy.
„Vzhledem ke slabé domácí poptávce v Číně je pravděpodobné, že čínští exportéři by se snažili místo do USA vyvážet více do Evropy, protože moc jiných možností globálně nemají. A rizikem jsou v takovém případě nízké, možná dumpingové ceny, které by negativně dopadaly na evropské výrobce,“ vysvětluje.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda navíc dodává, že Trumpovi jsou trnem v oku především země, které v USA vykazují vysoký objem exportního odbytu. To je kromě Mexika, Kanady a Číny například také Německo. To podle něj může být dalším cílem Trumpových celních postihů.
„Trump svoji hrozbu cly naplnit nemusí. Každopádně cla na Německo jsou velmi špatnou zprávou i pro Česko, pročež koruna od Trumpova zvolení poměrně citelně oslabuje,“ podotýká Kovanda.
