Hlavní obsah

Západní sankce komplikují rusko-čínský obchod. Problém je zaplatit

Foto: Kremlin.ru

Vladimir Putin a Si Ťin-pching. Ilustrační snímek.

Ruské firmy zasažené sankcemi Západu nacházejí odbyt pro své výrobky v Číně. V poslední době jsou však jejich potíže s platbami, které se protahují nebo dokonce vracejí, i když jsou v čínské měně jüan, stále častější.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle zdrojů ruského deníku Kommersant se místním firmám vrací kolem 80 procent plateb zadaných v jüanech. Provádět přímé platby je čím dál složitější, a firmy se tak ve stále rostoucí míře obracejí na prostředníky, což s sebou nese také vyšší náklady.

Ruská ekonomika čelí rozsáhlým sankcím ze strany Západu od února 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi proti sousední Ukrajině. Válka od té doby stále trvá. Rusko se tak v obchodě zaměřilo na Čínu.

Peking se sice k západním sankcím nepřipojil, ruskou agresi dokonce dosud ani oficiálně neodsoudil, ale čínská vláda je nucena brát ohled na možný dopad druhotných sankcí, které cílí na třetí strany, přes které by mohlo ruské zboží najít cestu ven. A jde o hodně.

Objem vzájemného obchodu v loňském roce vyskočil na ekvivalent 240 miliard dolarů. Rusko se v žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů Číny vyšplhalo nad Německo, Rakousko a Vietnam. Podíl čínské měny na ruských vývozních a dovozních platbách vzrostl na 40 procent. Jüan zároveň zabírá více než polovinu ruského devizového trhu.

Podle jednoho ze zdrojů Kommersantu nicméně u plateb v jüanech stále přibývá komplikací na čínské straně, zejména pokud jde o dokumenty, které čínská protistrana vyžaduje k tomu, aby transakce mohla proběhnout. Situaci ruských firem dále ztěžují poměrně dlouhé lhůty. Prověřování platby trvá obvykle několik týdnů a teprve po jejich uplynutí se ruská strana dozví, jestli se transakce vůbec završí, nebo se peníze vrátí zpět.

Pozice ruských firem se výrazně zhoršila v prosinci roku 2023, kdy Spojené státy zavedly druhotné sankce, které dopadají na subjekty třetích stran, které by chtěly s Ruskou federací obchodovat.

Tyto sankce Washington dál rozšířil letos v červnu, což zasáhlo například trh se surovinami. Podle několika vývozců ruských komodit, kteří pod podmínkou zachování anonymity hovořili s agenturou Bloomberg, se přímé platby z Číny do Ruska staly téměř nemožnými. Problémy postihují vedle surovin a zemědělské produkce také další sektory, například automobilovou výrobu.

Ruská ekonomika je uzavřenější

Na zhoršené podmínky upozornila dokonce i ruská centrální banka.

„Lze pozorovat snížení otevřenosti ruské ekonomiky, což se projevuje v nižším příspěvku vývozů a dovozů k tvorbě hrubého domácího produktu a nárůstu role domácí poptávky a produkce,“ uvedla ruská centrální banka v červencové zprávě o stavu hospodářství.

Ruské banky musí hledat alternativní peněžní kanály od té doby, co byly více než rok po útoku proti Ukrajině vypovězeny z globálního systému plateb SWIFT, kterým proudí většina světových finančních transakcí.

Jednou z cest by podle oficiálních ruských míst mohly být kryptoměny.

„Podniky to potřebují, obzvlášť v případech zahrnujících sankční mechanismy, kdy potřebují vstoupit na mezinárodní trhy, což nejde vždy řešit standardními metodami,“ řekl v polovině července šéf Úřadu pro finanční monitoring (FSFM) Ruské federace Jurij Čichančin.

Platby v kryptoměnách používá například Venezuela, která podobně jako Rusko čelí ekonomickým sankcím. Moskva zároveň jedná s Teheránem o propojení digitálních měn, což by usnadnilo vzájemné transakce. Írán se také potýká se sankcemi, které míří především na jaderný program teokratického režimu.

Doporučované