Článek
Některé energetické společnosti si za předčasné ukončování smluv účtují až stotisícové poplatky, v jiných případech zase lidé marně čekají na vrácení přeplatků. Energetický regulační úřad (ERÚ) evidoval za loňský rok 622 závažných případů, ve kterých se spotřebitelé nevydali nekalé praktiky řešit soudní cestou, ale podáním žádosti o spor, kterými se zabývá právě ERÚ.
Počet lidí, kteří své spory s dodavateli řeší mimosoudně, přitom skokově narostl během energetické krize. Zatímco v roce 2021 úřad přijal 138 podání, o dva roky později jich bylo už 4,5krát tolik, tedy prakticky stejně jako loni.
Naopak počet neformálních podání, tedy nejrůznějších dotazů, stížností nebo žádostí o pomoc či radu, se dostal na úroveň před krizí. V roce 2024 to bylo necelých 10 tisíc podání. Zatímco v letech 2021 a 2022 žádostí bylo okolo 22 tisíc. Dva ze tří případů oznamují lidé telefonicky, uvádí ERÚ.
„Dobrou zprávou je, že spotřebitelé jsou po energetické krizi poučenější. Při řešení svých problémů jsou důslednější a ochotnější absolvovat i formální spor, kterým se mohou reálně domoci svých práv. I proto, že jsme se v uplynulých letech mnohem více zaměřili na osvětu, ubývá nám opakujících se obecných dotazů. Přibývá naopak specifických a složitějších případů způsobených často neférovými či přímo protizákonnými praktikami některých dodavatelů,“ uvedla Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Nejzávažnější případy přitom podle ERÚ mají na svědomí jednotky obchodníků, kteří nejčastěji nabízejí své služby formou podomních prodejců. To bývají menší dodavatelé, kteří nechtějí o své zákazníky přicházet, a proto jim ve smlouvách zadávají takové podmínky, aby bylo téměř nemožné ji předčasně ukončit. Nejčastěji to bývají poplatky ve formě náhrady škody.
„Pokud si to dodavatel sjedná přímo ve smlouvě, může po spotřebiteli při jejím předčasném ukončení opravdu požadovat vedle smluvní pokuty i náhradu škody. Obrací se na nás však i spotřebitelé, jejichž obchodník takovou možnost ve smlouvě sjednanou nemá. Jeden klient měl dokonce zaplatit celkem 150 tisíc korun, přičemž samotná smluvní pokuta byla v jednotkách tisíc,“ popisuje Zemanová.
„Výše náhrady škody musí vždy odpovídat přímé hospodářské ztrátě obchodníka způsobené odchodem zákazníka,“ upozornila Zemanová. „O tom, zda je sankce oprávněná, ovšem ERÚ nerozhoduje, s dodavatelem může v těchto případech jednat pouze neformálně,“ dodala.
Nejčastěji se úřad zabýval stížnostmi spojenými s platbami za energie. Mezi ty patřila chybějící vyúčtování nebo nevrácení přeplatků za energie. „Ve druhém pololetí jsme opakovaně naráželi na situaci, kdy klienty koupil, v rámci tzv. koupě závodu, nový dodavatel. Tím na sebe sice vzal povinnost vrátit jim již dříve vzniklý přeplatek, odvolával se ale na původního obchodníka, a odmítal dlužnou částku uhradit. Spotřebitelé nám pak ve zvýšené míře podávali návrh na spor, který může být prvním krokem k vymáhání peněz formou exekuce,“ vysvětlila Zemanová.
