Zapomeňte na důchodce. Kyberšmejdi cílí na ženy středního věku, tvrdí experti

Počet kyberútoků na klienty bank se meziročně ztrojnásobil a celkové škody jsou více než 1,3 miliardy korun. O tolik přišly banky a 70 tisíc podvedených klientů za loňský rok dohromady.

S jakými triky se loni podvodníci vytasili? A co dělají banky, aby jim plány překazily?

Ve Focusu České bankovní asociace (ČBA) diskutovali Tomáš Stegura, ředitel útvaru digitalizace z ČSOB, Marek Macháček, expert na kyberbezpečnost z Komerční banky, a Josef Rech, bezpečnostní ředitel České spořitelny.

Největší nárůst pokusů dostat se k penězům klientů se u tuzemských bank projevil v posledním čtvrtletí roku, kdy překročil 20 tisíc případů. Důvodem, proč podvody právě v tomto období rostly nejvíce, jsou podle bezpečnostních expertů bank jednoznačně Vánoce.

„Podvodníci na období před Vánoci čekají. Lidé nejsou pozorní, velmi spěchají a důsledně nečtou, uvedl Marek Macháček, expert na kyberbezpečnost z Komerční banky.

Na další kritické období už se banky připravují, i když jim ještě zbývá několik měsíců. Bezpečností experti se totiž obávají letních prázdnin, kdy klienti na pokusy o internetové podvody reagují podobně jako ve vánoční sezoně.

„V období prázdnin nejčastěji řešíme podvody s platebními kartami. Klienti s tím, jak si rezervují dovolenou, často platí nestandardní platby, například si online půjčují auto v zahraničí,“ popisuje Josef Rech, šéf bezpečnosti České spořitelny.

Ačkoliv podle Tomáše Stegury, ředitele útvaru digitalizace z ČSOB, není před kybernetickým útokem v bezpečí žádný internetový uživatel, nejčastějšími terči útoků jsou podle dat České bankovní asociace i policie internetoví uživatelé ve věku 36 až 44 let. Převažují ženy a středoškoláci.

Podle Marka Macháčka jsou k této preferenci dva důvody. „Tato skupina internetových uživatelů se pohybuje nejčastěji na internetu a cílí na ni například reklamy na sociálních sítích. Zároveň to bývají klienti, kteří mohou disponovat dostatkem financí na svých bankovních účtech,“ popsal expert z Komerční banky.

Navzdory vysokému počtu pokusů získat peníze klientů bank se ale podle dat ČBA zdá, že se finančním institucím stále častěji daří podvody odhalovat dříve, než dojde k samotnému odtoku peněz z bankovního účtu.

Klesala i průměrná škoda na klienta. Zatímco v první polovině roku dosahovala necelých 22 tisíc korun, ve druhém pololetí to bylo 19 tisíc korun.

Podle experta na kyberbezpečnost z Komerční banky Marka Macháčka jsou banky stále ostražitější, a různými opatřeními tak podvodníky nutí přesouvat se do „nižší cenové kategorie“, aby se vyhnuli bezpečnostnímu systému bank, který upozorňuje na podezřelé transakce s vysokými částkami.

Podle Josefa Recha, šéfa bezpečnosti České spořitelny, se výše škody liší podle typu podvodů. „Největší ztráty zaznamenávají klienti s falešnými investicemi. Začínají na nízkých tisících, v průběhu času ale tato částka výrazně narůstá a škody končí ve statisících, někdy i milionech korun,“ dodává expert České spořitelny.

Podle Macháčka je ale problémem, že právě tyto investiční podvody uživatelé velmi často odhalují až po delší době, například v horizontu několika měsíců.

„Uživatelé posílají desítky tisíc měsíčně. Podvodníkům tak takto prakticky tvoří pasivní příjem,“ uvedl Marek Macháček, expert na kyberbezpečnost z Komerční banky.

Právě investiční podvody podle dat bezpečnostních expertů bank tvoří v celkovém počtu pokusů zhruba polovinu. Na druhém místě v tomto žebříčku stojí phishingové nebo vishingové útoky. Trojici z pohledu četnosti doplňují takzvané love scamy.

„Oblíbeným typem podvodu jsou také reverzní bazarové podvody. Poté, co uživatel zveřejní na bazaru nebo na sociálních sítích inzerát, obratem se začnou ozývat v drtivé většině pouze podvodníci. Problémem je, že tímto způsobem podvodník získá přístup k citlivým údajům klienta,“ dodává příklad oblíbené strategie Tomáš Stegura, ředitel útvaru digitalizace z ČSOB. Podvodníci totiž často nabídnou prodávajícímu takový způsob platby, kdy ho přesměrují na falešné stránky zavedených zásilkových firem a zde se dostanou k jeho údajům a heslům k účtu.

Ačkoli jsou ale způsobené škody menší, počet útoků roste. Podle Ondřeje Pence z oddělení prevence Policie České republiky se také významně zvyšuje důmyslnost a sofistikovanost kyberpodvodů.

„Stále vynalézavější jsou podvodníci na sociálních sítích, kde je velmi snadné najít oběť. Mezi jeden z nejzávažnějších typů podvodů nadále patří podvodné navolávání, tzv. vishing,“ uvedl na tiskové konferenci ČBA Ondřej Penc.

Podle jeho slov je tento typ podvodu o to nebezpečnější, že internetoví podvodníci dokážou nejen věrně napodobit i telefonní číslo instituce, za kterou se vydávají, ale s využitím umělé inteligence i hlas a podobu toho, za koho se vydávají.

„Je tak stále těžší rozeznat podvodný telefonát od toho pravého. Proto je edukace v této oblasti tak zásadní,“ dodává Ondřej Penc z oddělení prevence Policie České republiky.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Focusu ČBA.