Hlavní obsah

Zamrazilová z ČNB: Debata o sazbách byla těsná

Foto: Adam Maršál, Seznam Zprávy

Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová

Zatím poslední debata bankovní rady o úrokových sazbách byla velmi vyrovnaná, důležitou roli sehrála oslabující koruna, uvedla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

Článek

Někdo to zná ze sportu – ačkoli někdy výsledek vypadá jednoznačně, průběh zápasu takový vůbec nebyl. Něco takového se podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové odehrálo na čtvrtečním zasedání bankovní rady, kde členové rozhodli, že měnová politika zůstane prozatím beze změn.

Pro to, aby hlavní úroková sazba ČNB zůstala na úrovni sedmi procent, hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva se vyslovili pro snížení na 6,75 procenta. Konkrétní jména centrální banka zveřejní 10. listopadu v rámci zápisu z tohoto jednání.

„Ta debata byla velice vyrovnaná. Rozdíl mezi těmi, kdo hlasovali pro snížení sazeb, a těmi, kdo byli pro stabilitu, byl jen malý, a to v tom, jak vnímali bilanci rizik. Všichni jsme byli velmi blízko postoji 50–50, nebyly mezi námi žádné velké rozdíly, šlo jen o to, jak vnímáme rizika a jakou jim dáváme váhu,“ řekla Zamrazilová na setkání s analytiky.

„Nebylo to tak, že by někdo dával jedné variantě 10 procent a druhé 90 procent, bylo to spíš 40–60 nebo poblíž 50–50. Neobjevily se žádné zvláštní rozdíly, pouze se možná ukázalo, že někteří z nás dávají přednost prorůstové měnové politice a někteří z nás jsou konzervativnější,“ řekla Zamrazilová.

V žargonu centrálních bank se jako prorůstová (akomoditativní) politika obvykle označuje to, když někdo dává přednost podpoře růstu prostřednictvím nižších úrokových sazeb před tím, aby striktně bojoval proti inflaci utahováním měnových kohoutů přes vyšší sazby.

První hlasy pro snížení sazeb od května 2020

Od května 2020, kdy ČNB naposledy úrokové sazby snížila, se na zasedáních bankovní rady objevovaly pouze hlasy pro stabilitu sazeb nebo pro jejich vzestup. Centrální banka uvolňovala na jaře před třemi lety měnovou politiku, aby pomohla ekonomice vypořádat se s covidovou pandemií.

Zamrazilová sice na otázku, co by se podle ní muselo stát, aby mohla na příštím měnovém zasedání 21. prosince hlasovat pro pokles sazeb, neodpověděla přímo, připomněla však, že jistý prostor pro úvahy o sazbách dává členům bankovní rady vývoj kurzu koruny. Zároveň se vymezila proti jeho aktivnímu využití.

„Na rozdíl od minulosti nyní kurz koruny nevyužíváme a ani o něm jako o nástroji v nejbližší době neuvažujeme. Nyní kurz pouze sledujeme, a dá se říci, že to oslabení téměř o jednu korunu (vůči euru) se rovná téměř trojímu (standardnímu) snížení sazeb, což nám dává trochu času, než dojde na první krok ve směru uvolnění (měnové politiky),“ řekla Zamrazilová.

Koruna oslabuje vůči euru od dubna. Tehdy se obchodovala na úrovni kolem 23,50 za euro, nyní se pohybuje poblíž 24,40 za euro.

Viceguvernérka ČNB ve své odpovědi narážela na obecný odhad, že pohyb směnného kurzu o jedno procento zhruba odpovídá standardní změně v nastavení hlavní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Zaznamenané oslabení koruny podle ní jinými slovy odpovídá tomu, jako by ČNB snížila sazby o 75 bazických bodů.

Doporučované